Anna Suchardová-Brichová
| Anna Suchardová-Brichová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Anna Brichová |
| Narození | 3. února 1883 Blatná  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. ledna 1944 (ve věku 60 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Národnost | česká |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Ludvík Brich, Marie Brichová-Astlová |
| Manžel(ka) | Vojtěch Sucharda |
| Děti | Anna, Olga |
| Příbuzní | Radana Hamsíková (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anna Suchardová–Brichová, křtěná Anna Františka Ludvíka (3. února 1883 Blatná[1] – 28. ledna 1944 Praha) byla česká pedagožka kreslení, malířka a loutkářka.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Rodiče Anny byli Ludvík Brich, ředitel měšťanské školy v Blatné a Marie Gabriela Brichová-Astlová (1847) z Prahy[1], svatbu měli r. 1875. Měla dva starší sourozence: Marii (1. 7. 1876) a Miroslava (13. 12. 1878). Její manžel byl Vojtěch Sucharda, spolužák ze studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (UMPRUM). Měli spolu dvě dcery Annu Podzemnou-Suchardovou (1909–1996) a Olgu Turk-Suchardovou (1911–2005).
Kromě UMPRUM absolvovala Anna malířskou školu Ferdinanda Engelmüllera a studijní cestu do Mnichova. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň (KVU), od roku 1916 se zúčastňovala výstav výtvarného odboru Ústředního spolku českých žen a později členských výstav KVU. Byla odbornou učitelkou kreslení a malířkou květinových zátiší.[3]
Anna se věnovala nejen malbě ale i tvorbě dekorativních předmětů užitého umění. Od roku 1919 navrhovala dekorace a kostýmy pro loutkové divadlo. V roce 1920 se svým manželem založili v Praze loutkovou scénu V Říši loutek. Na formování profilu Říše loutek se podílela i jako autorka řady loutkových her, vypravěčka a příležitostně i režírovala. Její tvorbu ovlivnil Josef Wenig, inspirovala se českými pohádkami a také pohádkami z Orientu. Jako autorka loutkových her zdůrazňovala důležitost výchovného působení loutkového divadla na děti prostřednictvím silného citového zážitku.[4]
V Praze XIX Bubeneč bydlela na adrese Mánesova 151.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Loutkové divadlo[editovat | editovat zdroj]
- Dlouhý, Široký a Bystrozraký: K. J. Erben – upravila. 1920
- Mikuláš – 1920
- Víla Slověnka a zlý král Germon – 1920
- Tři zlaté vlasy Děda-Vševěda: národní pohádka K. J. Erbena – pro loutkové divadlo upravila o 6 jednáních. Praha: Jindřich Veselý, 1921
- Sómaprahba – 1922
- Maharadža a princezna Pabhavati – 1923
- Turandot, princezna čínská: Carlo Gozzi – upravila. 1924
- Album divadelních krojů se střihy pro loutky a slovním doprovodem – Choceň: Loutkář, 1926
- Výtvarná práce na loutkovém divadle – Loutkář 1928–1929, s. 121
- O Honzovi – 1930
- O Popelce – 1931
- Kašpárkovo putování za smíchem: Václav Barth, Anna Suchardová-Brichová, Vladimír Šmejkal – 1936.
- Ošklivý mahárádža a krásná princezna: výpravná hra o 5 jednáních: napsáno volně podle staré indické pohádky – Holešov: Fr. J. Balatka, 1937
- Betlém našeho dědečka – 1939
- Čarovný plášť: podle Hanse Christiana Andersena – 1940
- Cvrček houslista – 1942
Obrazy[editovat | editovat zdroj]
- Černá krajkovina: olej, olej na skle
- Floxy: olej
- Květinové zátiší: olej, rozměr s rámem 56 cm × 68 cm, 1903
- Kytice: kvaš, 80 cm × 45 cm
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Autorské[editovat | editovat zdroj]
- 1983 Anna Suchardová-Brichová: Výběr z díla z let 1905 - 1943, Městské muzeum, Blatná
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
- 1921/1922 Loutkářská výstava, Topičův salon, Praha
- 1952 Svaz českých výtvarných umělců III. středisko Mánes. III. členská výstava, Mánes, Praha
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Černá krajkovina, olej - olej na skle (kolem 1935) -
Floxy, olej (kolem 1935) -
Květinové zátiší, olej na plátně (1903)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1983 A. Suchardová-Brichová: výběr z [malířského a loutkářského] díla: Katalog výstavy, Blatná, srpen 1983 – text Alice Dubská, Blatná: Městské muzeum, 1983
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1999 PODZEMNÁ, Anna: Mí rodiče Anna a Vojtěch Suchardovi, Loutkář49, 1999, s. 186–188
- Filozofická fakulta Masarykovy univerzity: Diplomová práce
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Anny Brichové farnost Blatná
- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 378.
- ↑ výtvarnéumělkyně. www.vytvarneumelkyne.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
- ↑ SUCHARDOVÁ-BRICHOVÁ, Anna. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Suchardová-Brichová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Suchardová-Brichová Anna
- Anna Suchardová-Brichová v informačním systému abART
- Soupis pražského obyvatelstva: Emanuel Brich
- Kniha narozených: Marie Emanuela Theodorika Brichova
- Kniha narozených: Miroslav Emanuel František Brich
- MyHeritage rodokmeny: Olga Turk-Suchardová
- Obrazy 1–4
- Osobnosti kultury, Anna Suchardová-Brichová
