Andrzej Wroński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andrzej Wroński
Andrzej Wroński.JPG
Osobní informace
Rodné jméno Andrzej Adam Wroński
Datum narození 8. října 1965 (55 let)
Místo narození Kartuzy, PolskoPolsko Polsko
Stát Polsko
Sportovní informace
Klub GLKS Morena Żukowo (klub, zač.)
CWKS Legia Warszawa (klub, vrch.)
Trenéři Henryk Borecki (klub zač.)
Franciszek Mateja (klub zač.)
Bolesław Dubicki (klub vrch.)
Wiesław Dziadura (klub vrch.)
Stanisław Krzesiński (repr. OH 88-92)
Ryszard Świerad (repr. OH 96)
Józef Tracz (repr. OH 00)
Kategorie těžká váha
Zápasnický styl zápas řecko-římský
Účast na LOH 1988, 1992, 1996, 2000
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlato LOH Soul 1988 řecko-římský do 100 kg
zlato LOH Atlanta 1996 řecko-římský do 100 kg
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
bronz MS Stockholm 1993 -100 kg
zlato MS Tampere 1994 -100 kg
bronz MS Vratislav 1997 -97 kg
stříbro MS Athény 1999 -97 kg
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlato ME Oulu 1989 -100 kg
bronz ME Poznaň 1990 -100 kg
zlato ME Kodaň 1992 -100 kg
zlato ME Athény 1994 -100 kg
bronz ME Budapešť 1996 -100 kg

Andrzej Adam Wroński (* 8. října 1965) je bývalý polský zápasníkklasik, olympijský vítěz z roku 1988 a 1996.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v obci Babi Dół na kašubské rodinné farmě nedaleko Żukowa,[1] kde začal zápasit v 11 letech v místním klubu GLKS Morena pod vedením trenérů Boreckého a Mateja. Jeho dětstským vzorem byl olympijský vítěz z olympijských her v Montréalu v roce 1976 Kazimierz Lipień. V roce 1984 si ho jako talentovaného klasika stáhli trenéři do armádního tréninkového střediska Legia ve Varšavě. V Legii zůstal až do konce své sportovní kariéry. Jeho osobními trenéry byli Bolesław Dubický a Wiesław Dziadura.[2]

V polské reprezentaci klasiků vedené Stanisławem Krzesińskim se pohyboval od roku 1986 ve váze do 100 kg. V roce 1988 ho polský olympijský výbor nominoval pro olympijské hry v Soulu. V úvodním kole základní devítičlenné skupiny měl štěstí na volný los. Ve druhém kole porazil málo známého Kanaďana Steva Marshalla těsně 2:0 na technické vody. Ve třetím kole však prohrál před časovým limitem na lopatky se sovětským reprezentantem Guramem Gedechaurim a v dalších kolech již nesměl prohrát. V pátém kole porazil na lopatky favorizovaného Rumuna Vasila Andreie a v šestém doposud neporaženého Američana Dennise Koslowského těsně 1:0 na technické body. Tímto vítězstvím si zajistil senzační vítězství ve skupině smrti a postup do finále proti západnímu Němci Gerhardu Himmelovi. Ve finále se ujal koncem druhé minuty vedení krásným zvedem 3:0 na technické body a náskok udržel do konce hrací doby. Vítězstvím 3:1 na technické body získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 1992 odjížděl na olympijské hry v Barceloně jako úřadující mistr Evropy. Vstup do olympijského turnaje však neměl ideální, hned v úvodním kole základní skupiny mu vrátil porážku ze Soulu Američan Dennis Koslowski. V rozhodujícím pátém kole o postup do souboje o medaile takticky zremizoval zápas s Rumunem Ionem Ieremciucem a ze druhého místa ve skupině postoupil do souboje o třetí místo proti Bělorusu Sergeji Děmjaškevičovi. Vyrovnaný taktický zápas prohrál těsně 0:1 na technické body a obsadil konečné 4. místo.

Od roku 1993 vedl polskou reprezentaci Ryszard Świerad pod jehož vedením startoval v roce 1996 na olympijských hrách v Atlantě. Změněný turnajový systém formou vyřazovacích bojů mu seděl a navíc dostal do úvodního kola nevýrazného Tunisana Mohameda Navara, kterého porazil před časovým limitem na technickou převahu. Ve druhém kole porazil na pomocná kritéria Moldavana Igora Grabovețchého, když po prodloužení zápas skončil nerozhodně 0:0 na technické body. V semifinále porazil Kubánce Héctora Miliána 2:0 na technické body a postoupil do finále proti Bělorusu Sergeji Lištvanovi. Taktické finále bez náznaku bodované akce skončilo po prodloužení 0:0 na technické body a jako vítěze ho určila až pomocná kritéria, když soupeř byl za pasivitu jednou napomínán. Získal zlatou olympijskou medaili.

Od roku 1997 Mezinárodní zápasnická federace spojila jeho váhovou kategorii do 100 kg s váhovou kategorií do 90 kg. V nové váze do 97 kg se v roce 2000 kvalifikoval na své čtvrté olympijské hry v Sydney. Opětovně změněný turnajový systém mu však v Sydney štěstí nepřinesl. V základní skupině prohrál v úvodním kole s Gruzínem Gennadim Čchaidzem 0:2 na technické body a nepostoupil do vyřazovacích bojů. Vzápětí ukončil sportovní kariéru, ale po čase ho k návratu přesvědčil trenér Józef Tracz. Na prahu čtyřicítky se však na své páté olympijské hry v roce 2004 nekvalifikoval.

Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci. Několikrát se ho podařilo polským promotérům zlákat do profesionálního ringu v populárním bojovém sportu mixed martial arts. Památný byl především jeho souboj dvou polských olympijských vítězů z Atlanty 1996 s judistou Pawłem Nastulou.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38
-90 -100 -97 -120
Olympijské hry 1. 4. 1. úč.
Mistrovství světa úč. 5. úč. úč. 3. 1. 4. 3. 8. 2. úč.
Mistrovství Evropy úč. úč. 1. 3. úč. 1. 4. 1. úč. 3. úč.
MS nadějí 5.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]