Annegret Krampová-Karrenbauerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Annegret Krampová-Karrenbauerová
Annegret Krampová-Karrenbauerová (2016)
Annegret Krampová-Karrenbauerová (2016)

18. ministryně obrany Německa
Úřadující
Ve funkci od:
17. červenec 2019
Kancléřka Angela Merkelová
Předchůdkyně Ursula von der Leyenová

Předsedkyně vlády Sárska
Ve funkci:
10. srpna 2011 – 28. února 2018
Předchůdce Peter Müller
Nástupce Tobias Hans

8. předsedkyně CDU
Úřadující
Ve funkci od:
7. prosince 2018
Předchůdkyně Angela Merkelová
Stranická příslušnost
Členství Křesťanskodemokratická unie (od 1981)

Narození 9. srpna 1962 (57 let)
Völklingen
Choť Helmut Karrenbauer (od 1984)
Sídlo Püttlingen
Alma mater Sárská univerzita
University of Trier
Profese politička
Náboženství římskokatolické
Ocenění Ehrenzeichen des Technischen Hilfswerks (2008)
komandér Řádu akademických palem (2014)
Elsie Kühn Leitz Prize (2015)
Orden wider den tierischen Ernst (2015)
důstojník Řádu čestné legie (2016)
… více na Wikidatech
Webová stránka www.kramp-karrenbauer.de
Commons Kategorie Annegret Kramp-Karrenbauer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annegret Krampová-Karrenbauerová (Kramp-Karrenbauer, * 9. srpna 1962 Völklingen) je německá politička, od července 2019 spolková ministryně obrany ve čtvrté vládě Merkelové a od prosince 2018 předsedkyně Křesťanskodemokratické unie, když v této funkci vystřídala Angelu Merkelovou. Mezi roky 2011–2018 zastávala úřad ministerské předsedkyně spolkové země Sársko, jakožto první žena v tomto úřadu a čtvrtá v čele zemských vlád.

V únoru 2020 se vzdala kandidatury na úřad kancléřky pro plánované volby do Spolkového sněmu 2021 a oznámila, že v průběhu roku 2020 odstoupí z pozice předsedkyně křesťanských demokratů (CDU). Její autorita byla oslabena po sérii ztrát mandátů v zemských volbách. Rozhodnutí rezignovat následovalo po jejím silném nesouhlasu s podporou křesťanských demokratů v Durynsku při volbě zemského premiéra Thomase Kemmericha za FDP, kdy CDU poprvé hlasovala shodně s Alternativou pro Německo.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pochází z katolické rodiny a vyznáním se hlásí k římskokatolické církvi.[2] V letech 1984 až 1990 studovala právo a politologii na Trevírské a Sárské univerzitě.

V roce 1984 se vdala za důlního inženýra Helmuta Karrenbauera.[3] Do manželství se v letech 1988, 1991 a 1998 narodily tři děti. Rodina žije v Püttlingenu.[2]

Pro dlouhé jméno je Annegret Krampová-Karrenbauerová v Německu často nazývána zkratkou AKK.[4]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V devatenácti letech roku 1981 vstoupila do Křesťanskodemokratické unie.[5]

V roce 1998 byla půl roku poslankyní Německého spolkového sněmu, následně byla od roku 1999 do března 2018 členkou Zemského sněmu Sárska.[6] Od roku 2011 zastávala úřad ministerské předsedkyně jedné z nejmenších spolkových zemí, Sárska.[7]

V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Angely Merkelové.[8] Začátkem prosince 2018 zpochybnila politickou podporu německé vlády pro stavbu druhé části plynovodu Nord Stream (Nord Stream 2), s cílem zvýšení dodávek zemního plynuRuska přímo do Německa. Krampová-Karrenbauerová pohrozila omezením množství plynu odbíraného přes Nord Stream 2, pokud by Rusko snížilo tranzit plynu přes ukrajinské plynovody, za který dostává tato země značné poplatky.[9]

V únoru 2018 se vzdala úřadu ministerské předsedkyně Sárska a již 28. února se stala generální sekretářkou celoněmecké CDU. Dne 7. prosince 2018 byla na sjezdu strany v Hamburku zvolena předsedkyní CDU, přičemž dostala ve druhém kole volby 51,8 % hlasů (517 z 999). Nahradila tak v této funkci dlouholetou předsedkyni a stávající německou kancléřku Angelu Merkelovou, k jejíž politice má blízko. Její soupeř z druhého kola byl advokát Friedrich Merz, na kterého připadlo 48,2 % hlasů.[10][11]

Podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie.[12] Sociální demokraty (SPD) obvinila z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky, poté co se SPD na protest proti saúdské vojenské intervenci v Jemenu a po vraždě saúdského novináře Džamála Chášakdžího postavila proti vývozu německých zbraní do Saúdské Arábie.[13] Po zvolení Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise 16. července 2019 po ní převzala vedení spolkového ministerstva obrany.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Annegret Kramp-Karrenbauer na německé Wikipedii.

  1. ČTK. Nástupkyně Merkelové končí. Krampová-Karrenbauerová nepovede CDU do voleb. Deník.cz [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  2. a b Archived copy [online]. [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 August 2012. (anglicky) 
  3. KLINGELSCHMITT, Klaus-Peter. Porträt Annegret Kramp-Karrenbauer: Kronprinzessin wird Königin. Die Tageszeitung: taz. 2011-01-23. Dostupné online [cit. 2017-09-15]. ISSN 0931-9085. 
  4. Nová Merkelová. Kdo je žena, která se dostala do čela CDU? Lidovky.cz, [1], 8. prosince 2018, 6:00 hod.
  5. Annegret Kramp-Karrenbauer - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  6. Annegret Kramp-Karrenbauer soll neue Ministerpräsidentin im Saarland werden. www.t-online.de. 2011-01-22. Dostupné online [cit. 2017-09-15]. 
  7. Annegret Kramp-Karrenbauer - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  8. Merkel gives pivotal job to conservative Catholic, sparking succession talk. Handelsblatt (anglická verze), [2], 19. února 2018 (anglicky).
  9. Lehce utneme dovoz ruského plynu, varuje možná nová německá kancléřka. iDnes.cz [online]. 3. prosince 2018. Dostupné online. 
  10. "Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová". Seznam Zprávy. 7. prosince 2018.
  11. Kramp-Karrenbauer neue CDU-Vorsitzende. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 8. prosince 2018, s. 1 (německy).
  12. Arms war in Berlin triggers tensions with France. The Irish Times. 28. března 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  13. German conservative leader takes aim at SPD over Saudi arms embargo: media. www.reuters.com. 28. února 2019. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]