Ange-Jacques Gabriel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ange-Jacques Gabriel
Ange Jacques Gabriel door Jean-Baptiste Greuze Louvre.jpg
Narození23. října 1698 nebo 26. října 1698
Paříž
Úmrtí4. ledna 1782 (ve věku 83 let) nebo 2. ledna 1782 (ve věku 83 let)
Paříž
Povoláníarchitekt
RodičeJacques Gabriel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ange-Jacques Gabriel, též Jacques-Ange Gabriel (23. října 1698 v Paříži4. ledna 1782 tamtéž), byl francouzský architekt a v letech 1742 až 1775 první dvorní architekt (Premier architecte du Roi) Ludvíka XV. Patří mezi významné představitele francouzského klasicismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Gabriel pocházel z významné rodiny architektů. V 16. století vytvořil jeho pradědeček Jacques starou radnici v Rouenu, jeho děd Jacques Gabriel (kolem 1630-1686) byl stavitelem zámku Choisy a postavil most Pont Royal (1685-1689) v Paříži. Jeho otec Jacques Gabriel (1667-1742), příbuzný a žák Julese Hardouina-Mansarta a manžel Elisabeth Besnier, se stal prvním dvorním architektem (v roce 1734 nebo 1735). Postavil městské paláce Hôtel de Varengeville (1704) a Hôtel de Peyrenc de Moras (1728, později Hôtel Biron) v Paříži, vytvořil radnici v Lyonu, Palais des Etats v Rennes a Place du Palais, poté působil v Bordeaux, kde v roce 1728 zahájil výstavbu Place Royale (nyní Place de la Bourse).

Ange-Jacques Gabriel toto náměstí v Bordeaux dokončil. Pracoval též na zámku ve Versailles, zejména na Dvorní opeře, postavil Petit Trianon a École militaire v Paříži. Navrhl také plány pro Place de la Concorde v Paříži a pro fasády budov, které toto náměstí uzavírají na severu.

V roce 1775 odstoupil ze zdravotních důvodů ze své funkce dvorního architekta a Ludvík XVI. mu přiznal apanáž. V roce 1780 byl již natolik zesláblý, že již nemohl psát a důležité dokumenty za něj podepisovala jeho žena.

Ange-Jacques Gabriel zemřel 4. ledna 1782 ve věku 83 let v Paříži.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1740–1777: Zámek v Choisy, rozšíření a přestavba. Palácový komplex byl v 19. století z velké části zničen.
  • 1751–1780: École militaire, Paříž
  • 1751-1788: Zámek v Compiègne, kde navázal na svého otce
  • 1755: Place Royale (nyní Place de la Bourse), Bordeaux, dokončil po svém otci
  • 1756-1772: Place Louis XV (nyní Place de la Concorde ), Paříž. Ange-Jacques Gabriel vyhotovil definitivní plány, soutěž byla vyhlášena v roce 1748.
  • 1760–1764: Petit Trianon, Versailles
  • 1764-1770: Dvorní opera ve Versailles
  • 1771-1775: pavilon Gabriel zámku ve Versailles

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1728: Člen Académie royale d'architecture (Královská akademie architektury) a později prezident Académie až do své smrti v roce 1782.

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Oženil se s Catherine Angélique Delamotte (nar. 1711), dcerou Jeana Delamotta, prvního tajemníka vévody z Antinu, a Catherine Magnier, se kterou měl dva syny:

  • Ange Antoine Gabriel (pokřtěn 16. září 1735 v kostele Notre-Dame ve Versailles, pozdější dvorní architekt
  • Ange Charles Gabriel (pokřtěn 29. června 1738 v kostele Notre-Dame ve Versailles), pozdější námořní důstojník a rovněž dvorní a finanční zástupce královny

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ange-Jacques Gabriel na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Edmond de Fels (Comte de Fels): Ange-Jacques Gabriel, Premier Architecte du Roi. D'après des documents inedits. Druhé vydání. Henri Laurens, Paris 1924.
  • Yves Bottineau: L'art d'Ange-Jacques Gabriel à Fontainebleau (1735–1774). Editions de Boccard, Paris 1962.
  • Christopher Tadgell: Ange-Jacques Gabriel. A. Zwemmer, London 1978, ISBN 0-302-02781-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]