Alternariová skvrnitost košťálovin
Alternariová skvrnitost košťálovin je houbová choroba rostlin způsobená houbou čerň kapustová (Alternaria brassicicola) a také čerň zelná (Alternaria brassicae) z čeledě zďovkovité (Pleosporaceae) řádu zďovkotvaré (Pleosporales ).[1][2]
V některých zemích je rozlišováno poškození způsobené patogenem čerň zelná (Alternaria brassicae) a je nazýváno Grey leaf spot a poškození způsobené patogenem čerň kapustová (Alternaria brassicicola)které je nazýváno Brassica dark leaf spot. Oba patogenní druhy se vyskytují společně.
EPPO kód
[editovat | editovat zdroj]Synonyma patogena
[editovat | editovat zdroj]Vědecké názvy
[editovat | editovat zdroj]Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například Macrosporium brassicae nebo Alternaria alliariae-officinalis.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například Alternaria brassicae f. microspora nebo Macrosporium circinans.[2]
České názvy
[editovat | editovat zdroj]Podle Biolib je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například čerň maková, čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[2]

Zeměpisné rozšíření
[editovat | editovat zdroj]A. brassicicola je rozšířena po celém světě, vyskytuje se v mnoha zemích (Anon., 1988; Verma a Sahary, 1994).[5]
Výskyt v Evropě
[editovat | editovat zdroj]Běžná choroba.
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]Běžná choroba.
Hostitel
[editovat | editovat zdroj]Alternariová skvrnitost košťálovin je choroba která se vyskytuje na více hostitelích, kde se pak projevují podobné příznaky. Často bývají napadány pěstované druhy čeledi brukvovité, ale hostitelé pocházejí i z jiných čeledí. Některé druhy které jsou napadány:[5]
- křen selský Armoracia rusticana
- pelyněk Artemisia
- Brassica juncea var. juncea
- Brassica napus var. napus
- Brassica nigra
- zelí (obě formy), květák Brassica oleracea
- Brassica oleracea var. gongylodes
- Brassica rapa cultivar group Caixin
- Brassica rapa subsp. pekinensis
- Brassica rapa subsp. rapa
- astra čínská Callistephus chinensis
- Capsella bursa-pastoris
- Cicer arietinum
- Clarkia
- Crambe abyssinica
- Crambe maritima
- meloun Cucumis melo
- okurka setá Cucumis sativus
- Eruca vesicaria
- Erysimum cheiri
- Gerbera jamesonii
- chmel Humulus lupulus
- salát Lactuca sativa
- Lepidium sativum
- len Linum usitatissimum
- letní fiala Matthiola incana
- Papaver orientale okrasný pěstovaný jako trvalka
- Phaseolus coccineus (runner bean)
- Phaseolus vulgaris (common bean)
- ředkvička Raphanus sativus
- Scorzonera (salsify)
- Sisymbrium officinale
- rajče jedlé Solanum lycopersicum
- Thlaspi arvense
- Thymus vulgaris
- Vicia faba
Příznaky
[editovat | editovat zdroj]Houba se částečně podílí na padání klíčních rostlin, později dochází k napadení starších listů.[6] Na všech listech (pravých i děložních), vznikají okrouhlé skvrny, na tkáních uvnitř skvrn jsou viditelné soustředné kruhy plodniček. Skvrny postupně zasychají a praskají.[7] Průměr skvrn se pohybuje od několika milimetrů až po centimetry (2 – 3 cm). Skvrny se během vlhkého počasí pokrývají černými konidiofory a konidiemi.[6]
List
[editovat | editovat zdroj]- hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, okrouhlé skvrny[7] tvoří se nekrotické oblasti
- silně napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají.[7]
- během vegetace mohou listy v místě napadení získat neobvyklé zbarvení[5]
- často na starších listech
Květy, květenství
[editovat | editovat zdroj]- hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny, léze[7]
- hnědnutí a černání částí růžic květáku [7]
- plíseň, nekróza, odumření celého květenství[5]
Plody, plodenství, semena
[editovat | editovat zdroj]- hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny na plodech nebo obalech.[7]
- předčasný opad plodů[5]
- plody mohou být zasychající, menší, poškozené[5]
- v raném stádiu napadené šešule se deformují, nevytvářejí se v nich semena nebo předčasně pukají[8]
Stonek
[editovat | editovat zdroj]- neobvyklé zbarvení[5]
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]Hnědnutí a černání částí růžic květáku mohou způsobit i kolísající teploty během vegetace.[6] Skvrny na listech podobného charakteru může způsobit i viróza (Turnip yellow mosaic virus).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Hospodářský význam má choroba u pekingského zelí. Druhy z rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny.[6] Může způsobit snížení výnosu.[6]
Ztráty na výsevech, úhyn celých neošetřených porostů, poškození asimilační plochy starších rostlin, zahnívání celých rostlin, zakrnění. Ve výsledku jde o poškození rázu estetické vady ale i úplné znehodnocení výpěstků, podle stanoviště a agrotechniky. U semenných porostů bývají také napadány plodenství, což vede ke ztrátám na výnosech a k nízké kvalitě semene.
