Anna Hogenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Anna Hogenová 2020 34.06.png
Narození23. října 1946 (76 let)
Fláje
Alma materFakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (od 1964)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolská učitelka a filozofka
ZaměstnavateléPedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy
Politická stranaKomunistická strana Československa (od 1975)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Hogenová, roz. Tomanová,[1] (* 23. října 1946 Fláje) je česká kinantropoložka[2][3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvovala gymnáziumŽatci, kde mezi její učitele patřil i Zdeněk Svěrák, který ji podle jejích vlastních slov inspiroval k jejímu pozdějšímu studiu češtiny,[5] poté FTVS UK a následně FF UK.[1][6] Část dětství žila u prarodičů v Příbrami,[6] kde ji velmi ovlivnila tam zažitá laskavost jejích prarodičů.[7]

V roce 1975 vstoupila pod tlakem okolností do KSČ, což považuje za chybu; od roku 1989 není členkou žádné politické strany. Do roku 1989 přednášela na fakultě tělesné výchovy moderní filozofii a také předmět marxismus-leninismus,[8] na podzim 1989 byla ovšem studenty zvolena do revolučního výboru.[6]

Do roku 2022 přednášela na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy,[9] kde byla též vedoucí Oddělení filosofie a etiky, na Husitské teologické fakultě UK, kde je zároveň vedoucí Katedry filozofie a na Pražské vysoké škole psychosociálních studií.[10] Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofie sportu. Docentka (1992) a profesorka (UP v Olomouci 2006) kinantropologie; přednášela také na FTVS UK a na Technické univerzitě v Liberci.

Názory a kritika[editovat | editovat zdroj]

5. července 2022 se Hogenová v rozhovoru s Alenou Pecháčkovou pro Lidovky.cz vyjádřila proti „vyzbrojování mladých kluků na Ukrajině,“ jako důvody pro své přesvědčení uvedla možnost vyústění pokračující ruské agresivní války na Ukrajině ve „válku globální,“ ve spojitosti s tím Pecháčkové dále v rozhovoru sdělila, že je dnes nutnost „mít asymetrickou zodpovědnost,“ protože nám nestačí „symetrická, to jest, že musíme mít zodpovědnost za druhého v té míře, v jaké je on zodpovědný k nám. Dnes musí být Biden zodpovědný za Putina a Putin zodpovědný za Bidena, protože jde o celou planetu.“ Taktéž v rozhovoru předložila tezi, že není rozdílu mezi socialismem a kapitalismem, protože „stejnost, která se u lidí projevuje, je intenzivnější, než byla v posledních letech před revolucí. Všichni dnes chtějí totéž a chtějí to stejnými procesualitami získat. Procesualita je myšlena jako správnost postupu. Správnost jednotlivých správných kroků. A pro pocit jistoty je tím nejdůležitějším. Nejenom pro jednotlivce, ale i celou západní společnost.“[11]

Na základě tohoto rozhovoru ji komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych ve svém článku z 19. července označil za „postmarxisticko-leninskou filozofku,“ která „je na straně největšího vojenského a politického nebezpečí, jakému za poslední desetiletí čelíme,“ protože „svojí kritikou vyzbrojování Ukrajiny stojí na Putinově straně.“ Dále Hogenovou srovnává s Jordanem B. Petersonem, jehož podle Fendrycha „kritici nazývají miláčkem alternativní pravice;“[12] také ji kritizoval za dřívější rozhovor z 2. ledna 2022, ve kterém mj. uvedla, že „Samozřejmě že žijeme v totalitě. Socialistická totalita byla totalitou myšlenek. Kapitalistická totalita je ale skrytější a o to nebezpečnější.“[13][14]

Filosof Vojtěch Kolman podrobil „slavnou, důležitou a mocnou“ filosofku sžíravé kritice; v článku Žena za pultem filosofie (Orientace Lidových novin ze 6. srpna 2022) psal, že její vystupování v médiích vrhá stín na celý obor, neboť filosofii příliš nerozumí, pomlouvá své kolegy-marxisty a deformujíc myšlenky velkých filosofů, vyvozuje z nich plytké závěry („relaxační filosofie“). Navíc, „metodologicky vzato má k fenomenologii daleko“. Laskavý a lidský projev filosofky Kolman torpédoval paralelou

Anna Hogenová je laskavá v tom samém smyslu, v jakém je Miloš Zeman vtipný: totiž vždy na cizí účet.

Opřel se do její kritiky digitálního myšlení „kluků ajťáckých“ i „kluků kvanťáckých“ a vědců, nemajících nic víc než karteziánské myšlení; všiml si i nadužívání adjektiva bytostné, či omezené schopnosti upřímně a jednoduše odpovědět na otázky (rozhovor s Martinem Netočným pro Paměť národa). Též připomněl podprůměrné hodnocení většiny jejích odborných publikací („mezi její mediální a odbornou tvorbou neexistuje rozdíl“). Životní příběh Hogenové, která prý zosobňuje archetyp obyčejného člověka („manželky, mámy, srdečné paní odvedle“), neváhal přirovnat k příběhu seriálové Anny Holubové, hrdinky Dietlovy Ženy za pultem. S odkazem na Petra Rezka uzavřel stať ironicky:

Je konec doby diamantové. Začala doba Hogenové.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Anna Hogenová. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  2. Anna Hogenová (1946). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  3. Člověk se musí naučit nejen naslouchat, ale i chápat, doporučuje filozofka. Dvojka [online]. 2020-09-08 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  4. Hogenová: „Vypnout“ se člověk musí naučit, brzdí nás i strach ze smrti. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  5. Svěrák a Atomová. Audio dostupné online (délka 0:52).
  6. a b c https://www.pametnaroda.cz/cs/hogenova-anna-20190508-0, 31. ledna 2022.
  7. Žít z vlastního pramene | Anna Hogenová. Rozhovor s Petrem Vizinou. Meltingpot, 2020. Dostupné online.
  8. Anna Hogenová (1946). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  9. Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. | Katedra občanské výchovy a filosofie. kovf.pedf.cuni.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-19. 
  10. PVŠPS - Pražská vysoká škola psychosociálních studií - Hogenová Anna. www.pvsps.cz [online]. [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 
  11. PECHÁČKOVÁ, Alena. Meltingpot - ROZHOVOR: Jsme loutkami novodobého otrokářství, jen o tom nevíme, říká filozofka Hogenová. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  12. FENDRYCH, Martin. Filozofka Hogenová je proti vyzbrojování Ukrajiny. Stojí na Putinově straně, selhala. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  13. Hogenová: Žijeme v totalitě trhu. Peníze ovládly i vědu, proto jí lidé přestali věřit. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-02 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  14. Hogenová lidem lže, v Česku teď není hůře, než bylo za komunismu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-07 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  15. KOLMAN, Vojtěch. Žena za pultem filosofie. Fotografie Michal Sváček; Kauza. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 6. srpen 2022, roč. XXXV, čís. 182, s. 18. [cit. 2022-09-25]. Prémiový obsah. Dostupné online. ISSN 0862-5921.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NETOČNÝ, Martin. prof. PhDr. Anna Hogenová [online]. Paměť národa, 2019-05-08 [cit. 2021-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]