Anna Dvořáková (1820)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Dvořáková
Anna Dvořáková.jpg
Rodné jméno Anna Zdeňková
Narození 7. února 1820
Uhy
Úmrtí 15. prosince 1882 (ve věku 62 let)
Kladno
Místo pohřbení Kladno
Manžel(ka) František Dvořák
Děti Antonín Dvořák
Příbuzní Anna Dvořáková (snacha)
Otilie Suková a Otakar Dvořák (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Manžel Anny František Dvořák

Anna Dvořáková (rozená Zdeňková; 7. února 1820 Uhy[1]15. prosince 1882 Kladno[2][3]) byla matka českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Pocházela z Uhů u Velvar a byla dcerou šafáře lobkovického panství, s manželem a řezníkem Františkem Dvořákem bydleli v Nelahozevsi, ve Zlonicích a v Kladně, kde byla pohřbená.

Manželství a pobyt v Nelahozevsi[editovat | editovat zdroj]

Dne 17. listopadu 1840 se v Chržíně provdala za Františka Dvořáka (1814–1894) z Nelahozevsi,[4] který se vyučil řezníkem, odešel na osm let na „zkušenou“ na Moravu a do Uher, a po jeho návratu byli oddáni. K provozování řeznictví si manželé pronajali v Nelahozevsi dům č. 24 a později i tzv. Engelhardtovu hospodu na č. 12.

Zlonice[editovat | editovat zdroj]

V letech 1855–60 žili s Františkem a s rodinou ve Velké hospodě ve Zlonicích č.p. 69. Barokní špitál na jižním okraji Zlonic byl v roce 1954 péčí Vlastivědného kroužku Zlonicka zrekonstruován a přeměněn na Památník Antonína Dvořáka ve Zlonicích, s předměty od syna skladatele Ing. Otakara Dvořáka, ve Varhaníkovně je expozice věnovaná učiteli Antonínu Liehmannovi.

Děti[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Dvořák (1841–1904)
  • František Dvořák (1843–1888)
  • Aloisie Dvořáková (1845–1846)
  • Josef Dvořák (1848–1920)
  • Adolf Dvořák (1850–1922)
  • Jana Anna Straková (1851–1938)[5]
  • Karel Dvořák (1855–?)
  • Marie Dvořáková (1857–1857)
  • Marie Dvořáková (1858–1931)

Antonín Dvořák[editovat | editovat zdroj]

8. září 1841 se jim v Nelahozevsi narodil syn Antonín, první z devíti dětí. V roce 1847 začal Antonín Dvořák chodit do školy a pod vedením učitele Josefa Spitze také hrát na housle. Otec původně pro syna rovněž plánoval práci řezníka. V letech 1853–1856 mladý Antonín pobýval ve Zlonicích, kde se ho ujal místní učitel a varhaník Antonín Liehmann. Antonín se u Liehmanna učil hudební teorii, hrát na housle, klavír a varhany. V šestnácti letech věku (1857) odešel Antonín Dvořák do Prahy studovat na varhanické škole, kterou absolvoval v roce 1859 a postupně se z něho stal světoznámý hudební skladatel. V roce 1951 byl v Nelahozevsi zpřístupněn veřejnosti Rodný dům Antonína Dvořáka, s expozicí o životě a díle skladatele s důrazem na dobu jeho dětství a mládí, které zde strávil.

Kladno[editovat | editovat zdroj]

Syn a skladatel Antonín Dvořák
Pomník připomínající místo posledního odpočinku Anny Dvořákové v Kladně
Tabulka na náhrobku Františka Dvořáka ve Velvarech

Anna Dvořáková zemřela 15. prosince 1882 v Kladně ve věku 62 let (podle matriky a pomníku 64 let, což však neodpovídá záznamu v matrice narozených). Podle matričního záznamu katolického náboženství, manželka Františka Dvořáka, soukromníka z Kladna. Byla pohřbená 17. prosince na starém kladenském hřbitově, na místě dnešních Dvořákových sadů, který byl později zrušený (některé významné hroby byly přeneseny na nový centrální hřbitov), na jeho místě se dnes nachází také Městské divadlo Kladno. Má nedaleko vchodu do divadla žulový pomník připomínající místo jejího posledního odpočinku; pomník nechal zhotovit Zpěvácký spolek Smetana, byl odhalen 20. června 1934, od 3. května 1958 je památkově chráněný. Poblíž po obou stranách jsou také pomníky Antonína Dvořáka (z roku 1926) a Bedřicha Smetany (z roku 1936).

Citace z rukopisu dopisu Cyrila Novotného (kladenského hudebníka a učitele) Františku Rysovi

Rád by zapůjčil žádané originály, ale nemůže. Do (Sládečkova vlastivědného) muzea chodí návštěvníci a chtějí je vidět. Kopie pomalu pořizuje, ale stále je nemá. Shání fotografie sourozenců (Antonína) Dvořáka. Až na jednoho bratra má všechny. Byl požádán, aby do podzimu napsal publikaci Vztahy Antonína Dvořáka ke Kladnu. Je to těžký úkol. Minulý týden fotografovali domy, ve kterých žil otec (František Dvořák) a příbuzní. Negativy zůstanou majetkem muzea, fotografie může zaslat. Velice si váží jejich společné fotografie.[6]

Pomník[editovat | editovat zdroj]

Pomník má tvar jednoduchého leštěného žulového kvádru s rytým a zlaceným nápisem na přední straně:
V TOMTO SADĚ, BÝVALÉM HŘBITOVĚ, BYLA
DNE 17. PROSINCE 1882 POCHOVÁNA
ANNA DVOŘÁKOVÁ
MATKA DR. ANT. DVOŘÁKA
VE VĚKU 64 LET

Velvary[editovat | editovat zdroj]

Někdy po smrti Anny se její manžel František odstěhoval do Velvar, kde zemřel 28. března 1894 jako soukromník a byl zde pohřbený 1. dubna na hřbitově u kostela sv. Jiří.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených Chržín 12 (obec Uhy), 1800–1835, snímek 23, Anna Zdeňková [online]. SOA Praha [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  2. Matrika zemřelých Kladno 56 (obec Kladno), 1872–1883, snímek 383 [online]. SOA Praha [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  3. Antonin-dvorak.cz: Významná data v životě Antonína Dvořáka
  4. Matrika oddaných Chržín 13 (obec Uhy), 1836-1856, snímek 70 [online]. SOA Praha [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  5. ŠPECINGER, Otakar. Dvořákova sestra Jana Anna. Zpravodaj z Velvarska. 1998, (7), 18.
  6. NOVOTNÝ, Cyril. Dopis Cyrila Novotného Františku Rysovi (rukopis). Kladno: [s.n.], 20. května 1941. 1 + obálka s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]