Anna Hogenová

prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Anna Hogenová (2020)
Narození	23. října 1946 (79 let) Fláje
Občanství	Česko
Alma mater	Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (od 1964) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	vysokoškolská učitelka a filozofka
Zaměstnavatelé	Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy
Politická strana	KSČ (1975 až 1989)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Hogenová, roz. Tomanová, (* 23. října 1946 Fláje) je česká kinantropoložka, filosofka a profesorka působící na českých vysokých školách.

Život

Narodila se v obci Fláje v Krušnohoří, dětství však prožila u svých prarodičů v Příbrami. Absolvovala gymnázium v Žatci, kde mezi její učitele patřili Zdeněk Svěrák či Karel Hlad. Právě Svěrákova výuka ji přiměla ke studiu českého jazyka. Studovala český jazyk a tělesnou výchovu na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, doktorské studium již absolvovala na Filozofické fakultě UK. V roce 1979 obhájila rigorózní práci na téma „Hodnota a skutečnost,“ roku 1985 obhájila kandidátskou disertaci „K teoretickým a ideologickým důsledkům podstatného ve fenomenologii E. Husserla a R. Carnapa“. V roce 1992 se habilitovala s prací „Poznání a fenomenologie.“ Na Univerzitě Palackého v Olomouci byla roku 2006 jmenována profesorkou kinantropologie. Přednášela na FTVS UK, Pedagogické fakultě UK a na Technické univerzitě v Liberci. Aktuálně působí na Husitské teologické fakultě UK, kde je i vedoucí katedry filosofie; též přednáší na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.

V roce 1975 vstoupila do KSČ, což považuje za chybu; od roku 1989 není členkou žádné politické strany. Do roku 1989 přednášela na fakultě tělesné výchovy moderní filozofii a také předmět marxismus-leninismus, na podzim 1989 byla ovšem studenty zvolena do revolučního výboru.

Zabývá se zejména fenomenologií Martina Heideggera a Jana Patočky, etikou, pravdou (aletheia); dále tématy jako pohyb, tělo a tělesnost a filosofie sportu. Též pravidelně publikuje na webu Radia Universum, je pravidelným hostem podcastu OdZnova či pořadu Aby bylo jasno.

Kritika

Veřejná vystoupení Anny Hogenové vyvolala kritickou reakci mimo jiné v souvislosti s její účastí na politicky zaměřených akcích. V březnu roku 2021 se po zveřejnění čísla časopisu Heroine, na jehož obálce byla Hogenová představena, objevila na sociálních sítích kritika připomínající její dřívější vystoupení na semináři věnovaném Istanbulské úmluvě a manželství pro stejnopohlavní páry, který se konal v Poslanecké sněmovně a byl organizován představiteli SPD. Redakce časopisu následně uznala, že Hogenovou v rozhovoru s touto skutečností nekonfrontovala. Hogenová uvedla, že předem nevěděla, kdo seminář pořádá, a že na něm přednesla obecnou přednášku o pojetí zla u Hannah Arendtové. Odmítla rovněž, že by byla podporovatelkou pořadatelské strany či odpůrkyní Istanbulské úmluvy; naopak se vyslovila pro ochranu práv menšin a potírání domácího násilí.

Pozornost vzbudila také její účast na semináři Moudrost, mravnost a racionalita ve vzdělávání, který se konal v dubnu roku 2026 v Poslanecké sněmovně a pořádal jej poslanec za SPD Miroslav Ševčík. Seminář byl zaměřen na kritiku českého vzdělávacího systému; v jednotlivých vystoupeních zaznívaly výhrady vůči inkluzivnímu vzdělávání, rámcovým vzdělávacím programům, digitalizaci školství, působení neziskových organizací ve školách a začleňování genderových a sexuálních témat do výuky. Hogenová ve svém příspěvku kritizovala úroveň absolventů středních škol přicházejících na vysoké školy, které označila za „polovzdělané děti“, a tento stav spojovala s progresivismem a úpadkem vzdělávání na Západě.

