Aniela Salawa

Blahoslavená; Aniela Salawa
	Fotografie
laička
Narození	9. září 1881; Siepraw
Úmrtí	12. března 1922; Krakov
Svátek	9. září
Místo pohřbení	Kostel svatého Františka z Assisi (Krakov), Krakov, Polsko
Státní občanství	Polsko
Řád	III. františkánský řád
Blahořečena	13. srpna 1991, Krakov, Jan Pavel II.
Uctívána církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	růženec
Patronkou	františkánských terciářek, sloužících, studentek, nevyléčitelně nemocných, nemocných roztroušenou sklerózou
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavená Aniela Salawa (9. září 1881, Siepraw – 12. března 1922, Krakov) byla polská františkánská terciářka, služka a mystička. Posmrtně byl vydán její Deník. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve vesnici Siepraw u Krakova dne 9. září 1881 v početné rodině kováře Bartłomieje Salawy a Ewy rozené Bochenekové, dcery pekaře. O čtyři dny později, 13. září byla pokřtěna ve farním kostele sv. Michaela archanděla ve Sieprawi.

V dětství byla často nemocná. Již od mala byla svými rodiči vedena k víře. Školu navštěvovala jen dva roky, poté pomáhala rodičům na farmě a následně odjela pracovat do Krakova. Od roku 1897 pracovala jako domácí služka, kdy sloužila v několika domech v Krakově.

25. ledna 1899 jí zemřela její sestra Terezie. Tato událost Anielu hodně změnila, začala věnovat hodně času modlitbě a rozjímání . Navštěvovala bohoslužby u redemptoristů, kde se starala o výzdobu kostelů.

V 18 letech složila slib čistoty. 27. února 1900 vstoupila do Spolku katolických služebníků v Krakově a s tímto spolkem spolupracovala až do konce svého života. Každý den chodila do kostela na svaté přijímání a velmi často chodila na adoraci. Dne 15. května 1912 zahájila noviciát u třetího františkánského řádu.

Během první světové války (1914–1915) pomáhala zraněným vojákům a válečným zajatcům. Podporovala chudé almužnou. Během této doby se její zdravotní stav zhoršil a vyvinula se u ní roztroušená skleróza, později rakovina žaludku a tuberkulóza. 7. října 1920 se vydala na pouť do Čenstochové do kláštera Jasná Hora. Ke konci svého života se u ní projevoval dar jasnovidectví.

Zemřela 12. března 1922 v nemocnici v Krakově.