Anděl (stanice metra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Anděl (stanice metra v Praze))
Skočit na: Navigace, Hledání
Anděl

Vestibul stanice Anděl (2015)
Obecné informace
Původní název Moskevská (návrh: Lidická)
Město Praha
Čtvrť Smíchov
Ulice Nádražní
Vznik 2. listopadu 1985
Technické informace
Typ stanice Trojlodní ražená pilířová
Projektant Metrostav Praha
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanice metra Anděl (zkratka AN[1]) se nachází v Praze, ve čtvrti Smíchov v blízkosti odstřeleného domu U zlatého anděla, po němž je pojmenována. Její ražba začala v roce 1980 a pod názvem Moskevská (předtím navrhována také jako Lidická) byla otevřena 2. listopadu 1985. Přejmenována na dnešní název byla 22. února 1990.[2] Je nejvytíženější nepřestupní stanicí pražského metra[zdroj?]. V roce 2014 se začala razit šachta výtahu a v roce 2016 se stanice stala bezbariérově přístupnou.

Charakteristika stanice[editovat | editovat zdroj]

Střední tunel stanice
Eskalátory
Nástupiště ve stanici Anděl
Vstup z náměstí
Nápis a plastika ve vestibulu metra připomínající dobu družby se Sovětským svazem

Anděl je trojlodní podzemní ražená stanice (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen nástupiště dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva eskalátorové tunely, napojující se do dvou vestibulů (severní a jižní). Přímo na nástupiště ústí také výtahová šachta umožňující bezbariérový přístup.

Stanice se začala razit roku 1980, její výstavby se zúčastnili inženýři a architekti z bývalého SSSR (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v "družebním" městě. Proto je stanice Anděl zdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště jsou umístěny bronzové odlitky, zobrazující tradiční motivy socialistického realismu, jako „přátelství“ se SSSR, dobývání vesmíru apod. Tyto odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 sejmuty, ale po krátké době několika měsíců byly opět vsazeny, neboť bylo dosaženo shody v názoru, že historii nelze vymazat. Občas se stávají cílem nájezdu vandalů, kteří je již jednou znehodnotili potřísněním červenou barvou vyhozenou z okénka vozu v igelitovém pytlíku, proto jsou dnes některé značně poškozeny. Stanice Pražská v Moskvě nebyla přejmenována a byla vyzdobena keramickými tvarovkami a vzbuzovala v moskevském metru značnou pozornost.

Za stanicí Anděl se nachází technologický tunel v délce 117,5 m; pod vestibuly jsou umístěny strojovny eskalátorů. Do celé stanice patří 163 místností. Celkový obestavěný prostor činí 81 690 m³.

Vestibuly[editovat | editovat zdroj]

Severní vestibul je povrchový. Nachází se u křižovatky Anděl a je součástí budovy Zlatý Anděl. Do roku 1999 tu stál betonovýprosklený palác, známý především kamennou mozaikou s panoramatem Moskvy z roku 1985. V roce 2000 musel být severní výstup dočasně i kvůli tomuto uzavřen. Eskalátory, které do něj ústí, jsou dlouhé 59,5 m a na výšku dosahují 29,75 m; eskalátorový tunel se mírně odchyluje od osy stanice.

Jižní vestibul je podpovrchový, umístěný u Ženských domovů a v oblasti známé jako Na Knížecí. Je zde stejnojmenné autobusové nádraží, využívané jak pro městskou, tak pro dálkovou dopravu. Ve vestibulu se nachází bronzová plastika s velkým nápisem Moskva - Praha, která připomíná předlistopadovou éru a česko-sovětskou spolupráci při výstavbě pražského metra. Stanice je konstruována jako jedna hala s mnoha výstupy na povrch s pevnými schodišti a někdy i jedním eskalátorem, která je na severním konci zakončena eskalátorovým tunelem se třemi eskalátorovými rameny o délce 61,6 m a výšce 30,8 m vedoucím na nástupiště stanice.

Design stanice[editovat | editovat zdroj]

Celkový průřez nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů. Bílá barva mramoru evokuje barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější nejspíš stanice metra Rimskaja.

Povodně v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

I stanice Anděl byla zasažena pětisetletou vodou, po které bylo nutno vyměnit technologická zařízení, podhledy, některé obklady, osvětlení a kompletně vyčistit eskalátory, a to ve velmi krátkém termínu. Naopak všechny kamenné obklady musely být zachovány, aby se nezměnil charakter stanice.

V důsledku velkého tlaku vody došlo také k popraskání obkladového koelginského mramoru pilířů a k jeho povrchovému narušení, které se v současnosti projevuje černými šmouhami.

Využití stanice[editovat | editovat zdroj]

  • 1986: obrat osob 21 300 cestujících v ranní špičce, z toho nastupujících 11 500 a výstup 9 500.
  • 2000: obrat osob 74 600 cestujících denně, z toho nastupujících 37 660 a výstup 39 640.
  • 2014: obrat osob 102 200 cestujících denně, z toho nastupujících 46 900 a výstup 55 300.


Reliéfy[editovat | editovat zdroj]

Reliéfy na západní koleji (směr Černý Most):

Reliéfy na východní koleji (směr Zličín):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b.htm
  2. http://www.radio.cz/cz/static/metro/historie

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


← směr Zličín Metro v Praze směr Černý Most
linka A · linka B · linka Clinka D · linka E
Smíchovské nádraží Anděl Karlovo náměstí
Zličín Bezbariérový přístupStodůlky Bezbariérový přístupLuka Bezbariérový přístupLužiny Bezbariérový přístupHůrka Bezbariérový přístupNové Butovice Bezbariérový přístupJinoniceRadlickáSmíchovské nádraží Bezbariérový přístupAnděl Bezbariérový přístupKarlovo náměstíNárodní třída Bezbariérový přístupMůstek A Bezbariérový přístupNáměstí RepublikyFlorenc C Bezbariérový přístupKřižíkovaInvalidovnaPalmovkaČeskomoravskáVysočanská Bezbariérový přístupKolbenova Bezbariérový přístupHloubětín Bezbariérový přístupRajská zahrada Bezbariérový přístupČerný Most Bezbariérový přístup