Alpské lyžování na Zimních olympijských hrách 2018 – superobří slalom muži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alpské lyžování
na Zimních olympijských hrách 2018
Superobří slalom muži
Alpine skiing pictogram.svgOlympic rings without rims.svg
Základní údaje
Pořadatel Mezinárodní lyžařská federace
Mezinárodní olympijský výbor
Dějiště Čongson
Datum 16. února 2018
Startující 61 lyžařů z 29 zemí
Medailisté
Zlatá olympijská medaile  Matthias Mayer (AUT)
Stříbrná olympijská medaile  Beat Feuz (SUI)
Bronzová olympijská medaile  Kjetil Jansrud (NOR)
Soutěže
superkombinace muži ženy
sjezd muži ženy
slalom muži ženy
obří slalom muži ženy
superobří slalom muži ženy
družsteva smíšená

<< 2014 seznam medailistů 2022 >>

Superobří slalom mužů na Zimních olympijských hrách 2018 se konal v pátek 16. února 2018 jako třetí mužský závod v alpském lyžování jihokorejské olympiády na sjezdovce lyžařského střediska Čongson, ležícího v okresu Pchjongčchang.[1] Zahájení proběhlo v 11.00 hodin místního času. Původně se měla disciplína uskutečnit 15. února, ale pro silný vítr v termínu mužském sjezdu, a jeho přeložení právě na 15. února, došlo k posunutí také superobřího slalomu o jeden později. Na start nastoupilo 61 sjezdařů z 29 států.

Obhájcem zlata byl norský lyžař Kjetil Jansrud. Úřadující mistr světa se superobřího slalomu Kanaďan Erik Guay se olympiády neúčastnil.

Olympijským vítězem se stal 27letý Rakušan Matthias Mayer, který si dojel pro druhé olympijské zlato, když triumfoval již ve sjezdu Sočských her 2014. Přerušil tím šňůru čtyř olympijských výher Norů z této disciplíny a druhého v pořadí, 31letého Švýcara Beata Feuze, porazil o třináct setin sekundy. Švýcarský lyžař přidal do své sbírky druhý kov zpod pěti kruhů, když v Pchjongčchangu dojel už na třetím místě ve slalomu.[2]

Mayer se stal druhým olympijským šampionem v super G z Rakouska a navázal na výkon Hermanna Maiera ze ZOH 1998 v Naganu. Rovněž vylepšil výsledek svého otce Helmuta Mayera, který při premiéře superobřího slalomu na Zimní olympiádě 1988 v Calgary vybojoval stříbrnou medaili, což komentoval slovy: „Neuvěřitelné, celý život jsem se na jeho medaili díval, měli jsme ji v obýváku. Od mala jsem ji měl pořád na očích, takže mám radost, že teď mám svou vlastní. A táta se zase může dívat na tu moji.[2]

Bronzový kov připadl 32letému norskému obhájci trofeje a úřadujícímu vicemistru světa Kjetilu Jansrudovi, pro nějž to byla pátá olympijská medaile v kariéře, druhá bronzová.[2]

Medailisté[editovat | editovat zdroj]

Superobří slalom muži
Zlatá olympijská medaile Zlato Stříbrná olympijská medaile Stříbro Bronzová olympijská medaile Bronz
Matthias Mayer Portrait Spital am Semmering 2008.jpg Beat Feuz.jpg Kjetil Jansrud Hinterstoder 2011.jpg
Matthias Mayer Beat Feuz Kjetil Jansrud
Rakousko Švýcarsko Norsko

