Annie Jump Cannon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Annie Jump Cannon
Annie Jump Cannon v roce 1922
Annie Jump Cannon v roce 1922
Narození11. prosince 1863
Dover, Delaware, USA
Úmrtí13. dubna 1941 (ve věku 77 let)
Cambridge, Massachusetts, USA
Alma materWellesley College
Radcliffe College
PracovištěHarvardova univerzita
Wellesleyská kolej
Oboryastrofyzika a astronomie
Známý díkyspektrální klasifikace
OceněníMedaile Henryho Drapera (1931)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annie Jump Cannon (11. prosince 1863, Dover, Delaware, USA13. dubna 1941, Cambridge, Massachusetts, USA) byla americká astronomka, jejíž práce vedla k vývoji současné spektrální klasifikace. Ve spolupráci s Edwardem C. Pickeringem vytvořila Harvardskou spektrální klasifikaci, což byl první seriózní pokus o klasifikaci hvězd na základě jejich teploty a spektrálního typu. Byla sufražetkou a členkou National Woman's Party.[1]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na Wellesley College studovala Cannon fyziku a astronomii a začala se spektroskopickým pozorováním hvězd. Po smrti své matky začala v roce 1894 na Wellesley vyučovat a studovat astronomii na Radcliffe College. V roce 1896 začala pracovat u Edwarda C. Pickeringa na dokončení Henry Draper Catalogue tak, aby byla zmapována a definována každá hvězda na obloze až do fotografické velikosti 9.[2] Ve svých poznámkách označuje zářivost jako „Int“, což je zkratka pro „intensity“. Pickering se vyjádřil, že byla Cannon schopná rozpoznávat hvězdy rychle: „Slečna Cannon je jediným člověkem na světě – mezi muži i ženami, jenž dokáže tuto práci vykonávat s takovou rychlostí.“[3]

Anna Draper, vdova po bohatém fyzikovi a amatérském astronomovi Henry Draperovi, založila fond na podporu tohoto výzkumu.[3] Muži v laboratoři především pořizovali fotografie hvězd, zatímco ženy zkoumaly data, prováděly astronomické výpočty a katalogizovaly pořízené fotografie.[4]

Jako první začala hvězdy analyzovat Nettie Farrar, která však o pár měsíců později laboratoř opustila kvůli manželství. Tím přenechala projekt Antonii Maury (která trvala na komplexním klasifikačním systému) a Williamině Fleming (jenž namísto Pickeringa na projekt dohlížela[5] a chtěla mnohem jednodušší, jasný přístup). Cannon vyjednala kompromis: začala zkoumat jasné hvězdy na jižní hemisféře. Na ně aplikovala dělení podle spektrálních tříd O, B, A, F, G, K, M. Toto dělení bylo založeno na síle Balmerových čar.

V roce 1901 vydala svůj první katalog stelárního spektra.[2] V roce 1911 se stala kurátorkou astronomických fotografií na Harvardu.[3] V roce 1914 se stala čestnou členkou Královské astronomické společnosti.[6] V roce 1921 obdržela čestný doktorát z matematiky a astronomie na Rijksuniversiteit Groningen.

Cannon za svůj život manuálně klasifikovala více hvězd než kdokoliv jiný, s celkovým počtem kolem 350 000 hvězd. Objevila 300 proměnných hvězd, pět nov a jednu spektroskopickou dvojhvězdu.[7]

V roce 1925 obdržela čestný doktorát na Oxfordské univerzitě.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Annie Jump Cannon na anglické Wikipedii.

  1. Annie Jump Cannon [online]. Brooklynské muzeum [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Annie Jump Cannon [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FITZGERALD, Helen. Counted the Stars in the Heavens. The Brooklyn Daily Eagle. 1927-09-18. Dostupné online [cit. 2018-04-14]. (anglicky) 
  4. DVORAK, John. The Women Who Created Modern Astronomy. Sky and Telescope. 2003-08-01, čís. 126, s. 28–33. ISSN 0037-6604. (anglicky) 
  5. SHTEYNBERG, Catherine. Pickering’s Women?. Smithsonian Institution Archives [online]. 2009-05-08 [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Honor Woman of Delaware Birth. The Morning News. 1914-03-18. Dostupné online [cit. 2018-04-15]. (anglicky) 
  7. Annie Jump Cannon [online]. Encyclopedia.com, 2004 [cit. 2018-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Gal Astronomer. Rushville Republican. 1968-04-18. Dostupné online [cit. 2018-04-15]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]