Alichan Bukejchanov

Alichan Nurmuchamedovič Bukejchanov
Narození	5. března 1866 Tokraunská volosť
Úmrtí	27. září 1937 (ve věku 71 let) Moskva
Místo pohřbení	Donský hřbitov
Alma mater	Imperátorský lesnický ústav
Povolání	spisovatel, politik a vědec
Politická strana	Konstitučně demokratická strana
Nábož. vyznání	sunnitský islám
Děti	Jelizaveta Alichanovna Sadvakasovová
Rod	Čingizové a Tore
Funkce	člen Státní dumy Ruského impéria
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alichan Bukejchanov (5. března 1866 Tokyraujn Volost – 27. září 1937 Moskva) byl kazašský politik a etnograf. Od 13. prosince 1917 do 5. března 1920 byl prvním a posledním předsedou vlády státního útvaru zvaného Alašská autonomie, v níž hledá své kořeny dnešní Kazachstán. Byl prozápadně, demokraticky a sekulárně orientovaný.

Život

Jako pravnuk Baraka Sultana, bývalého chána orta žuzu, byl přímým potomkem Čingischána. V roce 1890 absolvoval Omskou technickou školu. Později studoval na ekonomické fakultě Petrohradského lesnického institutu, kde absolvoval v roce 1894. Po studiích se vrátil do Omsku a strávil tam dalších čtrnáct let.

V letech 1895 až 1897 pracoval jako učitel matematiky ve škole pro kazašské děti. V roce 1896 se zúčastnil Ščerbinovy etnografické expedice, jejímž cílem bylo prozkoumat každý aspekt kultury ruské Střední Asie. Na základě této činnosti vydal například studii o chovu zvířat ve Střední Asii. Byl prvním životopiscem Abaje Kunanbajulyho, v roce 1909 vydal výbor z jeho děl.

Po ruské revoluci roku 1905 vstoupil do liberální Konstitučně demokratické strany (tzv. Kadeti). V roce 1906 byl zvolen do Státní dumy Ruského impéria za tuto stranu a podepsal Vyborskou petici na protest proti rozpuštění Dumy carem. V roce 1908 byl zatčen a poslán do vyhnanství v Samaře, v němž setrval až do roku 1917. Spoluzaložil v té době mj. kazašské noviny Qazaq.

V dubnu 1917 se Bukejchanov, Achmet Bajtjynov a několik dalších domácích politických osobností chopilo iniciativy a svolali do Orenburgu Všekazašský kongres. Ten ve své rezoluci vyzval k navrácení veškeré půdy zkonfiskované carským režimem původnímu obyvatelstvu a k vyhnání všech nových osadníků z kazašsko-kyrgyzských území. Další rezoluce požadovaly převod místních škol do rukou domorodců a ukončení odvodů na frontu. Bukejchanov tehdy ale nepatřil k radikálům, kteří usilovali o odtržení od Ruska a po únorové revoluci kontaktoval šéfa ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského. Získal si jeho důvěru a 19. března 1917 ho Kerenskij jmenoval komisařem prozatímní vlády v Turgajské oblasti. Záhy patřil k zakladatelům strany Alaš, první moderní kazašské politické strany, kam přetáhl řadu Kadetů.

Po říjnové revoluci, během níž se v Rusku chopili moci bolševici, se Kazaši nicméně rozhodli vyhlásit vlastní stát, Alašskou autonomii. V prosinci 1917 byl Bukejchanov zvolen jejím předsedou vlády.

Po pádu Alašské autonomie a připojení jejího území k sovětskému impériu vstoupil do Komunistické strany a chtěl se vrátit k vědeckému životu. Tento kompromis s novým režimem mu ale příliš nevyšel. Jeho dřívější politické aktivity způsobily, že na něj úřady pohlížely s podezřením, což vedlo k zatčením v letech 1926 a 1928. V roce 1930 ho úřady vyhostily do Moskvy, kde byl v roce 1937 naposledy zatčen a popraven během stalinské Velké čistky. Sovětské úřady ho rehabilitovaly až v roce 1989.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alikhan Bukeikhanov na anglické Wikipedii.

Autoritní data	NKC: jx20091112004 GND: 1020904240 LCCN: no96009117 VIAF: 118725717