Výraznější vlna kritiky následovala v červenci roku 2022 po rozhovoru pro Lidové noviny, v němž Hogenová prohlásila, že se jí nelíbí „vyzbrojování mladých kluků na Ukrajině“, protože by podle ní mohlo vést ke globální válce. V témže rozhovoru také relativizovala rozdíly mezi socialistickým a kapitalistickým společenským uspořádáním a tvrdila, že svoboda slova je v současnosti řízena více než za komunistického režimu. Komentátor Martin Fendrych její odmítání vojenské podpory napadené Ukrajiny vyložil jako postoj, který fakticky zvýhodňuje Rusko, a obvinil ji z přehlížení odpovědnosti agresora a možnosti Ukrajinců bránit vlastní zemi. Věra Tydlitátová v eseji publikovaném na serveru Forum 24 kritizovala nejen tyto výroky, ale také Hogenové používání filosofické terminologie. Její veřejné projevy označila za „ezoterické kazatelství“ a tvrdila, že abstraktní úvahy o bytí, odpovědnosti a překonávání nenávisti v daném případě zastírají konkrétní odpovědnost Ruska za napadení Ukrajiny. Režisérka a publicistka Monika Le Fay podobně poukazovala na rozpor mezi Hogenové odkazováním k dílu Hannah Arendtové a jejím odmítáním vyzbrojování napadené země. Hogenovou zároveň obvinila z přizpůsobování se různým politickým a společenským poměrům a z využívání mediální popularity.

Vedle jednotlivých politických výroků se kritika soustředila také na obecný charakter Hogenové veřejného filosofování. Boris Cvek již v lednu 2022 namítal, že Hogenová proměňuje osobní svědectví a duchovně či mysticky pojatou interpretaci pozdního Martina Heideggera v obecný návod pro uspořádání společnosti. Kritizoval zejména její označování současné západní společnosti za totalitní, její vymezování proti údajně převládajícímu „neomarxismu“ a spojování kritiky trhu s výhradami vůči společenské emancipaci žen a menšin. Podle Cveka nelze kvalitu svobodné společnosti poměřovat přijetím jedné filosofické, mystické nebo náboženské představy o správném životě.

Filosof Vojtěch Kolman ve stati Žena za pultem filosofie kritizoval způsob, jakým Hogenová v mediálních vystoupeních zjednodušuje filosofické pojmy a nahrazuje soustavnou pojmovou argumentaci působivou dikcí, opakováním výrazů jako „bytí“, „jsoucno“ či „pramen“ a odkazy na každodenní zkušenosti. Podle Kolmana její vystoupení posluchačům často neposkytují filosofickou analýzu, ale spíše uklidňující recitaci a dojem životní moudrosti. Poukazoval také na některá podle něj chybná či zavádějící vysvětlení ontologické diference, digitálního myšlení a přírodních věd. Protiklad „života v pravdě“ a „života na chatě“ v názvu článku vyjadřoval jeho názor, že Hogenová převádí náročné filosofické otázky do familiérní a sentimentální podoby, která je mediálně přitažlivá, ale odborně problematická.

Novinář a filosof Petr Fischer zasadil tento způsob vystupování do širšího kontextu mediální poptávky po osobnostech, které nabízejí obecné recepty na dobrý život a vyjadřují se i k otázkám mimo oblast své odbornosti. Podle Fischera Hogenová přijala veřejnou roli „moudré ženy“ a podléhá pocitu „majetnictví vědění“, namísto aby podobně jako Sókratés zpochybňovala vlastní jistotu a vedla posluchače k samotnému zamyšlení. Za problém nepovažoval pouze používání heideggerovského jazyka, ale především tendenci odpovídat autoritativně na politické, společenské a bezpečnostní otázky, k nimž filosofická erudice sama o sobě nezajišťuje odbornou kompetenci.

