Alpha Condé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alpha Condé
Alpha Conde - World Economic Forum Annual Meeting 2012.jpg
Narození 4. března 1938 (81 let)
Boké
Alma mater Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne
Zaměstnavatel Pařížská univerzita
Ocenění Řád přátelství
Politická strana Rassemblement du peuple de Guinée
Manžel(ka) Djene Kaba Condé
Funkce Předseda Africké unie (2017–neznámá hodnota)
President of Guinea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alpha Condé (* 4. března 1938, Boké, Guinea) je guinejským politikem a současným prezidentem Guinejské republiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do zámožné rodiny v obci Boké v Dolní Guiney. V patnácti letech odjel studovat do Francie, kde složil maturitní zkoušku a pokračoval ve studiu práv na Sorbonské univerzitě. Po ukončení studia se tam stal i odborným učitelem.

Politická kariéra v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1963 je činovníkem Federace studentů černé Afriky ve Francii, jíž se později stává i předsedou. V této funkci vystupuje proti režimu tehdejšího guinejského prezidenta Sékou Tourého, kterým je v roce 1970 dokonce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti.

V r. 1977 zakládá v liberijském hlavním městě Monrovii Demokratické národní hnutí (francouzsky - Mouvement national démocratique, MND), které je až do roku 1991 ilegální.

Politická kariéra po návratu z exilu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli byl původní trest smrti zrušen, je Condé po svém návratu do Konakry 17. května 1991 zatčen a na několik měsíců uvězněn. Jeho hnutí se mezitím přejmenuje na Sdružení guinejského lidu RPG (Rassemblement du peuple de Guinée). V letech 1993 a 1998 se ve své zemi účastní prezidentských voleb, ty jsou ale podle zahraničních pozorovatelů vždy zmanipulované ve prospěch tehdejšího prezidenta Lansany Contého. Ještě v průběhu voleb 1998 je Alpha Condé uvězněn pod záminkou ohrožení "autority státu a územní celistvosti Guineje". Za jeho propuštění osobně přijeli orodovat významní světoví státníci, jako např. tehdejší americká ministryně zahraničních věcí, Madleine Allbrightová nebo francouzský prezident Jacques Chirac. Condé nakonec v roce 2001 dostane prezidentskou milost.

Po státním vojenském převratu v roce 2008, kdy se moci chopila junta pod vedením Dadise Camary, vystupuje Condé s otevřeným požadavkem po návratu státní moci do civilních rukou. Stává se tak vůdcem opozice. Po masakru u Konakerského stadionu 28. září 2009 a následném atentátu na prezidenta Dadise Camaru, po kterém již tento nebyl schopen vykonávat úřad prezidenta a odjel na léčení do zahraničí, byly vyhlášeny nové prezidentské volby.

Zvolení prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Volby jsou dvoukolové. Ačkoli v prvním kole, které se konalo 27. června 2010, skončil Alpha Condé s výrazným odstupem za Cellou Diallem (ten získal 43,69 % hlasů, zatímco Condé pouze 18,25 %), ve druhém kole 7. listopadu 2010 vyhrál s mírnou většinou 52,52 % hlasů a stal se tak prvním demokratickým prezidentem této republiky od jejího vzniku v roce 1958.

11. října 2015 obhájil svůj úřad již v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 57,85%. A to přesto, že byl kritizován za zanedbání zdravotně-bezpečnostních opatření v prvním týdnech epidemie eboly, která měla v roce 2015 své epicentrum právě v této zemi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Condé na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]