Antický pětiboj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pentatlon (řecky Pentathlon) nebo pětiboj (jiné názvy: antický pětiboj, klasický pětiboj) byla ve starověkém Řecku sportovní disciplína skládající se z 5 sportů vyučovaných v řeckém gymnáziu - zápasení, běhu na 180-190 m, skoku do dálky, hodu diskem a hodu oštěpem. Byl to jeden ze základních sportů antických olympijských her.

Dle Aristotela: „Kdo má rychlé či vytrvalé nohy, je běžec. Kdo má sílu, co sevře soupeře, je zápasník a kdo ví zasáhnout soupeře mocným úderem, je boxer; kdo dokáže obojí spojit, je pankratista. Kdo je však ve všem mistr, soutěží v pětiboji.“

Pentatlon byl na antických olympijských hrách jednou z nejvíce ceněných disciplín. Právem, kladl nejvyšší nároky na všestrannost závodníka a nejvíce přispíval k harmonickému rozvoji těla dle požadavků kalokagathie. Navíc měl zvláštní diváckou přitažlivost: sledovalo ho s oblibou sportovně nejvyspělejší publikum a jako soutěž na pokračování strhával svou dramatičností a častými zvraty i široké masy. Skládal ze tří „lehkých“ disciplín, t. j. z běhu, skoku do dálky a hodu oštěpem, a ze dvou „těžkých“ či „silových“ disciplín, za které se považovaly hod diskem a zápasení. V jakém pořadí se v jednotlivých jeho složkách soutěžilo, žádný antický autor nezaznamenal; bezpečně víme jen tolik, že poslední z nich bylo zápasení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pentatlon (antický) na slovenské Wikipedii.