Annegret Krampová-Karrenbauerová
| Annegret Krampová-Karrenbauerová | |
|---|---|
.jpg) Annegret Krampová-Karrenbauerová (2016) | |
| 18. ministryně obrany Německa | |
| Ve funkci: 17. červenec 2019 – 8. prosince 2021 | |
| Kancléřka | Angela Merkelová |
| Předchůdkyně | Ursula von der Leyenová |
| Nástupce | Christine Lambrechtová |
| Předsedkyně vlády Sárska | |
| Ve funkci: 10. srpna 2011 – 28. února 2018 | |
| Předchůdce | Peter Müller |
| Nástupce | Tobias Hans |
| 8. předsedkyně CDU | |
| Ve funkci: 7. prosince 2018 – 16. ledna 2021 | |
| Předchůdkyně | Angela Merkelová |
| Nástupce | Armin Laschet |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťanskodemokratická unie (od 1981) |
| Rodné jméno | Annegret Kramp |
| Narození | 9. srpna 1962 (61 let) Völklingen |
| Choť | Helmut Karrenbauer (od 1984) |
| Sídlo | Püttlingen |
| Alma mater | Sárská univerzita Trevírská univerzita |
| Profese | politička |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Stříbrný čestný odznak Spolkové agentury pro technickou pomoc (2008) komandér Řádu akademických palem (2014) Cena Elsie Kühnové-Leitzové (2015) Řád proti šílené vážnosti (2015) důstojník Řádu čestné legie (2016) … více na Wikidatech |
| Commons | Annegret Kramp-Karrenbauer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Annegret Krampová-Karrenbauerová (Kramp-Karrenbauer, často nazývána zkratkou AKK,[1] * 9. srpna 1962 Völklingen) je německá politička, od července 2019 do prosince 2021 spolková ministryně obrany ve čtvrté vládě Merkelové a od prosince 2018 do ledna 2021 předsedkyně Křesťanskodemokratické unie, když v této funkci vystřídala Angelu Merkelovou. Mezi roky 2011–2018 zastávala úřad ministerské předsedkyně spolkové země Sársko, jakožto první žena v tomto úřadu a čtvrtá v čele zemských vlád.
V únoru 2020 se vzdala kandidatury na úřad kancléřky pro plánované volby do Spolkového sněmu 2021 a oznámila, že v průběhu roku 2020 odstoupí z pozice předsedkyně křesťanských demokratů (CDU). Její autorita byla oslabena po sérii ztrát mandátů v zemských volbách. Rozhodnutí rezignovat následovalo po jejím silném nesouhlasu s podporou křesťanských demokratů v Durynsku při volbě zemského premiéra Thomase Kemmericha za FDP, kdy CDU poprvé hlasovala shodně s Alternativou pro Německo.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pochází z katolické rodiny a vyznáním se hlásí k římskokatolické církvi.[3] V letech 1984 až 1990 studovala právo a politologii na Trevírské a Sárské univerzitě.
V roce 1984 se vdala za důlního inženýra Helmuta Karrenbauera.[4] Do manželství se v letech 1988, 1991 a 1998 narodily tři děti. Rodina žije v Püttlingenu.[3]
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
V devatenácti letech roku 1981 vstoupila do Křesťanskodemokratické unie.[5]
V roce 1998 byla půl roku poslankyní Německého spolkového sněmu, následně byla od roku 1999 do března 2018 členkou Zemského sněmu Sárska.[6] Od roku 2011 zastávala úřad ministerské předsedkyně jedné z nejmenších spolkových zemí, Sárska.[7]
V letech 2015–2016 podporovala migrační politiku „otevřených dveří“ kancléřky Angely Merkelové.[8] Začátkem prosince 2018 zpochybnila politickou podporu německé vlády pro stavbu druhé části plynovodu Nord Stream (Nord Stream 2), s cílem zvýšení dodávek zemního plynu z Ruska přímo do Německa. Krampová-Karrenbauerová pohrozila omezením množství plynu odbíraného přes Nord Stream 2, pokud by Rusko snížilo tranzit plynu přes ukrajinské plynovody, za který dostává tato země značné poplatky.[9]
V únoru 2018 se vzdala úřadu ministerské předsedkyně Sárska a již 28. února se stala generální sekretářkou celoněmecké CDU. Dne 7. prosince 2018 byla na sjezdu strany v Hamburku zvolena předsedkyní CDU, přičemž dostala ve druhém kole volby 51,8 % hlasů (517 z 999). Nahradila tak v této funkci dlouholetou předsedkyni a stávající německou kancléřku Angelu Merkelovou, k jejíž politice má blízko. Její soupeř z druhého kola byl advokát Friedrich Merz, na kterého připadlo 48,2 % hlasů.[10][11]
Podpořila prodej německých zbraní do Saúdské Arábie.[12] Sociální demokraty (SPD) obvinila z ohrožení německých pracovních míst a z podrývání spolupráce mezi evropskými zbrojními podniky, poté co se SPD na protest proti saúdské vojenské intervenci v Jemenu a po vraždě saúdského novináře Džamála Chášakdžího postavila proti vývozu německých zbraní do Saúdské Arábie.[13] Po zvolení Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise 16. července 2019 po ní převzala vedení spolkového ministerstva obrany.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Annegret Kramp-Karrenbauer na německé Wikipedii.
- ↑ Nová Merkelová. Kdo je žena, která se dostala do čela CDU? Lidovky.cz, [1], 8. prosince 2018
- ↑ ČTK. Nástupkyně Merkelové končí. Krampová-Karrenbauerová nepovede CDU do voleb. Deník.cz [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Archived copy [online]. [cit. 2013-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 August 2012.
- ↑ KLINGELSCHMITT, Klaus-Peter. Porträt Annegret Kramp-Karrenbauer: Kronprinzessin wird Königin. Die Tageszeitung: taz. 2011-01-23. Dostupné online [cit. 2017-09-15]. ISSN 0931-9085.
- ↑ Annegret Kramp-Karrenbauer - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Annegret Kramp-Karrenbauer soll neue Ministerpräsidentin im Saarland werden. www.t-online.de. 2011-01-22. Dostupné online [cit. 2017-09-15]. Archivováno 22. 4. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Annegret Kramp-Karrenbauer - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Merkel gives pivotal job to conservative Catholic, sparking succession talk. Handelsblatt (anglická verze), [2] Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine., 19. února 2018 (anglicky).
- ↑ Lehce utneme dovoz ruského plynu, varuje možná nová německá kancléřka. iDnes.cz [online]. 3. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ "Německá CDU má novou předsedkyni. Ve volbě zvítězila favoritka Krampová-Karrenbauerová". Seznam Zprávy. 7. prosince 2018.
- ↑ Kramp-Karrenbauer neue CDU-Vorsitzende. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 8. prosince 2018, s. 1 (německy).
- ↑ Arms war in Berlin triggers tensions with France. The Irish Times. 28. března 2019. Dostupné online.
- ↑ German conservative leader takes aim at SPD over Saudi arms embargo: media. www.reuters.com. 28. února 2019. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Annegret Krampová-Karrenbauerová na Wikimedia Commons