Dílo

Monografie a sborníky

Anna Hogenová je autorkou nebo spoluautorkou následujících odborných monografií a sborníků v oblasti filosofie:

• Etika a sport (2000)
• Areté: základ olympijské filozofie (2001)
• Kvalita života a tělesnost (2002)
• K filosofii výkonu (2005)
• K fenoménu pohybu a myšlení (2006)
• Jak pečujeme o svou duši (2008)
• Starost o duši (2009)
• Éthos ve výchově, umění a sportu (2009)
• K fenoménu sebepoznání (2010)
• Imaginace ve výchově, umění a sportu (filosofická reflexe) (2010)
• Fenomenologie - řeč - média (2010)
• Jan Hus - pravda - fenomenologie (2010)
• Médium - pohyb - skutečnost (2011)
• Čas jako problém (2011)
• Česká vzdělanost v Evropě I. (2011)
• Smysl, cíl a účel v výchově, umění a sportu (2012)
• K věci samé (2012)
• Vnímání krajiny (2012)
• Česká vzdělanost v Evropě II. (2012)
• Filosofický příspěvek k metodologii (2013)
• Dialog ve výchově, umění a sportu (2013)
• Fenomén domova (2013)
• Česká vzdělanost v Evropě III. (2013)
• Ontologie a onticita (2014)
• K Husserlovým pasivním syntézám (2014)
• Nesmíme pospíchat (2014)
• Neviditelné inspirace (2014)
• Čas ve výchově, umění a sportu (2014)
• Čas a sebepoznání (2014)
• Intencionalita a fenomenologie (2015)
• Fenomenologie a postmoderna (2015)
• Bytí a rozumění (2016)
• K dnešku (2016)
• K fenoménu "die Machenschaft" (2016)
• Život z vlastního pramene (2017)
• K rozhovoru se sebou samým (2017)
• Nahodilost ve výchově, umění a sportu (2017)
• Současnost, dějiny, fenomenologie (2017)
• Logos ve výchově, umění a sportu (2018)
• Tekutá doba a úkol myšlení (2018)
• Předobjednaná budoucnost (2018)
• Velké příběhy jako zdroj duchovní inspirace (2019)
• Ontologická nouze a dnešek (2019)
• Žít z vlastního pramene (2019)
• Potřebuje v planetární době filosofie vědu, či věda filosofii? (2020)
• K fenoménu celku v planetární době (2020)
• Filosofie a dějiny (2021)
• K fenoménu těla a zdraví (2021)
• Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou (2021)
• K myšlení myšleného (2021)
• Když dvě věci jsou totéž (2022)
• K fenoménu soupatření, nikoli k soupeření (2022)
• Lidská práva: Zprava i zleva (2023)
• Tělo a čas (2024)
• K rozhovoru s bytím samým (2024)
• Svět hloupne! (2025)

Odkazy

Literatura

• NETOČNÝ, Martin. prof. PhDr. Anna Hogenová [online]. Paměť národa, 2019-05-08 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Hogenová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Hogenová
• Slovník českých filosofů
• Článek K problematice logu Archivováno 15. 5. 2011 na Wayback Machine.
• 3 články A. Hogenové v časopise E-LOGOS VŠE Archivováno 23. 6. 2012 na Wayback Machine.
• Rozhovor s Annou Hogenovou (video)
• Televizní akademie 1
• Televizní akademie 2
• Žít z vlastního pramene | Anna Hogenová. Rozhovor s Petrem Vizinou. Meltingpot. Dostupné online (2020)
• Boris Cvek: Bilancování na hraně fašismu. Dostupné online (2022)
• Podcast Přepište dějiny: Lesk a bída filozofky Hogenové
• Podcast ODznova: Cesta z Matrixu plného povelov nie je jednoduchá, ale existuje. ODznova:online

Autoritní data	AbARTP: 159598 Biblio: 9c71d0fb-1ef7-446a-96ea-1a5daf179a0a NKC: jn20001103064 GND: 1223100448 ISNI: 0000 0000 5561 4297 LCCN: n00093970 ORCID: 0000-0002-6317-5292 PLWABN: 9810576254605606 Scopus: 55611714700 VIAF: 38152882 WorldCat Entities: E39PBJpDTytMMyfgYjTjrRdhHC

Portály: Filozofie | Lidé