Anna Řeháková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Řeháková
Anna Řeháková 1899.jpg
Rodné jméno Anna Řehaková
Narození 16. července 1850
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. května 1937 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání pedagožka, spisovatelka
Rodiče Václav Řehák, Marie Řeháková-Zelenská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Řeháková[1] v matrice Řehaková (16. července 1850 Praha[2]27. května 1937 Praha) byla česká pedagožka, spisovatelka a překladatelka. Její sestrou byla učitelka a překladatelka Eliška Řeháková.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Anny byli Václav Řehak (1805), vlastník krupařského obchodu a Maria Řehaková-Zelenská (1814) původem z Kutné Hory (příbuzná J. K. Tyla).[3] Anna byla nejmladší ze sedmi sourozenců – Wenzl (1838), Barbara (1839), Maria (1940), Karl (1841), Johann (1843) a Eliška (1846–1916) spisovatelka a překladatelka.[4]

Anna Řeháková navštěvovala českou dívčí školu F. Amerlingové, německou školu při klášteře voršilek, Na podzim 1868 vstoupila do českého ústavu pro vzdělání učitele při klášteře sv. Anny v Ječné ulici, který absolvovala jako první česká světská učitelka roku 1870. V letech 1872–1874 učila na dívčí obecné škole v Čáslavi a 1874–1905 na dívčí obecné škole u sv. Tomáše v Praze na Malé straně. Roku 1905 byla penzionována pro oční chorobu.[4]

Byla jedna z prvních českých učitelek, kulturní a národní buditelka české dívčí mládeže, autorka próz, cestopisů, memoárů, propagátorka Slovinska a Slovenska[5] a překladatelka z němčiny a italštiny. Angažovala se v ženském hnutí. Byla členkou Amerického klubu dam Vojty Náprstka. V Praze III bydlela na adrese U železné lávky 6.[6]

Zemřela 27. května 1937 v Praze ve věku 86 let. Pohřbena byla spolu se svou sestrou Eliškou na Olšanských hřbitovech[7].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Povídky z hor – Praha: Alexandr Storch, 1894
  • Povídky s cest – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1897
  • Žena a život: tři povídky Praha: J. Otto, 1898
  • Andělská srdce: povídka – Praha: Jos. R. Vilímek, 1905
  • Z různých končin: povídky – Velké Meziříčí: Alois Šašek, 1910
  • Na horách: obrázky ze slovinských Alp Praha: F. Topič, 1913
  • Teta Eliška – Praha: Jos. R. Vilímek, 1917
  • Tři dalmatské povídky – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
  • Jaro života: povídka – ilustroval K. Adámek, 4 celostranné obrazy V. Čutty. Praha: Emil Šolc, 1921
  • Osud – Praha: Stýblo, 1923
  • Za vlast a čest: povídky z dalmatského přímoří – ilustroval J. Goth. Praha: Šolc a Šimáček, 1925
  • Vzpomínky z hor: příhody ze života zvířat – Praha: Státní nakladatelství, 1925
  • V milém domě – Praha: Československá akciová tiskárna, 1925
  • V lepším světě: povídky – Praha: nákladem vlastním, 1929
  • Zašlé časy: vzpomínky – Praha: vlastní náklad, Beroun: Emanuel Volkán [distributor], 1932
  • Z mého alba: pestré obrázky z různých končin – Praha: Péčí přátel české knihy: V. Souček [distributor], 1936

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Postojna: cestopisný obrázek z Kraňska – Praha: M. Reisová, 1886
  • Dobrač: z cestovních upomínek Korutanských – Praha: Edvard Beaufort, 1887
  • Na Slovinsku: cestopisné obrázky z Kraňska a Korutan – Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1891
  • Obrázky z Alp: cestopisné črty z Korutan a Tyrol Praha: Edvard Leschinger, 1905
  • Italské siluety – Praha: vlastní náklad, 1907
  • Z dalmátského jihu: cestopisné obrázky – Čáslav: vlastní náklad, 1910
  • Na Sicilii: cestopisné obrazy – Louny: J. Rössler; Praha: Springer, 1913

Životopisné studie[editovat | editovat zdroj]

  • Otylie Sklenářová-Malá: fragmenty životopisné studie – Praha: vlastní náklad, 1914
  • Ze života a korespondence Otylie Sklenářové-Malé – s osmi reprodukcemi dle fotografií; s pěti autografy. Praha: vlastní náklad, 1931

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 120. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. 
  4. a b TAXOVÁ, Eva. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Redakce Jiří Opelík. Svazek P–Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. S. 1382–1384. 
  5. KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 693. 
  6. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 387. 
  7. Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Lešehradeum - Řeháková Anna a Eliška. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]