Allan Línek
| RNDr. Allan Línek, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 22. prosince 1925 Kolín |
| Úmrtí | 30. září 1984 (ve věku 58 let) Praha |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Allan Línek (22. prosince 1925 Kolín – 30. září 1984 Praha) byl český fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy v Československu a průkopník využívání výpočetní techniky při fyzikálních experimentech. Zabýval se studiem krystalových struktur metodou rentgenové difrakce na monokrystalech a výrazně se zasloužil o rozvoj československé krystalografie. Napsal řadu odborných prací a francouzsko-český slovník z oboru astronomie. Byl členem Mezinárodní krystalografické unie, Evropské fyzikální společnosti a Mezinárodní unie pro teoretickou a užitou fyziku.[1][2][3]
Život a vědecká práce
[editovat | editovat zdroj]Allan Linek se narodil do rodiny lékaře v Kolíně. Po maturitě na kolínské gymnáziu, vystudoval fyziku na pražské Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1945–1949). Od roku 1949 se stal kmenovým zaměstnancem Ústavu technické fyziky Československé akademie věd. Mezi lety 1949–1953 pracoval ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů a od roku 1953 působil v Ústavu fyziky pevných látek Československé akademie věd (později ve Fyzikálním ústav Akademie věd České republiky.[1][4]
Počátky jeho vědecké kariéry spadají do doby, kdy se po druhé světové válce formoval a rozvíjel fyzikální výzkum v Československu. Specializoval se na rentgenovou strukturní analýzu. Po emigraci fyzika Vladimíra Vanda do Anglie, používal v padesátých letech 20. století experimentální zařízení (Weissenberg-Böhmův goniometr a Debye-Scherrerovu komůrku) ve Fyzikálním výzkumu Škodových závodů. Věnoval se řešení struktury vinanu ethylendiaminového, aby vysvětlil mechanismus jeho piezoelektrických vlastností. K řešení dospěl v roce 1957 a jeho model struktury vinanu ethylendiaminu byl vystaven v Paláci vědy na bruselské Světové výstavě v roce 1958.[5]
Od počátků své vědecké práce si uvědomoval důležitost výpočetního zařízení resp. automatizace výpočtů. Zpočátku používal pro své výpočty značně primitivní početní pomůcky, např. kuličkové počítadlo. Spojil se s kolektivem pracovníků a Antonínem Svobodou z Laboratoře matematických strojů. Na základě jeho koncepce byly vyrobeny dva jednoúčelové výpočetní stroje (reléové počítače M1 a M2) s jednoduchou tiskárnou. Každý byl postaven k určité speciální části strukturně-krystalografických výpočtů. Před jejich dodáním se podařilo Allanovi Línkovi navrhnout a vlastními silami uvést do chodu malý jednoúčelový reléový stroj pro výpočet strukturních faktorů. Získal jméno ELIŠKA podle prvního písmene resp. slabiky slov: E-ENIAC-první americký elektronkový počítač, LI-Línek, ŠKA-Škarda. Byl to první počítač, uvedený v Československu do provozu a používal se několik let. Stal se součástí sbírek Národního technického muzea a je stále provozuschopný. Na Světové výstavě v Bruselu byl vystaven i Weissenberg - Böhmův goniometr, který modernizoval se spolupracovníky.[5][6]
V druhé polovině padesátých let 20. století nabídl zařízení své laboratoře i svoje znalosti a zkušenosti, mladým a začínajícím vědcům. Vedl laboratoř studia struktur až do konce života v roce 1984. Laboratoř pod jeho vedením řešila nejen struktury, ale také přispívala k metodice řešení. Byly vytvořeny předpoklady k získání významným výsledkům v teorii modulovaných struktur.[7] Zasloužil se tak o vznik dalších krystalografických výzkumných skupin v Československu. Počátkem šedesátých let 20. století získal do své laboratoře jeden z prvních elektronických digitálních počítačů v ČSAV a společně s kolegy vytvořili programy pro stanovení a zpřesňování struktur. Posledních patnáct let své vědecké kariéry se věnoval studiu heteroboranů.[4]
Aktivně se zapojil do řady národních i mezinárodních vědeckých organizací. Od roku 1959 pracoval jako tajemník Národního výboru pro krystalografii. Organizoval pravidelná setkání československé krystalografické obce. Angažoval se v International Union of Crystallography (IUCr – Mezinárodní krystalografická unie). Mezi lety 1963–1966 byl členem Komise pro krystalografické výpočty, v letech 1966–1972 patřil ke členům Výkonného výboru IUCr, v letech 1969–1972 byl předsedou Podvýboru pro kalendář IUCr. V letech 1970–1972 působil jako zástupce IUCr v konferenčním výboru Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society) a mezi lety 1978–1984 působil jako zástupce IUCr v komisi pro strukturu a dynamiku kondenzovaných látek v rámci Mezinárodní unie pro čistou a užitou fyziku (IUPAP[8]).[4]
Zemřel po těžké nemoci v Praze.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Línek, Allan, 1925-1984. ipac.svkkl.cz [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, 2025-05-22 [cit. 2026-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Allan Línek - Profil osobnosti. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2026-05-11]. Dostupné online.
- ↑ VALVODA, Václav. Rentgenová difraktometrie včera a dnes. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1996, roč. 41, čís. 2, s. 95–101. Dostupné online [cit. 2026-05-11]. ISSN 0032-2423.
- 1 2 3 GARAJ, Jan. Allan Linek. Acta Crystallographica. Mezinárodní krystalografická unie (IUCr), 1985, s. 207. Dostupné online.
- 1 2 DOBIÁŠOVÁ, Ludmila. Struktura mikrosvěta – svět viděný neviditelnými paprsky. Materials Structure in Chemistry, Biology, Physics and Technology. Roč. 7, čís. 1, s. 30. Dostupné online.
- ↑ Ústav technické fyziky ČSAV | Historie počítačů v Československu. historiepocitacu.cz [online]. [cit. 2026-05-11]. Dostupné online.
- ↑ DOBIÁŠOVÁ, Ludmila. 250. rozhovory o otázkách v rentgenové a neutronové strukturní analýze. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 2001, roč. 46, čís. 4, s. 328–334. Dostupné online [cit. 2026-05-12]. ISSN 0032-2423.
- ↑ Home - IUPAP: The International Union of Pure and Applied Physics [online]. 2021-01-25 [cit. 2026-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
