Ansonie dlouhoprstá
 Ansonie dlouhoprstá | |
|---|---|
 Ansonie dlouhoprstá | |
Nahrávka volání | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | ropuchovití (Bufonidae) |
| Rod | ansonie (Ansonia) |
| Binomické jméno | |
| Ansonia longidigita (Inger, 1960) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ansonie dlouhoprstá (Ansonia longidigita) je žába z čeledi ropuchovití (Bufonidae) a rodu ansonie (Ansonia). Druh popsal americký herpetolog Robert F. Inger v roce 1960 pod stále platným vědeckým jménem Ansonia longidigita.[2]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Ansonie dlouhoprstá je endemitní druh ostrova Borneo v souostroví Velké Sundy. Typovou lokalitou se stala hora Kinabalu ve státě Sabah na severovýchodě Bornea.[3] Jde o druh nížinných a tropických deštných lesů, s dospělci se lze setkat na zemi nebo v bylinném patře. Ansonie částečně snáší i narušená či obnovená stanoviště, byla pozorována ve starých druhotných lesích či lesích, jež byly vystaveny selektivní těžbě dřeva. Vždy však vyžaduje neznečištěné vodní zdroje. Stanoviště tohoto druhu se pohybují v nadmořské výšce od 150 metrů do 2 200 metrů nad mořem.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ansonie dlouhoprstá je malým a štíhlým zástupcem ropuchovitých. Ve velikosti se objevuje pohlavní dimorfismus, protože samci na délku měří 35–50 mm a samice jsou o něco mohutnější, o délce 45–70 mm. Vyznačuje se štíhlými končetinami a prsty, poměrně velkými očima a čenichem, který přečnívá přes špičku dolní čelisti. Zbarvení kůže je tmavě hnědé, výrazné jsou vyvýšené bradavičnaté výrůstky. Ve srovnání s mnohými ropuchami se u ansonie neobjevují příušní jedové žlázy neboli parotidy. Zadní končetiny se vyznačují příčným tmavým proužkováním.[3][5]
O biologii ansonie dlouhoprsté není známo velké množství informací. V mnoha ohledech zastává podobnou ekologickou úlohu jako jihoamerické ropuchy rodu atelopus, byť obě tyto žáby nejsou blíže příbuzné a ekologická podobnost vyplývá z konvergentní evoluce. Podobně jako u jiných ropuchovitých, i pro ansonii představují důležitou součást potravy mravencovití. K rozmnožování tato žába vyžaduje menší čisté potoky. Samci se zde shromažďují a z balvanů ve vodě nebo z okolní vegetace vábí samice svým vysokým trylkováním. Pulci jsou velmi malí, obyčejně méně než 15 mm dlouzí, a přizpůsobení životu v proudící vodě. Jejich tělo je krémové a zdobené černými skvrnkami.[3][5]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2020 považuje ansonii dlouhoprstou za málo dotčený druh, a to vzhledem k velkému arálu rozšíření a předpokládané velké populaci. Celkový stav populace IUCN hodnotí jako relativně stabilní, byť k určitým lokálním poklesům dochází. Bornejské lesy jsou totiž pod silným tlakem člověka, ustupují jak těžbě dřeva, tak plantážím olejných palem. Sekundární hrozbou pro žáby je následné zanášení a znečišťování vodních toků.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Ansonie dlouhoprstá [online]. BioLib [cit. 2022-11-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c DUELLMAN, W. E. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. ISBN 0787657824. S. 188–189.
- ↑ a b IUCN SSC Amphibian Specialist Group. 2020. Ansonia longidigita (amended version of 2018 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T54473A176032859. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T54473A176032859.en. Accessed on 18 November 2022.
- ↑ a b Ansonia longidigita [online]. Frogs of Borneo [cit. 2022-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-11-18. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ansonie dlouhoprstá na Wikimedia Commons 
Taxon Ansonia longidigita ve Wikidruzích
