Ana Brnabićová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ana Brnabićová
Ana Brnabićová
Ana Brnabićová
12. předsedkyně vlády Srbska
Úřadující
Ve funkci od:
29. června 2017
PrezidentAleksandar Vučić
VicepremiérIvica Dačić
Rasim Ljajić
Zorana Mihajlovićová
Nebojša Stefanović
PředchůdceAleksandar Vučić
Ministryně financí Srbska
Ve funkci:
16. května 2018 – 29. května 2018
Předseda vládyAna Brnabićová
PředchůdceDušan Vujović
NástupceSiniša Mali
Ministryně pro státní správu a samosprávu Srbska
Ve funkci:
11. srpna 2016 – 29. června 2017
Předseda vládyAleksandar Vučić
Ivica Dačić (úřadující)
PředchůdceKori Udovičkiová
NástupceBranko Ružić
Stranická příslušnost
ČlenstvíSrbská pokroková strana

Narození28. září 1975 (46 let)
Bělehrad, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Alma materNorthwood University
University of Hull
Profesepolitička
PodpisAna Brnabićová, podpis
CommonsAna Brnabić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ana Brnabićová (v srbské cyrilici Ана Брнабић, Ana Brnabić; * 28. září 1975 Bělehrad, SFRJ) je srbská politička, od června 2017 předsedkyně vlády Srbska, jakožto první žena, první otevřeně hlásící se k homosexuální orientaci a první premiérka částečně chorvatského původu v tomto úřadu.[1] V květnu 2018 působila zároveň jako ministryně financí.

V letech 2016–2017 působila jako ministryně pro státní správu a samosprávu ve vládě Aleksandra Vučiće. Poté, co byl Vučić zvolen prezidentem a odstoupil z pozice předsedy vlády, ji 15. června 2017 pověřil sestavením nové vlády.[2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodinný původ[editovat | editovat zdroj]

Její dědeček z otcovy strany, Anton Brnabić, chorvatský jugoslávský armádní důstojník, se narodil ve Staré Bašce na chorvatském ostrově Krk, v dnešním Chorvatsku. Bojoval spolu s jugoslávskými partyzány během druhé světové války a po válce získal hodnost podplukovníka. Babička z otcovy strany se narodila v Gorobilje nedaleko Požegy. Prarodiče z matčiny strany pocházejí z jihovýchodního Srbska, z Babušnice.[3]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Brnabićová se narodila 28. září 1975 v Bělehradě, kde také vyrůstala a navštěvovala prestižní Bělehradské páté gymnázium.

V roce 1994 odešla do Spojených států studovat na Northwood University ve státě Michigan. Studijní obor administrativu zde dokončila v roce 1998 a získala titul BBA (Bachelor of Business Administration). Poté získala titul MBA na University of Hull ve Velké Británii a následně více než deset let pracovala pro mezinárodní organizace, zahraniční investory, samosprávy i pro veřejný sektor v Srbsku.[4]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byla místopředsedkyní Národní aliance pro ekonomický rozvoj. Spolupracovala s řadou amerických společností, které v Srbsku realizovaly projekty v rámci programu USAID. V letech 20022011 pracovala v USAID. Poté pracovala ve firmě Continental Wind Serbia, a od roku 2013 byla její ředitelkou.[5]

Vláda Aleksandara Vučiće[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2016 byla jmenována ministryní veřejné správy a místní samosprávy ve vládě Aleksandara Vučiće. Kromě toho je předsedkyní Rady pro inovativní podnikání a informační technologie srbské vlády, Republikové rady pro národnostní menšiny a viceprezidentkou republikové rady pro reformu veřejné správy.

Ana Brnabić a Dimitrij Medvěděv (2019)

Premiérka Srbska[editovat | editovat zdroj]

Poté, co v prezidentských volbách roku 2017 vyhrál dosavadní premiér Aleksandar Vučić, pověřil Brnabićovou sestavením nové vlády. Její kabinet získal důvěru Národního shromáždění 29. června 2017 většinou 157 z 250 poslanců. Stala se tak první osobou homosexuální orientace ve vysoké srbské politice a také první ženou v čele srbské vlády.[6]

V březnu 2018 se krátce stala úřadující ministryní financí. Tuto funkci vykonávala 13 dní až do nástupu Dušana Vujoviće.[7] V říjnu 2019 potvrdila, že se připojila k vládnoucí Srbské pokrokové straně. 25. října 2019 podepsala Dohodu o volném obchodu mezi Srbskem a členskými státy Euroasijské hospodářské unie (EAEU).[8]

Poté, co se pandemie covidu-19 rozšířila v Srbsku, stanula Brnabićová v čele krizového výboru pro zdraví. 15. března vyhlásila výjimečný stav a její vláda vydala nařízení, která měla potlačit důsledky vypuknutí epidemie.[9][10] V květnu 2021 jménem Srbska vyprovázela dar 100 620 dávek vakcín Pfizer BioNTech do České republiky.[11]

Názory a postoje[editovat | editovat zdroj]

Brnabić sama sebe charakterizovala jako proevropskou a technokratickou premiérku.[12] Vysvětlila, že prioritami její vlády jsou modernizace, reforma vzdělávání a digitalizace.[13] Na druhou stranu je však kritizována kvůli tomu, že je hlavou konzervativní a nacionalistické vlády, ve které zasedají i otevřeně protizápadní a proruští ministři.[14][15][16]

