Angus MacLise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Hudební umělec Angus MacLise (4. března 1938 Bridgeport, Connecticut21. června 1979 Káthmándú, Nepál)[1] byl americký hudebník, básník, herec, novinář, učitel a kaligraf.[2] V roce 1965 spoluzaložil hudební skupinu The Velvet Underground, ze které však odešel ještě dříve, než stačila nahrát jakékoliv nahrávky a předtím, než se jejím manažerem stal Andy Warhol.[2] Před angažmá u Velvet Underground hrál v uskupení kolem La Monte Younga, kde se seznámil s Johnem Calem, který později také hrál s Velvet Underground. Spolu s dalšími avantgardními hudebníky nahrál řadu nahrávek, které po více než čtyřiceti letech vyšly na několika albech. Mimo svou hudební činnost vydal několik sbírek básní.

Počátky (1938−1965)

Angus MacLise se narodil 4. března 1938 v Bridgeportu v americkém státě Connecticut.[2] V letech 1945−1951 studoval na Dolmetschově hudební škole v anglickém městě Haslemere.[2] Později studoval hru na bicí a jiné perkusní nástroje.[2] V polovině padesátých let chodil na školu ve Forest Hills v Queensu, kde se seznámil s pozdějším režisérem Piero Heliczerem. a krátce se rovněž učil geologii na newyorské universitě.[2] V roce 1958 se spolu s Heliczerem přestěhoval do Paříže, kde společně založili nakladatelství Dead Language Press, kde MacLise vydal svou první sbírku básní nazvanou Imprimatur 1281.[2] V následujícím roce pak vyšla jeho další sbírka Straight Farthest Blood Forward. Jeho básně byly založené na volných asociacích, což se zalíbilo La Monte Youngovi.[3] Později se Young s MacLisem potkal a začali spolu hudebně spolupracovat.[4] MacLise, Young a jeho manželka Marian Zazeela spolu hráli přibližně tři roky takto v triu. Nebylo to však jediným hudebním uskupením, kde MacLise tou dobou působil. Spolu s Youngem rovněž hrál v jiné skupině, kde mimo ně dva hrál na kytaru ještě Billy Linich.[4] V následujícím období tedy spolupracoval jako člen Youngovy skupiny ještě s dalšími avantgardními hudebníky, jako například Tony Conrad, Jack Smith, John Cale a Terry Jennings. V roce 1961 vyšlo další MacLiseovo literární dílo nazvané Year, ve kterém je ke každému dni z roku připsáno nové jméno.[4] V následujících letech se věnuje převážně Youngově kapele. V roce 1964 se spolu s Youngem, Zazeela a Smithem objevil ve Heliczerově filmu Soap Opera.[5]

Angus by ten nejdivočejší umělec z nás všech. Zajímal se o literaturu, tanec, hudbu, film, světla, vůně a náboženství.

Sterling Morrison, Little Caesar, 1979.[2]

V dubnu 1965 MacLise doplněn o Johna Calea a Sterlinga Morrisona vytvořil hudební doprovod k Heliczerově multimediální akci nazvané Launching the Dream Weapon.[6] V následujících měsících v této sestavě bezejmenná skupina doprovázela ještě několik dalších Heliczerových akcí.[6] Při různých akcích rovněž skupinu doprovázel Lou Reed a občas i sám Heliczer hrál na saxofon.[7] V červenci skupina v bytě na Ludlow Street nahrála několik demosnímků, ale jelikož MacLise nerad cokoliv plánuje, na těchto nahrávkách se nepodílel.[8] V srpnu téhož roku MacLise společně s Walterem De Mariou připravili hudební doprovod k další multimediální akci, při které byl promítán Smithův film Normal Love.[9] V roce 1965 Cale, MacLise, Smith a další rovněž hráli v Heliczerově filmu Satisfaction.[10] V prosinci 1965, kdy si skupina již říkala The Velvet Underground, jí její manažer Al Aronowitz zajistil první placený koncert. Když však MacLise zjistil, že by za koncert měl dostat zaplaceno, odešel z kapely.[11][p 1]

