Antartica 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Vlajka námořnictva
Typledoborec
Jméno podleÓscar Viel Toro
Zahájení stavby18. července 2019
Spuštěna na vodu22. prosince 2022
Uvedena do služby2024 (plán)
Osudve stavbě (2022)
PředchůdceAlmirante Óscar Viel (AP-46)
Takticko-technická data
Výtlak10 500 t
Délka111 m
Šířka21 m
Ponor7,2 m
Pohondiesel-elektrický
Rychlost15 uzlů
Dosah14 000 nám. mil
Posádka120
Letadlavrtulník

Almirante Viel je ledoborec chilského námořnictva. Nejprve byl označován názvem projektu Antartica 1. Mezi jeho úkoly bude patřit logistická podpora základen a provádění výzkumu v Antarktidě, dále též průzkum, ochrana rybolovu a mise SAR.[1] Almirante Viel je první ledoborec postavený jihoamerickými loděnicemi a největší lodí postavenou v Chile.[2] Nahradí předchozí chilský ledoborec Almirante Óscar Viel (AP-46).

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Kontrakt na vývoj ledoborce získala v únoru 2016 společnost Vard Marine (součást koncernu Fincantieri).[3] Plavidlo staví chilská státní loděnice Astilleros y Maestranzas de la Armada (ASMAR) v Talcahuano. Slavnostní první řezání oceli proběhlo 16. srpna 2018. Kýl byl založen 18. července 2019 a dne 22. prosince 2022 byla loď spuštěna na vodu. Dokončení plavidla zpomalila pandemie onemocnění COVID. Námořní zkoušky mají začít na konci roku 2023. Plavidlo má být dodáno v srpnu 2024.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo bude schopné plout tříuzlovou rychlostí metrovou vrstvou ledu pokrytou 20 centimetry sněhu. Pojme až 510 m3 nákladu v kontejnerech (či vozidel), 400 m3 nákladu na paletách a 400 m3 paliva. Manipulaci s nákladem umožní dva jeřáby s nosností 20 tun. Vybaven bude rovněž vědeckými laboratořemi. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva střední vrtulníky AS332L Super Puma.[1] Společnost GE Marine Solutions dodá diesel-elektrický pohonný systém o výkonu 14,5 MW.[3] Kormidelní zařízení a dvojitá kormidla dodá DMC (Damen Marine Components).[4] Nejvyšší rychlost dosáhne 15 uzlů. Dosah bude 14 000 námořních mil a autonomie 60 dní.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Asmar retirará en dique los elementos de lanzamiento del rompehielos Viel tras su botadura al mar [online]. Infodefensa.com, rev. 2022-12-16 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. Launch of Chile's first self-built icebreaker [online]. Polarjournal.ch, rev. 2022-12-23 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Antarctic I Polar-Class Icebreaker [online]. Naval-technology.com [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ASMAR contracts Damen for Chilean Navy icebreaker steering gear delivery [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-08-07 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. (anglicky)