Přeskočit na obsah

Alexandr Protopopov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandr Dmitrijevič Protopopov
Stranická příslušnost
ČlenstvíOkťabristé

Narození16. prosince 1866
Uljanovsk
Úmrtí27. října 1918 (ve věku 51 let)
Moskva
Příčina úmrtístřelná rána
Alma materNikolajevská jezdecká škola
Profesepolitik, ministr a byznysmen
OceněníŘád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
medaile Na památku vládnutí imperátora Alexandra III.
Řád sv. Stanislava 3. třídy
 více na Wikidatech
CommonsAlexander Dmitriyevich Protopopov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Dmitrijevič Protopopov (rusky Александр Дмитриевич Протопопов; 4. prosincejul./ 16. prosince 1866greg. Simbirsk, Ruské impérium27. října 1918 Moskva, RSFSR) byl ruský politik, velkostatkář i průmyslník a poslední ministr vnitra Ruského impéria.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Protopopov studoval na Nikolajevské vojenské škole. V roce 1885 působil v armádě, kterou opustil roku 1890.

Zabýval se hospodářstvím, byl majitelem lesních závodu i soukenných továren v Simbirské gubernii a byl předseda Svazu soukenných pracovníků. Po roce 1905 byl Protopopov poslancem 3. a 4. Dumy za Okťabristy.

Dne 16. září 1916 se Protopopov stal ministrem vnitra. V té době začal trpět syfilidou. Podle názoru některých současníků (například Alexandra Bloka), právě Protopopovova nečinnost se stala hlavním důvodem vítězství únorové revoluce.

Od března do září 1917 byl Protopopov ve vězení v Petropavlovské pevnosti, poté byl v nemocnici pro nervově nemocné.

Po převzetí moci bolševiky byl držen v Taganském žaláři. Začal kritizovat sovětskou moc, za což byl odsouzen k smrti a 27. října 1918 popraven.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Протопопов, Александр Дмитриевич na ruské Wikipedii.

  1. ŠACHOVSKOJ, Vsevolod Nikolajevič. Sic transit gloria mundi: Так проходит мирская слава. Paříž: [s.n.], 1953. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]