Po The Velvet Underground (1965−1979)

Na přelomu června a července 1966 se krátce ke skupině opět vrátil jako bubeník, protože frontman Lou Reed byl nemocný. Bubenice Maureen Tuckerová se tedy ujala baskytary a občas kytary, Morrison střídal kytaru a baskytarou a Cale violu s baskytarou a zpívá.[12] Po odchodu ze skupiny očas nahrál různé avantgardní nahrávky a krátce byl členem skupiny Berkshire Trance Orchestra.[13] Později se přestěhoval k Sanfranciskému zálivu, kde občasně vystupoval s kapelou Floating Lotus Magic Orchestra Company vedenou Danielem Abdal-Hayy Moorem.[13] V roce 1967 vydal svou čtvrou sbírku básní, osmistránkovou, nazvanou Writ.[14] V následujícím roce pak vyšla jeho sbírba The Inner Pages obsahující mimo poezie i různé kaligrafické prvky.[15]

V březnu 1968 se oženil s Hetty McGee a nedlouho poté se spolu přestěhovali zpět do New Yorku.[16] V následujícím období se MacLise účastnil mnoha multimediálních představení; v dubnu 1970 v kostele svatého Marka v New Yorku nahrál skladbu „Organ & Drum“ nahranou na bubínek a doprovází jej jeho manželka na varhany.[17] Ve stejném obsazení byla nahrána i skladba „Epiphany“.[18] Od roku 1974 žil v Káthmándú, kde 21. června 1979 v nemocnici Shanta Bawan zemřel.[19][p 2] Vedle své manželky byl přežit ještě synem Ossianem, který ještě před otcovou smrtí vstoupil do buddhistického kláštera, kde byl označen za prvního tulku člověka ze západu.[19] O několik let později o něm byl natočen film Ossian: American Bboy / Tibetan Monk.[20]

Diskografie

  • The Invasion of Thunderbolt Pagoda (1999)
  • Brain Damage in Oklahoma City (2000)
  • Day of Niagara (2000)
  • Stainless Gamelan (2002)
  • Dream Interpretation (2002)
  • The Cloud Doctrine (2003)
  • Astral Collapse (2003)
  • The Invasion of Thunderbolt Pagoda (2006)
  • Dreamweapon I (2011)
  • Dreamweapon II (2011)
  • Dreamweapon III (2011)
  • Dreamweapon IV (2011)

Bibliografie

  • Straight Farthest Blood Towards (1959)
  • Year (1961)
  • Writ (1967)
  • The Inner Pages (1968)
  • The Cloud Doctrine (1974)
  • The Subliminal Report (1975)

Odkazy

Poznámky

  1. Sám Aronowitz řekl, že důvod jeho odchodu byl takový, že nechtěl své bubny nosit z místa na místo.[11]
  2. Zemřel buď na hypoglykemii nebo v důsledku podvýživy.[19]

Reference

  1. UNTERBERGER, Richie. Angus MacLise [online]. Allmusic [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h UNTERBERGER, Richie. White Light / White Heat: Velvet Underground den po dni. Překlad Petr Ferenc. Praha: Volvox Globator, 2011. 364 s. ISBN 978-80-7207-821-9. S. 2. 
  3. Unterberger, s. 16
  4. a b c Unterberger, s. 18
  5. Unterberger, s. 37
  6. a b Unterberger, s. 44
  7. Unterberger, s. 49
  8. Unterberger, s. 51
  9. Unterberger, s. 55
  10. Unterberger, s. 67
  11. a b Unterberger, s. 59
  12. Unterberger, s. 103
  13. a b Unterberger, s. 174
  14. Unterberger, s. 175
  15. Unterberger, s. 181
  16. Unterberger, s. 183
  17. Unterberger, s. 274
  18. Unterberger, s. 299
  19. a b c Unterberger, s. 332
  20. Unterberger, s. 333

Externí odkazy