Anastasius I. (Astrik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anastasius I.
Szent Asztrik Kalocsa Benedek 1.JPG
Narození 955
Bavorsko
Úmrtí 1037 (ve věku 81–82 let)
Uhersko
Funkce Arcibiskup ostřihomský (1007–1012)
opat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Astrik arcibiskup.

Svatý Anastasius I. (zvaný též Astrik, Astericus apod., původním jménem snad Radla, kolem roku 955–1037 Ostřihom, Maďarské velkoknížectví) byl v letech 993–995 první opat břevnovského kláštera, později jako Astrik opat v Pannonhalmě a první arcibiskup Ostřihomský. Podle některých je totožný i s Radlou, přítelem a průvodcem svatého Vojtěcha.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Pokud lze Anastasia ztotožnit s Radlou,[p 1] pocházel patrně z poddanské rodiny z Čech nebo Chorvatska. Doprovázel mladého Vojtěcha do Magdeburgu, kde v letech 971–982 společně studovali.

Stal se nejprve mnichem zřejmě v Břevnovském klášteře a přijal (řeholní?) jméno Anastasius, neboli Astrik.[1] Doprovázel svatého Vojtěcha při jeho misijní práci mezi Čechy. Vojtěchovi se však nepodařilo upevnit svou pozici v Čechách, proto odešel z Prahy.

Astrik se stal knězem a roku 992 šel s bratrem Boleslava II. do Říma, aby Vojtěcha přemluvili k návratu. Jako první opat břevnovský je doložen od roku 993 pod jménem Anastasius.

Snad po vyvraždění Slavníkovců roku 995 odešel s mnichy do Uher, kde pomáhal misionářům při obracení Maďarů na víru.[2]

Nejprve působil ve službách manželky uherského knížete Gejzy. V roce 997 se stal pod jménem Astricus prvním opatem benediktinského opatství sv. Martina v Pannonhalmě,[2] první církevní instituce v Uhrách, založené Gejzou.[1]  Poté působil jako diplomat krále Štěpána I., kterému roku 1000 u papeže Silvestra III. a u císaře Oty III. vyjednal královskou korunu a taktéž zřízení arcibiskupství v Kaloči, což byl mimořádný úspěch a stal se prvním arcibiskupem v Uhrách.[3]

Zemřel jako arcibiskup ostřihomský roku 1037 nebo 1036.[4][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle Ottova slovníku nikoli, podle Ottova slovníku nové doby ano.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Butler, Alban. Lives of the Saints [online]. [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. (anglicky) 
  2. a b "svatý Astrik z Panonhalmy (? – 1040)", Hungarian Catholic Mission
  3. Dawson, Christopher. Religion and the Rise of Western Culture, Crown Publishing Group, 2009 ISBN 9780307569165
  4. Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
  5. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Radla. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 21.. S. 37–38.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Radla. Sv. 9, str. 331

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu 1. Biskup kaločský
asi 1002 - asi 1005
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Anastasius I.
Předchůdce:
Anastasius I.
Znak z doby nástupu 1. Arcibiskup kaločský
asi 1005 - asi 1007
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Benedek I.
Předchůdce:
Šebestián I.
Znak z doby nástupu Arcibiskup ostřihomský
asi 1007 - asi 1026
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Domokos