Kosovo[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2018 komentovala ohlášenou transformaci kosovských bezpečnostních sil na kosovskou armádu. Prohlásila: „Doufám, že nebudeme muset použít naši armádu, v tuto chvíli je to však jedna z možností, která je na stole, neboť člověk nemůže být svědkem nové etnické čistky Srbů a nových bouří –⁠ přestože po nich volá Edi Rama.“[17]

Dne 20. ledna 2020 se vlády Srbska a Kosova dohodly na obnovení letů mezi svými hlavními městy poprvé po více než dvou desetiletích. Dohoda přišla po měsících snahy diplomata Richarda Grenella, amerického velvyslance v Německu, kterého americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro srbsko-kosovské vztahy.[18][19]

Srebenický masakr[editovat | editovat zdroj]

14. listopadu 2018 v rozhovoru s německou veřejnoprávní stanicí Deutsche Welle Brnabićová popřela, že by masakry Bosňanů bosensko-srbskými silami v červenci 1995 ve Srebrenici byly aktem genocidy.[20] O dva týdny později přijal Evropský parlament usnesení, v němž lituje pokračujícího popírání genocidy ve Srebrenici částmi srbských úřadů a připomněl, že plná spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a jejím nástupnickým mechanismem zahrnuje přijetí jeho rozsudků.[21] Za popírání genocida kritizoval Brnabićovou i soud v Haagu.[20]

LGBT práva[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku LGBT_práva_v_Srbsku.
Brnabićová na pochodu Belgrade Pride 2019

Poté, co byla jmenována premiérkou, prohlásila, že si nepřeje být označována jako premiérka homosexuálů a že neplánuje „v této fázi prosadit právní reformy LGBT“, neboť plánuje upřednostnit jiné politické reformy.

V září 2017 se Brnabićová zúčastnila pochodu Belgrade Pride a stala se tak první srbskou premiérkou, která se takové akce zúčastnila.[22] Na akci prohlásila:

Vláda je zde pro všechny občany a bude chránit respektování práv všech občanů.

Brnabićová též prosazuje dědická práva stejného pohlaví.[23] Někteří novináři ji však kritizují za nedostatečné hájení rovnosti LGBT osob v Srbsku.[24][25]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Brnabićová získala mnoho cen za rozvojové projekty, na kterých pracovala. Jejím nejvyšším oceněním je Řád Republiky srbské.[26]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SURK, Barbara. Serbia Gets Its First Female, and First Openly Gay, Premier [online]. The New York Times, 28-06-2017 [cit. 2017-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Článek na portálu b92.net (srbsky)
  3. NEDELJNIK. "MOJ DEDA JE HRVAT, JA SAM SRPKINJA" Ovo je porodični "rodoslov" Ane Brnabić. Blic.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 
  4. EAST-WEST BRIDGE. www.ewb.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  5. Článek o Brnabić na portálu Al Jazeera Balkans (srbochorvatsky)
  6. Profil Any Brnabić na portálu biografija.org (srbsky)
  7. Brnabićeva ministar finansija, do imenovanja novog. B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (sr-Latn-RS) 
  8. SRBIJA.GOV.RS. Brnabic signs Free Trade Agreement with EAEU. www.srbija.gov.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SRBIJA.GOV.RS. Проглашено ванредно стање на територији читаве Србије. www.srbija.gov.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 
  10. Vlada Srbije formirala dva krizna štaba. N1 [online]. 2020-03-13 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 
  11. KEMP, Waldo. Srbsko darovalo České republice 100 000 dávek vakcíny [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. 
  12. [Analysis] Hard days ahead for Serbia's gay PM. EUobserver [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Digitalization, education reform are priorities, Serbian PM says. N1 [online]. 2018-11-01 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 
  14. Aleksić: Brnabić, simbolična figura u konzervativnoj vladi. Radio Slobodna Evropa [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  15. https://apnews.com/article/fd3ac18de65642bda8c3a02ef001b79e
  16. THOMPSON, Wayne C. Nordic, central, & southeastern Europe : 2018-2019. 18th edition. vyd. Lanham, MD: [s.n.] 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-1-4758-4152-7, ISBN 1-4758-4152-3. OCLC 1037014205 
  17. "I hope Serbia won't have to use army - but it's an option". B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. EDDY, Melissa. Serbia-Kosovo Flights to Resume Under U.S.-Brokered Deal. The New York Times. 2020-01-20. Dostupné online [cit. 2021-10-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. DAVIS, Seana. Kosovo-Serbia flights to restart after two decades. euronews [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b Hague Prosecutor Condemns Srebrenica Genocide Denial [online]. 2018-12-12 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. European Parliament notes reform progress in Serbia. N1 [online]. 2018-11-29 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 
  22. Serbia's first openly-gay Prime Minister joins hundreds of marchers at LGBT pride event. The Independent [online]. 2017-09-17 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Brnabićeva o pravima LGBT populacije: Nerazumljivo mi je. B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (sr-Latn-RS) 
  24. VASIĆAUTORKA, Marta. Šta je Ana Brnabić uradila za LGBT+ prava u Srbiji? [online]. 2019-02-05 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Away from the media’s gaze, Ana Brnabić is failing to advocate for LGBT equality in Serbia ǀ View. euronews [online]. 2019-09-23 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Ani Brnabić u Banjaluci uručuju najviši orden RS - Politika - Dnevni list Danas [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]