Alpha Condé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alpha Condé
Alpha Conde - World Economic Forum Annual Meeting 2012.jpg
Narození 4. března 1938 (81 let)
Boké
Alma mater Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Zaměstnavatel Pařížská univerzita
Ocenění Řád přátelství
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ64866324
Politická strana Rassemblement du peuple de Guinée
Manžel(ka) Djene Kaba Condé
Funkce Předseda Africké unie (2017–neznámá hodnota)
President of Guinea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alpha Condé (* 4. března 1938, Boké, Guinea) je guinejským politikem a současným prezidentem Guinejské republiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do zámožné rodiny v obci Boké v Dolní Guiney. V patnácti letech odjel studovat do Francie, kde složil maturitní zkoušku a pokračoval ve studiu práv na Sorbonské univerzitě. Po ukončení studia se tam stal i odborným učitelem.

Politická kariéra v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1963 je činovníkem Federace studentů černé Afriky ve Francii, jíž se později stává i předsedou. V této funkci vystupuje proti režimu tehdejšího guinejského prezidenta Sékou Tourého, kterým je v roce 1970 dokonce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti.

V r. 1977 zakládá v liberijském hlavním městě Monrovii Demokratické národní hnutí (francouzsky - Mouvement national démocratique, MND), které je až do roku 1991 ilegální.

Politická kariéra po návratu z exilu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli byl původní trest smrti zrušen, je Condé po svém návratu do Konakry 17. května 1991 zatčen a na několik měsíců uvězněn. Jeho hnutí se mezitím přejmenuje na Sdružení guinejského lidu RPG (Rassemblement du peuple de Guinée). V letech 1993 a 1998 se ve své zemi účastní prezidentských voleb, ty jsou ale podle zahraničních pozorovatelů vždy zmanipulované ve prospěch tehdejšího prezidenta Lansany Contého. Ještě v průběhu voleb 1998 je Alpha Condé uvězněn pod záminkou ohrožení "autority státu a územní celistvosti Guineje". Za jeho propuštění osobně přijeli orodovat významní světoví státníci, jako např. tehdejší americká ministryně zahraničních věcí, Madleine Allbrightová nebo francouzský prezident Jacques Chirac. Condé nakonec v roce 2001 dostane prezidentskou milost.

Po státním vojenském převratu v roce 2008, kdy se moci chopila junta pod vedením Dadise Camary, vystupuje Condé s otevřeným požadavkem po návratu státní moci do civilních rukou. Stává se tak vůdcem opozice. Po masakru u Konakerského stadionu 28. září 2009 a následném atentátu na prezidenta Dadise Camaru, po kterém již tento nebyl schopen vykonávat úřad prezidenta a odjel na léčení do zahraničí, byly vyhlášeny nové prezidentské volby.

Zvolení prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Volby jsou dvoukolové. Ačkoli v prvním kole, které se konalo 27. června 2010, skončil Alpha Condé s výrazným odstupem za Cellou Diallem (ten získal 43,69 % hlasů, zatímco Condé pouze 18,25 %), ve druhém kole 7. listopadu 2010 vyhrál s mírnou většinou 52,52 % hlasů a stal se tak prvním demokratickým prezidentem této republiky od jejího vzniku v roce 1958.

11. října 2015 obhájil svůj úřad již v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 57,85%. A to přesto, že byl kritizován za zanedbání zdravotně-bezpečnostních opatření v prvním týdnech epidemie eboly, která měla v roce 2015 své epicentrum právě v této zemi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Condé na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]