Přeskočit na obsah

Alexandre Yersin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandre Yersin
Rodné jménoAlexandre Emile Jean Yersin
Narození22. září 1863
Aubonne (Švýcarsko)
Úmrtí1. března 1943 (ve věku 79 let) nebo 28. února 1943 (ve věku 79 let)
Nha Trang
Místo pohřbeníNha Trang
Alma materLausannská univerzita
Povolánílékař, bakteriolog, objevitel, agronom a biolog
ZaměstnavateléPasteurův ústav
Messageries Maritimes
Hanoi Medical University
OceněníŘád akademických palem (1890)
komandér Řádu čestné legie (1913)
Prix Leconte (1927)
Grand officer of the Order of the Dragon of Annam (1935)
velkodůstojník Řádu čestné legie (1939)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre Emile Jean Yersin (22. září 1863 Aubonne1. března 1943 Nha Trang) byl francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog. Jeho jméno nese tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis, původce dýmějového moru.

Narodil se ve Švýcarsku v rodině francouzského původu jako nejmladší ze tří sourozenců. Otec zemřel krátce před jeho narozením a matka si pak otevřela dívčí internátní školu v Morges. Po středoškolských studiích v Lausanne a Marburgu vystudoval medicínu v Paříži. Pod vedením Louise Pasteura se podílel na výzkumu očkování proti vzteklině.[1] V roce 1888 získal doktorát a navštěvoval bakteriologický kurz v laboratořích Roberta Kocha v Berlíně.[2] Aby mohl vykonávat lékařskou profesi ve Francii, stal se francouzským občanem. V roce 1889 začal působit v Pasteurově ústavu a spolu s Emilem Rouxem objevil záškrtový toxin.[1][2]

Pamětní deska připomínající studium Alexandra Yersina v Lausanne (1883–1887)

V roce 1890 odjel poprvé do Francouzské Indočíny jako lékař společnosti Messageries Maritimes, která se plavila mezi Saigonem a Manilou. Několik následujících let strávil cestováním po středovietnamské vysočině. Zúčastnil se několika výzkumných expedic do vnitrozemí. Shromáždil data o topografii, flóře, fauně, klimatu, možných nalezištích rud, možných trasách pro silnice. Získal i antropologické a sociologické údaje o domorodých kmenech. [2] V této době také objevil lokalitu, kde se dnes nachází město Da Lat, a doporučil vietnamské vládě, aby zde vybudovala horské letovisko.[1]

V roce 1894 byl vyslán francouzskou vládou do Hongkongu. Jeho úkolem bylo studovat příčiny morové epidemie a navrhnout metody na jeho potlačení. Dne 20. června 1894 se mu podařilo izolovat patogen z infikovaných lymfatických uzlin obětí moru, který původně pojmenoval Pasteurella pestis. Objevil, že mikroby způsobující dýmějový mor jsou přítomné i u krys, čímž zdůraznil možné způsoby přenosu. Ve stejné době a se stejným cílem pracovala v Hongkongu japonská výzkumná skupina vedená profesorem Shibasaburo Kitasato, která rovněž zjistila v krvi pacientů baktérie a označila je za možnou příčinu moru. Tento patogen se později ukázal být náhodným společníkem choroby, ale Kitasato byl dlouho považován za spoluobjevitele bakterie moru. V roce 1970 získala bakterie své současné jméno Yersinia pestis, na památku Yersinových zásluh.[2] Od roku 1895 do roku 1897 Yersin pokračoval ve studiu dýmějového moru. V roce 1895 se vrátil do Pasteurova institutu v Paříži a se svými spolupracovníky připravil první protimorové sérum. Ve stejném roce se vrátil do Indočíny, kde zřídil malou laboratoř v Nha Trangu na výrobu séra (v roce 1905 se tato laboratoř stala pobočkou Pasteurova institutu). Yersin toto sérum vyzkoušel při epidemiích v Kantonu a Amoy v roce 1896 a v Bombaji v Indii v roce 1897, ale s neuspokojivými výsledky.

Poté, co se rozhodl zůstat ve své adoptivní zemi, aktivně se podílel na vytvoření lékařské školy Hanoji v roce 1902 a byl jejím prvním ředitelem až do roku 1904. V letech 1904 až 1924 vedl pobočky Pasteurova institutu v Saigonu a Nha Trangu.

Yersinův dům v Nha Trangu kolem roku 1900 (zničen v roce 1975))

Jeho život byl spjat s Nha Trangem více než půl století. Záhy se naučil plynně vietnamsky. Jeho hlavní zájem se začal postupně měnit. Zabýval se zemědělskými projekty v Indočíně, věnoval se agronomii. Byl průkopníkem v pěstování kaučukovníků (Hevea brasiliensis) dovezených z Brazílie a pokusil se v Indočíně, kde byl častý výskyt malárie, rozšířit pěstování chinovníku. Zajímal se také o fyziku, astronomii, meteorologii, bezdrátovou telegrafii. Ve svém domě měl mnoho přístrojů a jemné mechaniky.[2]

V roce 1916 byl přijat za člena korespondenta francouzské Akademie věd v Paříži. V roce 1933 byl jmenován členem vědecké rady Pasteurova ústavu v Paříži, kam se vracel jednou za rok plnit své pracovní závazky. Naposledy navštívil Francii v roce 1940.[2]

Zemřel 1. března 1943 v Nha Trangu. Jeho hrob se nachází nedaleko Nha Trangu. Byl podle svého přání pohřben hlavou k zemi, aby tak mohl, jak uvádí kniha Non nuoc Viet Nam, navždy objímat svou druhou vlast.

V Nha Trangu je dnes Muzeum Alexandra Yersina v sousedství Pasteurova ústavu. Nová budova z roku 1997 nahradila původní Yersinův dům, který byl v roce 1975 zničen během války. [3] Muzeum zachycuje jeho život, vědecká díla i jeho četné výzkumy, kromě toho je zde vystaveno několik dopisu z jeho korespondence psané matce, laboratorní vybavení, jeho osobní předměty a zmenšená kopie člunu, kterou mu věnovali místní rybáři. Vietnamci ho oslovovali jako ong Nam (pan Nam). Epitaf na jeho náhrobku ho vystihuje jako vietnamským lidem milovaného dobrodince a lidumila.

  1. a b c KONOPÁSEK, Ivo. Alexandre Yersin: mikrobiolog, lékařský geograf a dobrodinec Francouzské Indočíny. Živa [online]. Akademie věd ČR, 2014 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 15. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Alexander Yersin, s. 73–76. 
  3. Giới thiệu Bảo tàng Yersin. ipn.org.vn [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]