Alpha Condé
| Alpha Condé | |
Alpha Condé |
|
| Narození | 4. března 1938 (77 let) Boké |
|---|---|
| Alma mater | Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne |
| Povolání | politik a spisovatel |
| Politická strana | Rassemblement du peuple de Guinée |
| Manžel/ka | Q5285288 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alpha Condé (* 4. března 1938 Boké Guinea) je guinejským politikem a současným prezidentem Guinejské republiky.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do zámožné rodiny v obci Boké v Dolní Guiney. V patnácti letech odjel studovat do Francie, kde složil maturitní zkoušku a pokračoval ve studiu práv na Sorbonské univerzitě. Po ukončení studia se tam stal i odborným učitelem.
Politická kariéra v zahraničí[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1963 je činovníkem Federace studentů černé Afriky ve Francii, jíž se později stává i předsedou. V této funkci vystupuje proti režimu tehdejšího guinejského prezidenta Sékou Tourého, kterým je v roce 1970 dokonce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti. V r. 1977 zakládá v liberijském hlavním městě Monrovii Demokratické národní hnutí (francouzsky - Mouvement national démocratique, MND), které je až do roku 1991 ilegální.
Politická kariéra po návratu z exilu[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli byl původní trest smrti zrušen, je Condé po svém návratu do Konakry 17. května 1991 zatčen a na několik měsíců uvězněn. Jeho hnutí se mezitím přejmenuje na Sdružení guinejského lidu RPG (Rassemblement du peuple de Guinée). V letech 1993 a 1998 se ve své zemi účastní prezidentských voleb, ty jsou ale podle zahraničních pozorovatelů vždy zmanipulované ve prospěch tehdejšího prezidenta Lansany Contého. Ještě v průběhu voleb 1998 je Alpha Condé uvězněn pod záminkou ohrožení "autority státu a územní celistvosti Guineje". Za jeho propuštění osobně přijeli orodovat významní světoví státníci, jako např. tehdejší americká ministryně zahraničních věcí, Madleine Allbrightová nebo francouzský prezident Jacques Chirac. Condé nakonec v roce 2001 dostane prezidentksou milost.
Po státním vojenském převratu v roce 2008, kdy se moci chopila junta pod vedením Dadise Camary, vystupuje Condé s otevřeným požadavkem po návratu státní moci do civilních rukou. Stává se tak vůdcem opozice. Po masakru u Konakerského stadionu 28. září 2009 a následném atentátu na prezidenta Dadise Camaru, po kterém již tento nebyl schopen vykonávat úřad prezidenta a odjel na léčení do zahraničí, byly vyhlášeny nové prezidentské volby.
Zvolení prezidentem[editovat | editovat zdroj]
Volby jsou dvoukolové. Ačkoli v prvním kole, které se konalo 27. června 2010, skončil Alpha Condé s výrazným odstupem za Cellou Diallem (ten získal 43,69 % hlasů, zatímco Condé pouze 18,25 %), ve druhém kole 7. listopadu 2010 vyhrál s mírnou většinou 52,52 % hlasů a stal se tak prvním demokratickým prezidentem této republiky od jejího vzniku v roce 1958.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Condé na francouzské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alpha Condé ve Wikimedia Commons