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

P závodník stát čas ztráta
Zlatá medaile 15 Matthias Mayer Rakousko 1:24,44
Stříbrná medaile 16 Beat Feuz Švýcarsko 1:24,57 +0,13
Bronzová medaile 7 Kjetil Jansrud Norsko 1:24,62 +0,18
4. 10 Blaise Giezendanner Francie 1:24,82 +0,38
5. 9 Aksel Lund Svindal Norsko 1:24,93 +0,49
6. 3 Vincent Kriechmayr Rakousko 1:25,13 +0,69
7. 17 Dominik Paris Itálie 1:25,18 +0,74
8. 12 Andreas Sander Německo 1:25,21 +0,77
9. 4 Dustin Cook Kanada 1:25,23 +0,79
10. 6 Boštjan Kline Slovinsko 1:25,36 +0,92
11. 5 Hannes Reichelt Rakousko 1:25,40 +0,96
12. 20 Thomas Dreßen Německo 1:25,51 +1,07
13. 11 Aleksander Aamodt Kilde Norsko 1:25,71 +1,27
14. 21 Ryan Cochran-Siegle Spojené státy americké 1:25,72 +1,28
15. 14 Adrien Théaux Francie 1:25,76 +1,32
16. 18 Christof Innerhofer Itálie 1:25,90 +1,46
17. 13 Max Franz Rakousko 1:25,96 +1,52
18. 25 Maxence Muzaton Francie 1:26,08 +1,64
19. 29 Brice Roger Francie 1:26,10 +1,66
20. 32 Matteo Marsaglia Itálie 1:26,11 +1,67
21. 28 Gilles Roulin Švýcarsko 1:26,20 +1,76
22. 26 Manuel Osborne-Paradis Kanada 1:26,39 +1,95
23. 33 Broderick Thompson Kanada 1:26,45 +2,01
24. 31 Jared Goldberg Spojené státy americké 1:26,49 +2,05
25. 22 Klemen Kosi Slovinsko 1:26,50 +2,06
26. 8 Thomas Tumler Švýcarsko 1:26,52 +2,08
27. 19 Josef Ferstl Německo 1:26,81 +2,37
28. 23 Joan Verdu Andorra 1:26,86 +2,42
29. 35 Natko Zrnčić-Dim Chorvatsko 1:27,05 +2,61
30. 37 Henrik von Appen Chile 1:27,57 +3,13
31. 42 Andreas Romar Finsko 1:27,70 +3,26
32. 41 Christoffer Faarup Dánsko 1:27,81 +3,37
33. 45 Marc Oliveras Andorra 1:27,84 +3,40
34. 54 Filip Forejtek Česko 1:28,06 +3,62
35. 46 Ondřej Berndt Česko 1:28,30 +3,86
36. 50 Marco Pfiffner Lichtenštejnsko 1:28,57 +4,13
37. 39 Willis Feasey Nový Zéland 1:28,59 +4,15
38 49 Olivier Jenot Monako 1:28,80 +4,36
39. 51 Andreas Žampa Slovensko 1:28,89 +4,45
40. 47 Jan Zabystřan Česko 1:29,68 +5,24
41. 53 Igor Zakurdajev Kazachstán 1:29,96 +5,52
42. 58 Jurij Daniločkin Bělorusko :30,13 +5,69
43. 38 Adam Barwood Nový Zéland 1:31,10 +6,66
44. 60 Kim Dong-woo Jižní Korea 1:31,64 +7,20
45. 61 Simon Breitfuss Kammerlander Bolívie 1:31,69 +7,25
46. 52 Marko Stevović Srbsko 1:31,70 +7,26
47. 62 Albin Tahiri Kosovo 1:32,74 +8,30
48. 57 Patrick McMillan Irsko 1:33,54 +9,10
1 Peter Fill Itálie DNF
2 Mauro Caviezel Švýcarsko DNF
24 Ted Ligety Spojené státy americké DNF
27 Andrew Weibrecht Spojené státy americké DNF
30 Martin Čater Slovinsko DNF
34 Marko Vukićević Srbsko DNF
36 Miha Hrobat Slovinsko DNF
40 James Crawford Kanada DNF
43 Filip Zubčić Chorvatsko DNF
44 Michał Kłusak Polsko DNF
48 Jan Hudec Česko DNF
56 Ivan Kovbašňuk Ukrajina DNF
59 Márton Kékesi Maďarsko DNF
55 Michel Macedo Brazílie DNS
P – pořadí, – startovní číslo, DNS – závodník nenastoupil na start, DNF – nedojel do cíle, DSQ – diskvalifikován.
Závod odstartoval v 11.00 hodin (UTC+9).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpine skiing at the 2018 Winter Olympics – Men's super-G na anglické Wikipedii.

  1. Venues [online]. Pyeongchang 2018 Olympic Organizing Committee for the 2018 Winter Olympics [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17-02-2018. (anglicky) 
  2. a b c iDNES.cz, ČTK. Lyžařská velmoc slaví. Superobří slalom ovládl Rakušan Mayer. iDNES.cz [online]. 2018-02-16 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online.