Anděl (stanice metra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Anděl (stanice metra v Praze))
Skočit na: Navigace, Hledání
Anděl
Vestibul stanice Anděl (2015)
Vestibul stanice Anděl (2015)
Obecné informace
Původní název Moskevská (návrh: Lidická)
Město Praha
Čtvrť Smíchov
Ulice Nádražní
Vznik 2. listopadu 1985
Technické informace
Typ stanice Trojlodní ražená pílířová
Projektant Metrostav Praha
Zeměpisné souřadnice 50°4′15″ s. š., 14°24′14″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Stanice metra Anděl (zkratka AN[1]) se nachází v Praze, ve čtvrti Smíchov u rušné křižovatky Anděl. Její ražba začala v roce 1980 a pod názvem Moskevská (předtím navrhována také jako Lidická) byla otevřena 2. listopadu 1985. Přejmenována na dnešní název byla 22. února 1990.[2] Je třetí nejvytíženější stanicí pražského metra (po I. P. Pavlova a Dejvické) – v roce 2008 zde byl denní obrat cestujících (nástup+výstup) přes 101 tis.[3] V roce 2014 se začala razit šachta výtahu, aby se stanice v takto důležitém místě stala bezbariérovou.

Charakteristika stanice[editovat | editovat zdroj]

Střední tunel stanice
Eskalátory
Nástupiště ve stanici Anděl
Vstup z náměstí
Nápis a plastika ve vestibulu metra připomínající dobu družby se Sovětským svazem

Anděl je trojlodní podzemní ražená stanice (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen nástupiště dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva eskalátorové tunely, napojující se do dvou vestibulů (severní a jižní).

Stanice se začala razit roku 1980, její výstavby se zúčastnili inženýři a architekti z bývalého SSSR (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v "družebním" městě. Proto je stanice Anděl zdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště jsou umístěny bronzové odlitky, zobrazující tradiční motivy socialistického realismu, jako „přátelství“ se SSSR, dobývání vesmíru apod. Tyto odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 sejmuty, ale po krátké době několika měsíců byly opět vsazeny, neboť bylo dosaženo shody v názoru, že historii nelze vymazat. Občas se stávají cílem nájezdu vandalů, kteří je již jednou znehodnotili potřísněním červenou barvou vyhozenou z okénka vozu v igelitovém pytlíku, proto jsou dnes některé značně poškozeny. Stanice Pražská v Moskvě nebyla přejmenována a byla vyzdobena keramickými tvarovkami a vzbuzovala v moskevském metru značnou pozornost.

Za stanicí Anděl se nachází technologický tunel v délce 117,5 m; pod vestibuly jsou umístěny strojovny eskalátorů. Do celé stanice patří 163 místností. Celkový obestavěný prostor činí 81 690 m³.

Vestibuly[editovat | editovat zdroj]

Severní vestibul je povrchový. Nachází se u křižovatky Anděl a je součástí budovy Zlatý Anděl. Do roku 1999 tu stál betonovýprosklený palác, známý především kamennou mozaikou s panoramatem Moskvy z roku 1985. V roce 2000 musel být severní výstup dočasně i kvůli tomuto uzavřen. Eskalátory, které do něj ústí, jsou dlouhé 59,5 m a na výšku dosahují 29,75 m; eskalátorový tunel se mírně odchyluje od osy stanice.

Jižní vestibul je podpovrchový, umístěný u Ženských domovů a v oblasti známé jako Na Knížecí. Je zde stejnojmenné autobusové nádraží, využívané jak pro městskou, tak pro dálkovou dopravu. Ve vestibulu se nachází bronzová plastika s velkým nápisem Moskva - Praha, která připomíná předlistopadovou éru a česko-sovětskou spolupráci při výstavbě pražského metra. Stanice je konstruována jako jedna hala s mnoha výstupy na povrch s pevnými schodišti a někdy i jedním eskalátorem, která je na severním konci zakončena eskalátorovým tunelem se třemi eskalátorovými rameny o délce 61,6 m a výšce 30,8 m vedoucím na nástupiště stanice.

Design stanice[editovat | editovat zdroj]

Celkový průřez nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů. Bílá barva mramoru evokuje barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější nejspíš stanice metra Rimskaja.

Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

I stanice Anděl byla zasažena pětisetletou vodou, po které bylo nutno vyměnit technologická zařízení, podhledy, některé obklady, osvětlení a kompletně vyčistit eskalátory, a to ve velmi krátkém termínu. Naopak všechny kamenné obklady musely být zachovány, aby se nezměnil charakter stanice.

V důsledku velkého tlaku vody došlo také k popraskání obkladového koelginského mramoru pilířů a k jeho povrchovému narušení, které se v současnosti projevuje černými šmouhami.

Využití stanice[editovat | editovat zdroj]

  • 1986: obrat osob 21 300 cestujících v ranní špičce, z toho nastupujících 11 500 a výstup 9 500.
  • 2000: obrat osob 74 600 cestujících denně, z toho nastupujících 37 660 a výstup 39 640.


Reliéfy[editovat | editovat zdroj]

Reliéfy na západní koleji (směr Černý Most):

Reliéfy na východní koleji (směr Zličín):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b.htm
  2. http://www.radio.cz/cz/static/metro/historie
  3. Ročenka dopravy Praha 2008, s. 22

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


← směr Zličín Metro v Praze směr Černý Most
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
Smíchovské nádraží Anděl Karlovo náměstí
Zličín Bezbariérový přístupStodůlky Bezbariérový přístupLuka Bezbariérový přístupLužiny Bezbariérový přístupHůrka Bezbariérový přístupNové Butovice Bezbariérový přístupJinoniceRadlickáSmíchovské nádraží Bezbariérový přístupAndělKarlovo náměstíNárodní třída Bezbariérový přístupMůstek ANáměstí RepublikyFlorenc C Bezbariérový přístupKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanská Bezbariérový přístupKolbenova Bezbariérový přístupHloubětín Bezbariérový přístupRajská zahrada Bezbariérový přístupČerný Most Bezbariérový přístup