Alexej Fjodorovič Orlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexej Fjodorovič Orlov
Orlov A F-by Kruger.jpg
Narození8.jul. / 19. října 1786greg.
Moskva
Úmrtí9.jul. / 21. května 1862greg. (ve věku 75 let)
Petrohrad
Povolánídiplomat, důstojník a politik
OceněníŘád sv. Anny 3. třídy (1806)
zlatá zbraň Za chrabrost (1808)
Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1812)
Řád sv. Jiří 4. třídy (1813)
Chlumecký kříž (1813)
… více na Wikidatech
ChoťOlga Alexandrovna Orlovová (od 1826)
DětiNikolaj Alexejevič Orlov
RodičeFiodor Orlov
RodOrlovové
PříbuzníMichail Orlov (sourozenec)
Alexej Nikolajevič Orlov a Vladimir Nikolajevič Orlov (vnoučata)
Funkceministr
člen Státní rady Ruského impéria
ambassador of the Russian Empire to the Ottoman Empire
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Alexej Fjodorovič Orlov (rusky: Алексе́й Фёдорович Орло́в; 30. října 17872. června 1862) byl ruský diplomat, syn hraběte Fjodora Grigorjeviče Orlova. Narodil se v Moskvě. Zúčastnil se všech napoleonských válek od roku 1805 až po dobytí Paříže. Za jeho služby velitele jezdeckého pluku mu byl po povstání v roce 1825 udělen titul hraběte a v turecké válce (1828–1829) získal hodnost generálporučíka.

Od té doby se začal Orlov věnovat kariéře diplomata. Byl ruským zástupcem při vyjednávání Drinopolského míru, a v roce 1833 byl jmenován ruským velvyslancem v Istanbulu. Zároveň zastával funkci vrchního velitele černomořské flotily. Byl jedním z nejdůvěryhodnějších agentů cara Mikuláše I., kterého v roce 1837 doprovázel na zahraniční cestě. Od roku 1844 do roku 1856 měl na starosti nechvalně proslulou Třetí sekci, neboli tajnou policii.

V roce 1854 byl poslán do Vídně, aby během krymské války přivedl Rakousko na ruskou stranu, ale neuspěl. V roce 1856 se podílel na uzavření Pařížského míru. Ve stejném roce získal titul knížete a byl jmenován prezidentem Císařské rady státu a Rady ministrů. V roce 1857, během císařovy nepřítomnosti, předsedal komisi zabývající se otázkou emancipace nevolníků, ke které se ovšem stavěl nepřátelsky. Zemřel v Petrohradě.

Orlova si svými satirickými verši dobíral Alexandr Puškin, který tvrdil, že Orlovova milenka, tanečnice Istomina, mohla vidět jeho penis pouze mikroskopem. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexey Fyodorovich Orlov na anglické Wikipedii.

  1. Simon Sebag Montefiore, The Romanovs 1613–1918, Weidenfeld & Nicolson 2016, p 327

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]