Anděl (stanice metra)
| Anděl | |
|---|---|
 Vestibul stanice Anděl (2015) | |
| Původní název | Moskevská |
| Stát | Česko |
| Město | Praha |
| Čtvrť | Smíchov |
| Ulice | Nádražní |
| Vznik | 2. listopadu 1985 |
| Dopravce | Dopravní podnik hl. m. Prahy |
| Tarifní pásmo | P |
| Linky | Linka B |
| Technické informace | |
| Typ stanice | ražená trojlodní pilířová |
| Počet nástupišť | 1 |
| Projektant | Metrostav Praha |
| Externí odkazy | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′26,4″ s. š., 14°24′18″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stanice metra Anděl (zkratka AN[1]) se nachází v Praze, ve čtvrti Smíchov v blízkosti odstřeleného domu U zlatého anděla, po němž je pojmenována. Její ražba začala v roce 1980 a pod názvem Moskevská (předtím navrhována také jako Lidická) byla otevřena 2. listopadu 1985. Přejmenována na dnešní název byla 22. února 1990.[2] Je nejvytíženější nepřestupní stanicí pražského metra[zdroj?]. V roce 2014 se začala razit šachta výtahu a v roce 2016 se stanice stala bezbariérově přístupnou. V červnu 2018 byla dokončena několika měsíční rekonstrukce eskalátorů započatá v září 2017.
Charakteristika stanice[editovat | editovat zdroj]
Anděl je trojlodní podzemní ražená stanice (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen nástupiště dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva eskalátorové tunely, napojující se do dvou vestibulů (severní a jižní). Přímo na nástupiště ústí také výtahová šachta umožňující bezbariérový přístup.
Stanice se začala razit roku 1980, její výstavby se zúčastnili inženýři a architekti z bývalého SSSR (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v "družebním" městě. Proto je stanice Anděl zdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště jsou umístěny bronzové odlitky, zobrazující tradiční motivy socialistického realismu, jako „přátelství“ se SSSR, dobývání vesmíru apod. Tyto odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 sejmuty, ale po krátké době několika měsíců byly opět vsazeny, neboť bylo dosaženo shody v názoru, že historii nelze vymazat. Občas se stávají cílem nájezdu vandalů, kteří je již jednou znehodnotili potřísněním červenou barvou vyhozenou z okénka vozu v igelitovém pytlíku, proto jsou dnes některé značně poškozeny. Stanice Pražská v Moskvě nebyla přejmenována a byla vyzdobena keramickými tvarovkami a vzbuzovala v moskevském metru značnou pozornost.
Za stanicí Anděl se nachází technologický tunel v délce 117,5 m; pod vestibuly jsou umístěny strojovny eskalátorů. Do celé stanice patří 163 místností. Celkový obestavěný prostor činí 81 690 m³.
Vestibuly[editovat | editovat zdroj]
Severní vestibul je povrchový. Nachází se u křižovatky Anděl a je součástí budovy Zlatý Anděl. Do roku 1999 tu stál betonový a prosklený palác, známý především kamennou mozaikou s panoramatem Moskvy z roku 1985. V roce 2000 musel být severní výstup dočasně i kvůli tomuto uzavřen. Eskalátory, které do něj ústí, jsou dlouhé 59,5 m a na výšku dosahují 29,75 m; eskalátorový tunel se mírně odchyluje od osy stanice.
Jižní vestibul je podpovrchový, umístěný u Ženských domovů a v oblasti známé jako Na Knížecí. Je zde stejnojmenné autobusové nádraží, využívané jak pro městskou, tak pro dálkovou dopravu. Ve vestibulu se nachází bronzová plastika s velkým nápisem Moskva - Praha, která připomíná předlistopadovou éru a česko-sovětskou spolupráci při výstavbě pražského metra. Stanice je konstruována jako jedna hala s mnoha výstupy na povrch s pevnými schodišti a někdy i jedním eskalátorem, která je na severním konci zakončena eskalátorovým tunelem se třemi eskalátorovými rameny o délce 61,6 m a výšce 30,8 m vedoucím na nástupiště stanice.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Celkový průřez nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů. Bílá barva mramoru evokuje barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější pravděpodobně stanice metra Rimskaja. Charakter stanice byl bohužel značně narušen vestavbou výtahů, kdy již není možný průhled skrz celou střední loď a moderní nerezový design výtahů nekoresponduje s mramorovými obklady.
Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]
I stanice Anděl byla zasažena pětisetletou vodou, po které bylo nutno vyměnit technologická zařízení, podhledy, některé obklady, osvětlení a kompletně vyčistit eskalátory, a to ve velmi krátkém termínu. Naopak všechny kamenné obklady musely být zachovány, aby se nezměnil charakter stanice.
V důsledku velkého tlaku vody došlo také k popraskání obkladového koelginského mramoru pilířů a k jeho povrchovému narušení, které se v současnosti projevuje černými šmouhami.
Využití stanice[editovat | editovat zdroj]
- 1986: obrat osob 21 300 cestujících v ranní špičce, z toho nastupujících 11 500 a výstup 9 500.
- 2000: obrat osob 74 600 cestujících denně, z toho nastupujících 37 660 a výstup 39 640.
- 2014: obrat osob 102 200 cestujících denně, z toho nastupujících 46 900 a výstup 55 300.
Reliéfy[editovat | editovat zdroj]
Reliéfy na východní koleji (směr Černý Most):
Reliéfy na západní koleji (směr Zličín):
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anděl ve Wikimedia Commons - Popis stanice na stránce Metroweb.cz
- Plán rekonstrukce stanice po poničení povodní v roce 2002
- Pamětní deska v jižním vestibulu připomínající výstavbu stanice v duchu česko-sovětského přátelství v 80. letech 20. století
- Původní mozaika v severním vestibulu
- Anděl na metroart.cz
| ← směr Černý Most | Metro v Praze | směr Zličín → |
|---|---|---|
| linka A · linka B · linka C ♦ linka D · linka E | ||
| Smíchovské nádraží | Anděl | Karlovo náměstí |
Černý Most  – Rajská zahrada – Hloubětín – Kolbenova – Vysočanská – Českomoravská  – Palmovka – Invalidovna – Křižíkova – Florenc C – Náměstí Republiky – Můstek A – Národní třída – Karlovo náměstí – Anděl – Smíchovské nádraží – Radlická – Jinonice – Nové Butovice – Hůrka – Lužiny – Luka – Stodůlky – Zličín
| ||