Alice Stone Blackwell
| Alice Stone Blackwell | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. září 1857 Orange, New Jersey  USA |
| Úmrtí | 15. března 1950 (ve věku 92 let) Cambridge, Massachusetts USA |
| Místo pohřbení | Forest Hills Cemetery |
| Povolání | novinářka, básnířka, životopiskyně, aktivistka za práva žen, spisovatelka a sufražetka |
| Alma mater | Bostonská univerzita (od 1881) Chapel Hill – Chauncy Hall School |
| Rodiče | Henry Browne Blackwell[1] a Lucy Stone[1] |
| Příbuzní | Elizabeth Blackwell (teta) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alice Stone Blackwell (14. září 1857 Orange – 15. března 1950 Cambridge) byla americká feministka, sufražetka, novinářka, radikální socialistka[2] a obhájkyně lidských práv.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Orange v New Jersey Henrymu Browneovi Blackwellovi a Lucy Stone, kteří byli vůdčími osobnostmi v oblasti volebního práva a podíleli se na založení Americké národní společnosti za volební právo žen (American Woman Suffrage Association, AWSA). Byla také neteří Elizabeth Blackwell, první americké lékařky, která vystudovala medicínu.[3] Její matka seznámila Susan B. Anthony s hnutím za ženská práva a byla první ženou, která získala vysokoškolský titul v Massachusetts, také první ženou, která si po svatbě ponechala vlastní příjmení, a první ženou, která o ženských právech přednášela na plný úvazek.[4] Alice se vzdělávala na Harrisově gymnáziu v Dorchesteru, na Chauncyho škole v Bostonu a na Abbotově akademii v Andoveru. Navštěvovala Bostonskou univerzitu, kde byla předsedkyní třídy. Promovala v roce 1881 ve věku 24 let.[5] Patřila do spolku Phi Beta Kappa.[6]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Blackwell je známá svou prací v oblasti práv žen. Od počátku se bránila zapojení do aktivismu svých rodičů, později se však stala prominentní reformátorkou.[7] Po absolvování Bostonské univerzity začala pracovat pro časopis Woman's Journal, novinách, které založili její rodiče. V roce 1884 se její jméno objevilo vedle jmen jejích rodičů na titulní straně novin. Po matčině smrti v roce 1893, Alice převzala téměř výhradní odpovědnost za vydávání novin.[8]
V roce 1890 pomohla smířit Americkou národní společnost za volební právo žen (AWSA) a Národní asociaci pro ženská práva (NWSA), dvě konkurenční organizace v hnutí za volební právo žen z nichž se stala Národní americká společnost za volební právo žen (National American Woman Suffrage Association, NAWSA). Původním rozkolem, kvůli kterému v roce 1869 vznikly dvě organizace byl spor o míru navázání hnutí za volební právo na volební právo afroamerických mužů. Tento rozkol vytvořil AWSA, kterou pomáhali organizovat její rodiče, a Národní asociaci pro ženská práva (NWSA), v jehož čele stály Susan B. Anthony a Elizabeth Cady Stanton.
V letech 1890–1908 byla Alice Stone Blackwell zapisovatelkou NAWSA a v letech 1909 a 1910 jednou z národních revizorek. Významně se podílela na aktivitách Ženské křesťanské unie mírnosti (Woman's Christian Temperance Union). V roce 1903 reorganizovala Společnost přátel ruské svobody v Bostonu (Society of Friends of Russian Freedom).
Byla také předsedkyní Novoanglických a Massachusettských spolků za ženské volební právo a čestnou předsedkyní Massachusettské ligy voliček.[9]
V pozdějším věku Blackwell oslepla.[10] Zemřela 15. března 1950 ve věku 92 let. Její dům v Uphams Corner je místem na stezce Boston Women's Heritage Trail.[11]
Humanitarismus
[editovat | editovat zdroj]Alice Stone Blackwell se angažovala v humanitárních akcích i mimo Spojené státy. V 90. letech 19. století odcestovala do Arménie, kde se vášnivě angažovala v komunitě arménských uprchlíků. Prodala část svého majetku, zejména orientální koberce ze svého domu na Pope's Hill v Dorchesteru,[12] aby pomohla Arménům a nakrmila jejich děti, a také poskytla pomoc dospělým, kteří hledali práci. Tehdy také objevila svůj zájem o mezinárodní literaturu. Mnoho děl této země přeložila do angličtiny v knize Armenian Poems (1896 ). V překládání literatury do angličtiny pokračovala i nadále, včetně děl maďarské, jidiš, španělské, francouzské, italské a ruské poezie.[8][13]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Growing Up in Boston's Gilded Age: The Journal of Alice Stone Blackwell, 1872–1874
- Lucy Stone: Pioneer of Woman's Rights (1930, 1971)
- Some Spanish-American Poets translated by Alice Stone Blackwell (1929, D. Appleton & Co.)
- Armenian Poems translated by Alice Stone Blackwell (1896,1917)
- Songs of Russia (1906)
- Songs of Grief and Joy (1908)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alice Stone Blackwell na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Virginia Blainová, Isobel Grundyová, Patricia Clementsová: The Feminist Companion to Literature in English. 1990.
- ↑ Blackwell, Alice Stone, 1857–1950. Papers in the Woman's Rights Collection, 1885–1950 [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-15.
- ↑ The Cambridge guide to women's writing in English. Cambridge, United Kingdom: Cambridge University Press, 1999. Dostupné online. Kapitola Blackwell, Alice Stone 1857–1950.
- ↑ Alice Stone Blackwell – Biography [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Dorchester Atheneum [online]. [cit. 2016-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-07.
- ↑ Education & Resources - National Women's History Museum - NWHM [online]. [cit. 2016-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-16. (anglicky)
- ↑ Alice Blackwell, Noted Suffragist; Daughter Of Lucy Stone And Abolitionist Leader Dies. Editor, Author Was 92. The New York Times. March 16, 1950.
- ↑ a b American National Biography Online [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Blackwell, Alice Stone, 1857–1950. Papers in the Woman's Rights Collection, 1885–1950: A Finding Aid [online]. [cit. 2015-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Women Win the Vote: Who Were They? 75 Suffragists Profiled Archivováno 30. 8. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Dorchester [online]. Dostupné online.
- ↑ Alice Blackwell's diary reveals 19th C. Dorchester, Boston from a Pope's Hill perspective. Dorchester Community News.
- ↑ LEONARD, John. Woman's Who's Who of America: A Biographical Dictionary of Contemporary Women of the United States and Canada, 1914–1915. New York City: American Commonwealth Company, 1914. S. 104.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alice Stone Blackwell na Wikimedia Commons
