Aniela Kupiec
| Aniela Kupiec | |
|---|---|
 Aniela Kupiec | |
| Rodné jméno | Milerska |
| Narození | 5. dubna 1920 Nýdek |
| Úmrtí | 10. září 2019 (ve věku 99 let) Nýdek |
| Povolání | básnířka, spisovatelka a prozaička |
| Žánr | poezie |
| Témata | poezie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aniela Kupiec (5. dubna 1920 Nýdek – 10. září 2019 Nýdek) byla slezská lidová básnířka a aktivistka polské menšiny na Zaolší.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Byla dcerou třineckého hutníka Jerzego Milerskiego a jeho manželky Zuzany. Navštěvovala lidovou školu v Nýdku a pak chodila do polské měšťanské školy v Bystřici nad Olzou. Své vzdělání úspěšně završila v roce 1937 na Szkole Gospodyń Wiejskich (dnes – rodinné školy) v Konské. Před válkou pracovala v kanceláři Třineckých železáren, později v době okupace byla donucena pracovat jako lesní dělnice. V roce 1945 se vdala za Jana Kupca, učitele v Bystřici. Po svatbě zůstala v domácnosti, věnovala se hospodářství, výchově dětí – tj. dceři Ewě a synovi Bronisławu. Její vášní se staly společenské a kulturní aktivity v rámci Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) v Nýdku. Režírovala divadelní představení, zpívala v místním pěveckém sboru, byla aktivní členkou folkloristicko-kulturní sekce Hlavního výboru PZKO a členkou Grupy Literackiej "63" v Třinci. První básně začala psát ve 4. třídě lidové školy. Po druhé světové válce pokračovala ve své literární činnosti. Její básně ale i próza psané v nářečí se začaly objevovat jak regionálním tisku (Zwrot, Głos Ludu), tak v tiskovinách v Polsku, a získaly si velkou oblibu. V literárních soutěžích získala mnohá ocenění.
Literární činnost[editovat | editovat zdroj]
Tvorba Anieli Kupiec byla vždy velmi dobře přijímána čtenáři i kritiky. Její poezie ale i próza jsou sugestivní, emocionální a autentické. Svým čtenářům poskytuje krásu starotěšínského jazyka, ve kterém jeho znalci vidí spojnici mezi jazykem Jana Kochanowského a současným nářečím. Básnířku inspirují problémy každodenního života obyčejného člověka v jeho malé těšínské vlasti. Mnoho let psala „do šuplíku“ a jenom občas něco publikovala. Teprve na popud své kamarádky Ewy Milerské dala své verše k posouzení prof. Danielu Kadłubcowi. Ten básnířce doporučil pokračovat v literární činnosti a navrhl ji účast v literárních soutěžích, jelikož, jak říkal, „básní v literárním jazyce je mnoho, ale v nářečí málo“. Básnický talent se projevuje také v její próze. V humoristických příbězích je často zřejmá satira ať už v rozdílech mezi společenskými vrstvami nebo mezi městem a vesnicí. V současnosti se objevují pokusy přeložit příběhy a básně autorky do češtiny nebo angličtiny, avšak tyto překlady ztrácejí svoje estetické a pocitové působení.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Korzenie – sbírka básní psaných slezským nářečím spolu s Ewou Milerskou i Annou Filipek (1987)
- Malinowy świat (1988)
- Połotane żywobyci (1997)
- Po naszymu pieszo i na skrzydłach (2005, 2009)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aniela Kupiec na polské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Stanieczek Paweł, Aniela Kupiec o swoim nydeckim świecie, Kalendarz Goleszowski 2008, s.184–187 (polsky)
- Karol Daniel Kadłubiec, Aniela Kupiec – rodowód-życie-praca -Połotane żywobyci (1997), s. 86–92
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aniela Kupiec na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aniela Kupiec
- http://cs.zwrot.cz/2017/04/aniela-kupiec-slavi-97-narozeniny/
- http://www.zaolzieteraz.kc-cieszyn.pl/index.php/content,676/ Archivováno 28. 4. 2016 na Wayback Machine. (polsky)
