Alexandre Arnoux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandre Arnoux
Rodné jméno Alexandre Paul Arnoux
Narození 27. února 1884
Digne-les-Bains
Úmrtí 5. ledna 1973 (ve věku 88 let)
Boulogne-Billancourt, Paříž
Povolání básník, prozaik, dramatik, scenárista a překladatel
Národnost francouzská
Stát FrancieFrancie Francie
Ocenění Renaissance de la Nouvelle (1921), Grand prix national des Lettres (1956),
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Paul-Alexandre Arnoux (27. února 1884, Digne-les-Bains5. ledna 1973, Boulogne-Billancourt, Paříž) byl francouzský básník, prozaik, dramatik, scenárista a a překladatel, od roku 1947 člen Goncourtovy akademie.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině učitele a školního inspektora. Během studií práv v Lyonu se roku 1904 se seznámil s hercem, režisérem a později učitelem na Pařížské konzervatoři Charlesem Dullinem, který se stal jeho celoživotním přítelem i spolupracovníkem. Od roku 1906 pracoval na seinské prefektuře. Roku 1913 se oženil se Španělkou Amálií Isabelou Enetovou, která zemřela roku 1938.[2]

Debutoval roku 1906 sbírkou básní L'allée des mortes (Alej mrtvých), známější se stal sbírkou povídek Le Cabaret (1919, Kabaret) a románem Indice 33 (1920, Index 33) inspirovaných první světovou válkou. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté, inspirované romantismem, mýty, středověkými pověstmi a legendami a také moderní fantastikou. Vyznačuje se vybroušeným stylem a autor v něm spojuje sen se skutečností.[3]

Od roku 1922 pracoval filmový scenárista, byl šéfredaktorem filmového magazínu Pour vous. Za druhé světové války působil jako válečný korespondent. Od roku 1946 spolupracoval s rozhlasem. Roku 1947 se stal členem Goncourtovy akademie a roku 1956 obdržel za své dílo cenu Grand prix national des Lettres. Jako překladatel přeložil z němčiny druhý díl Goethova Fausta a ze španělštiny Calderónovu hru Život je sen. Zemřel roku 1973 na krvácení do mozku.[4]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • L'Allée des mortes (1906, Alej mrtvých).
  • Au grand vent (1909, V silném větru).

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • Le Cabaret (1919, Kabaret), sbírka povídek.
  • Suite variée (1925, Pestrá suita)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Didier Flaboche (1912).
  • Abisag (1918).
  • Indice 33 (1920, Index 33).
  • La Nuit de Saint-Barnabé (1921. Noc svatého Barnabáše).
  • Écoute s'il pleut (1923, Poslouchej, zda prší).
  • Le Règne du bonheur (1924, Vláda štěstí).
  • Carnet de route du juif errant (1930, Cestovní zápisník věčného Žida).
  • Merlin l'enchanteur! (1931, Kouzelník Merlin).
  • Le Rossignol napolitain (1937, Neapolský slavík).
  • À l'autre bout de l'arc-en-ciel (1940, Na druhém konci duhy).
  • Rêveries d'un policier amateur (1945, Snění detektiva amatéra).
  • Le chemin de l'étoile (1946, Cesta hvězdy).
  • Algorithme (1948, Algoritmus).
  • Roi d’un jour (1956, Jednodenní král).
  • Double chance ou Le gros lot (1959, Dvojí šance aneb Hlavní výhra).
  • Zulma l'infidèle (1960, Nevěrnice Zulma).
  • Visite à Mathusalem (1961, Návštěva u Metuzaléma).

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Romancero moresque (1921).
  • La Légende du Cid campeador (1922, Legenda o Cidu Campeadorovi).
  • Haute Provence (1926).
  • Rencontres avec Richard Wagner (1927, Setkání s Richardem Wagnerem)
  • Tristan Corbière (1929).
  • Journal d'exil (1944).
  • Contacts allemands (1950. Německé kontakty).

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Vzpomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Paris sur Seine (1939, Paříž na Seinou).
  • Rhône mon fleuve (1944, Moje řeka Rhôna).
  • Paris ma grand'ville (1949, Moje velkoměsto Paříž)

Filmové scénáře a adaptace[editovat | editovat zdroj]

Libreta[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání a inscenace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRYČER, Jaroslav, a kol. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 760 s. ISBN 80-7277-130-2. S. 85. 
  2. Amalia Isabel Enet - Biographical Summaries of Notable People
  3. a b ŠRÁMEK, Jiří. Panorama francouzské literatury II. 1. vyd. Praha: Host, 2012. 718 s. ISBN 978-80-7294-565-8. S. 459. 
  4. Alexandre Arnoux - Bibliothèque nationale de France
  5. Klassika - Alexandre Tansman
  6. Archiv Národního divadla Brno
  7. Arhciv Národního divadla v Praze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]