Anežka Přemyslovna

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o dceři Přemysla Otakara II., rakouské vévodkyni. Další významy jsou uvedeny na stránce Anežka Přemyslovna (rozcestník).
Anežčina pečeť

Příbuzenstvo
otec Přemysl Otakar II.
matka Kunhuta Uherská
manžel Rudolf II. (Švábský)
syn Jan Habsburský

Anežka Přemyslovna (5. září 126917. května 1296, Praha), česká princezna a rakouská vévodkyně, byla druhou dcerou Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.

Život

Po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli potvrdila královna vdova Kunhuta Uherská Přemyslův slib, který dal římskému králi Rudolfu I. Habsburskému o svatbě jejich dětí. Již počátkem roku 1279 byla Anežka formálně provdána (zasnoubena) za Rudolfova syna Rudolfa, rakouského vévodu. Anežčin mladší bratr Václav II. se současně zasnoubil s Gutou Habsburskou.

Společně s matkou a bratrem byla Anežka zřejmě později vězněna Otou Braniborským na Bezdězu, odkud se jí a Kunhutě podařilo uprchnout. Faktem je, že Anežka není v pramenech o věznění na Bezděze nikde zmiňována, ale je vysoce pravděpodobné, že tam společně s Kunhutou, Václavem a chůvou Eliškou byla.[zdroj?]

V roce 1290 porodila Anežka svému choti Rudolfovi syna Jana. Ještě téhož roku přijel Rudolf na návštěvu ke švagrovi Václavovi na pražský dvůr. Hlavním důvodem této návštěvy byla složitá politická situace po uvěznění Záviše z Falkenštejna a Závišův budoucí osud. Rudolf ovšem náhle a těžce onemocněl a rychlé nemoci také podlehl[1] (ačkoliv se nepřekvapivě objevily i spekulace, že byl na pražském dvoře otráven). Na Pražském hradě tak pochovali muže, který měl být římskoněmeckým králem a snad i císařem. Anežka se brzy vrátila ke dvoru svého bratra a rovněž předčasně zemřela. Je možné, že příčinou smrti šestadvacetileté ženy byla tuberkulóza, rodová choroba posledních Přemyslovců. Byla pohřbena v Anežském klášteře.

Anežčin syn Jan zavraždil roku 1308 svého strýce římského krále Albrechta I., protože mu upíral právo na dědictví po rodičích.[2]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. www.fmg.ac
  2. Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. ISBN 25-015-76. S. 156. 

Literatura

  • DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana. Anežka, vévodkyně rakouská, dcera českého krále (1269–1296). Mediaevalia Historica Bohemica. 2010, roč. 13, čís. 1, s. 47-76. ISSN 0862-979X. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 96–97. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Přemyslovna na Wikimedia Commons

Švábská vévodkyně
Předchůdce:
12791290
Anežka Přemyslovna
Nástupce:
Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
12821283
s Alžbětou Goricko-Tyrolskou
Anežka Přemyslovna
Nástupce: