Alois Brinz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Brinz
Alois Brinz
Alois Brinz
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1866
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození25. února 1820
Weiler
Bavorské království
Úmrtí13. září 1887 (ve věku 67 let)
Mnichov
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníStarý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′46″ s. š., 11°33′55″ v. d.)
Alma materMnichovská univerzita
Berlínská univerzita
OceněníČestné občanství města Liberec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois von Brinz (25. února 1820 Weiler13. září 1887 Mnichov[1][2]) byl rakouský vysokoškolský pedagog, právník a politik německé národnosti původem z Bavorska, působící po jistou dobu v Čechách, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Aloise Brinze na rodném domě ve Weileru.

Jeho otec byl soudním protokolistou v Kemptenu. Alois vystudoval gymnázium a navštěvoval studia filozofie a právní vědy na Mnichovské univerzitě a Berlínské univerzitě. V letech 1844–1850 působil na právnické praxi v Mnichově, roku 1849 získal titul doktora práv a dále se zabýval přednostně římským právem, v kterém se habilitoval roku 1850 na Mnichovské univerzitě. Na přelomu 40. a 50. let byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě v Basileji a roku 1852 mimořádným profesorem na Univerzitě v Erlangenu (v Erlangenu mu roku 1853, podle jiného zdroje roku 1854, byla udělena řádná profesura). V roce 1855 měl přejít na univerzitu do Mnichova, ale akademický senát a vedení fakulty v Erlangenu mu to neumožnilo. Roku 1857 byl jmenován profesorem římského práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Napsal několik právních monografií a studií (například Lehrbuch der Pandekten). V Praze setrval na učitelském postu až do ukončení svého zdejšího působení v roce 1866.[1][2][3]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do rakouské politiky. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu za městskou kurii, obvod Karlovy Vary, Jáchymov. Respektive ve volbách samotných původně mandát získal Ferdinand Stamm, který byl ale zároveň zvolen i v jiném volebním okrsku, takže zde ihned rezignoval a na jeho místo byl v doplňovací volbě vybrán právě Alois Brinz, coby oficiální kandidát německého volebního výboru.[4] Ztratil mandát před zářím 1866 kvůli vystěhování do zahraničí.[5] Zemský sněm Brinze roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Čechy (kurie měst a průmyslových míst, obvod Karlovy Vary a Jáchymov).[6] K roku 1861 se uvádí jako profesor, bytem v Praze.[7]

Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Na Říšské radě vystoupil několikrát v důležitých rozpravách o zrušení lenního svazku (roku 1861) nebo šlesvickoholštýnské krizi (1864). Podporoval vládu Antona von Schmerlinga, ale postupně ztrácel podporu o jiných předáků německých liberálů, kteří se mezitím dostávali do opozice vůči Schmerlingovi pro jeho politiku vůči německé otázce.[2]

Hrob Aloise a Caroline Brinz na starém hřbitově v Mnichově-Isarvorstadtu

Po odchodu z české a rakouské politiky přešel roku 1866 na univerzitu v Tübingenu, kde vyučoval do roku 1871, kdy přijal profesuru na univerzitě v Mnichově. Od roku 1866 byl spolupracovníkem listu Kritische Vierteljahrsschrift für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 11. Wien: [s.n.], 1864. Dostupné online. Kapitola Brinz, Alois, s. 372. (německy) 
  2. a b c d Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Brinz, s. 684. 
  3. Přehled personálních spisů profesorů a docentů pražské (od 1882 české a německé) univerzity uložených v Rakouském státním archivu ve Vídni [online]. nacr.cz [cit. 2014-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-11. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002009.htm
  5. Národní listy 17. 9. 1866, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7185320&picp=&idpi=11162025
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=113