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Houba přezimuje ve formě konidií na rostlinných zbytcích, ale hlavním zdrojem inokula je pravděpodobně osivo.[6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Patogenní organismy, predátoři
[editovat | editovat zdroj]Šíření
[editovat | editovat zdroj]Z posklizňových zbytků, z napadených rostlin, osiva. Během vegetace se rozšiřuje konidiemi. Konidie se rozšiřují větrem a odstřikující vodou. Rozvoj choroby podporuje teplé a vlhké počasí.[6]
Ochrana rostlin
[editovat | editovat zdroj]Prevence
[editovat | editovat zdroj]Dodržování vhodného sponu s ohledem na podmínky stanoviště, pěstování a předpěstování ve větraných prostorách. Používání mořením ošetřeného osiva. Výskyt různě ovlivní i odlišná míra použití hnojiv.(Mian and Akanda, 1989; DasGupta et al., 1991; Walker and Booth, 1994)[5]
Rezistence
[editovat | editovat zdroj]Odolnost proti A. brassicicola byla zjištěna v některých výběrů zeleniny a brukvovitých (Galvez-Ramirez et al, 1988b;. Ahmad et al, 1991;. Sharma et al, 1991;. Humpherson-Jones, 1992; Dzhalilov et al, 1999,. Westman et al, 1999), avšak rezistence nemusí být vysoká. Nedostatek látek camalexin, phytoalexin, zvyšuje náchylnost Arabidopsis thaliana k A. brassicicola (Browne et al, 1991,. Thomma et al, 1999, Zhou et al, 1999). Jasmonová kyselina (JA) a ethylen (ET), jsou součástí reakce hostitele na A. brassicicola a systémové rezistence (Ton et al., 2002).[5]
Chemická ochrana
[editovat | editovat zdroj]Ošetření se provádí již při prvních příznacích, což většinou bývá u rostlin ve fázi pěti listů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14 až 20 denních intervalech. Seznam doporučených přípravků podle www.agromanual.cz[7]:
- DITHANE DG NEO-TEC
- DITHANE M 45
- NOVOZIR MN 80 NEW
- ORTIVA
- POLYVERSUM
Agrotechnická opatření
[editovat | editovat zdroj]Po sklizni zaorat nebo zarýt zbytky rostlin. Zvolit vhodný osevní postup.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Alternariová skvrnitost košťálovin na Wikimedia Commons
- (anglicky)popis, fotografie, gardener.wikia.com
- (anglicky)gardener.wikia.com[nedostupný zdroj]
- (česky)kvetiny-chudejova.cz
- (anglicky)publish.csiro.au
- (anglicky)Characterization of the Early Response of Arabidopsis to Alternaria brassicicola Infection
- (česky)zahradavkapse.cz Archivováno 12. 11. 2013 na Wayback Machine.