Alexandr I. Karađorđević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Alexandr I. Jugoslávský)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr I.
král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1921)
Jugoslávský král (od 1929)
Král Alexandr I
Král Alexandr I
Doba vlády 16. srpen 19219. říjen 1934
Narození 16. prosince 1888
Cetinje
Úmrtí 9. října 1934 (ve věku 45 let)
Marseille, FrancieFrancie Francie
Pohřben Oplenac
Předchůdce Petr I. Karađorđević
Nástupce Petr II.
Manželky Marie Hohenzollern-Sigmaringen
Potomci Petr
Princ Tomislav Jugoslávský
Princ Andrej Jugoslávský
Dynastie Karađorđevićové
Otec Petr I. Karađorđević
Matka Zorka Černohorská
Podpis Alexander I of Yugoslavia - signature.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 19211929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Alexandr byl až druhým synem srbského krále Petra I., jeho starší bratr Jiří Karađorđević však byl nucen vzdát se následnictví poté, co v záchvatu vzteku ubil svého sluhu. Alexandr byl od roku 1914 regentem Srbska během první světové války a vrchním velitelem srbských vojenských sil. Během první balkánské války a druhé balkánské války byl velitelem První armády a zaznamenal řadu vítězství. Po smrti svého otce v roce 1921 zdědil trůn mezitím vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jako monarcha se obával růstu vlivu Itálie a restaurace Rakousko-Uherska.[1]

Během politické krize se 6. ledna 1929 ujal absolutní moci, změnil jméno státu na Království Jugoslávie a územně ho reorganizoval.

Atentát a smrt[editovat | editovat zdroj]

Byl zavražděn v roce 1934 během státní návštěvy Francie. Při incidentu byl zbloudilou kulkou zabit i tehdejší francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Králův vrah, bulharský revolucionář Vlado Černozemski (rozený Veličko Dimitrov Kerin) byl zabit na místě činu.

Po jeho smrti se v roce 1934 stal králem jeho teprve jedenáctiletý syn Petr II. Karađorđević, za něhož do jeho plnoletosti (1941) vládla regentská rada vedená jeho strýcem Pavlem Karađorđevićem, podle královy závěti.[2]

Alexandr I. podporoval ČSR, přispěl například prostředky na výstavbu a vybavení pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Byl také odpůrcem Adolfa Hitlera.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

8. června 1922 se oženil s Marií Hohenzollernskou, která mu porodila tři sny:

  1. ~ 1956 Kristýna Markéta Hesenská
  2. ~ 1962 Kira Leiningenská
  3. ~ 1974 Eva Jugoslávská

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 201. (srbochorvatština) 
  2. PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga I – KRALJEVINA JUGOSLAVIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola Šestojanuarska diktatura, s. 211. (srbochorvatština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr I. Karađorđević
Znak z doby nástupu Jugoslávský král
19211934
král Srbů, Chorvatů a Slovinců (do 1929)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr II. Karađorđević