Alfréd Wetzler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfréd Wetzler
Narození10. května 1918
Trnava
Úmrtí8. února 1988 (ve věku 69 let)
Bratislava
Povoláníspisovatel a novinář
OceněníŘád Ľudovíta Štúra II. třídy (1997)
Kríž Milana Rastislava Štefánika I. triedy (2007)
Politická příslušnostKomunistická strana Československa
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfréd Wetzler (pseudonym Jozef Lánik; 10. května 1918, Trnava8. února 1988, Bratislava) byl slovenský spisovatel, antifašista a vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kterému se (spolu s Rudolfem Vrbou) podařilo utéct.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1918 v Trnavě v dělnické rodině. V letech 19361940 pracoval jako dělník v Trnavě, V roce 1941 byl za provádění sabotáží v cihelně zatčen a 4 měsíce vězněn v Bratislavě. V letech 19421944 byl vězněm koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Do Auschwitz byl přivezen z pracovního tábora v Seredi 13. dubna 1942. Byl zaregistrován pod číslem 29 162, a další den přemístěn do Birkenau. V prvních dnech svého pobytu byl zaměstnán jako nosič mrtvol. Později pracoval na různých pozicích, mj. jako písař bloku č. 7 v táboře B Ib nebo v márnici. Při práci v komandu vykonávajícím zemní práce se seznámil s polským vězněm Pawlem Gulbou (č. 7699), který mu později několikrát pomohl. Od léta 1943 pracoval jako písař v baráku č. 9 v táboře B IId.[1] Z tábora se mu podařilo 7. dubna 1944 společně s Rudolfem Vrbou utéct. V dubnu 1944 informovali o hrůzách Osvětimi židovské představitele v Žilině a sepsali 32 stran výpovědi, která se stala známá jako Vrbova a Wetzlerova zpráva.

V letech 19451950 pracoval jako redaktor, v letech 19501955 jako dělník v Bratislavě, v letech 19551970 pracoval v obchodní sféře. Od roku 1970 byl v invalidním důchodu a žil v Bratislavě, kde 8. února 1988 zemřel. Je pohřben v Bratislavě, na Ortodoxním židovském hřbitově, ul. Žižkova.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. ledna 2007 mu prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič udělil státní vyznamenání Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy in memoriam.

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Podle autobiografického románu Alfréda Wetzlera Co Dante neviděl natočil slovenský režisér Peter Bebjak film Zpráva. Film vznikl v mezinárodní koprodukci. Alfréda Wetzlera hraje Noël Czuczor, Rudolfa Vrbu Peter Ondrejička, jedna z rolí byla svěřena britskému herci Johnu Hannahovi. Uvedení filmu v kinech bylo naplánováno na 28. ledna 2021 u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.[2] Tento film (94 minut, slovensko-česko-německá koprodukce) byl uveden do kin na Slovensku 23. září 2021 (Continental film) a v České republice 14. října 2021 (Falcon).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1945Oswienčim, hrobka štyroch miliónov ľudí
  • 1964Čo Dante nevidel

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfréd Wetzler na slovenské Wikipedii.

  1. Świebocki, H.: Raporty ucieknierów z KL Auschwitz, Zeszyty Oświęcimskie, numer specjalny IV, Oświęcim 1992, s. 17-18.
  2. HLOUŠKOVÁ, Lenka. Zpráva Petra Bebjaka. Film o osvětimském pekle a hrdinství, jež zachránilo statisíce lidí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-10-01. Dostupné online.