Alexandr Dmitrijevič Petrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ukázka algebraické šachové notace Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.
Alexandr Dmitrijevič Petrov
Narození 12. února 1794
Pskov
Úmrtí 22. dubna 1867 (ve věku 73 let)
Varšava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Dmitrijevič Petrov (rusky Александр Дмитриевич Петров; 1. únorajul./ 12. února 1794greg., Bisereva, Pskovská gubernie22. dubna 1867, Varšava) byl ruský šachový mistr, jeden z nejsilnějších šachistů 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexandr Dmitrijevič Petrov byl občanským povoláním profesor strojírenství na Petrohradské universitě, a to až do svého odjezdu do Varšavy v roce 1840, kde působil jako vládní zaměstnanec a hrál zde s předními varšavskými šachovými mistry, např. s Hieronimem Ignacym Czarnowskim (1834-1902), Simonem Winawerem a dalšími. Nezúčastňoval se turnajů, v zápasech však porazil všechny své potenciální konkurenty a byl tak považován za nejsilnějšího hráče Ruska: roku 1844 porazil svého největšího soupeře, petrohradského šachového mistra finského původu Karla Friedricha Jänische 2:1, roku 1853 a 1859 Sergeje Semjonoviče Urusova (18271897) 2:0 (=2), resp. 12:7 (=1) a roku 1862 Ilju Stěpanoviče Šumova (18191881) 4:2.

Během tzv. lednového povstání v letech 1863-1864 pobýval Petrov v Paříži, kde hrál mimo jiné např. s francouzským šachistou Paulem Journoudem.

Ačkoliv téměř neopouštěl území carského impéria a nikdy se nestřetl s velikány šachu ze západních zemí[zdroj?], byl přesto mezi nimi uznáván jako neopominutelná veličina - pouze na základě záznamů partií a šachových studií. V roce 1824 vydal Petrov první rusky psanou učebnici šachu Шахматная игра, приведенная в систематический порядок (Šachová hra v systematickém pořádku), od roku 1845 byl redaktorem první ruské šachové rubriky v časopise Иллюстрация (Ilustrace) a psal také humoristické črty ze šachového života Сцены из жизни шахматных игрокoв (1833, Scény ze života šachových hráčů).

Petrov hodně navazoval na Philidora, jehož učení opravil a rozvinul, sám byl proto někdy nazýván Ruský, resp. Nový Philidor. Podrobně rozpracoval teorii Ruské hry, která je proto někdy nazývána Petrovova obrana. Je též považován za jednoho z největších skladatelů šachových studií v historii, mnohé jeho skladby jsou dnes považovány za klasické.

Vybrané partie[editovat | editovat zdroj]

abcdefgh
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
d8 černý dáma
e8 černý král
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
d7 černý pěšec
f7 bílý jezdec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
c5 černý střelec
d5 černý jezdec
e5 bílý pěšec
g3 bílý král
a2 bílý pěšec
b2 bílý střelec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
b1 bílý jezdec
d1 bílý dáma
h1 bílý věž
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Diagram 1: 12. … 0-0!!

Alexander Hoffmann - A. D. Petrov, Varšava 1844, [C33]

1. e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.c3 Jf6 5.d4 exd4 6.e5 Je4?! (lepší je 6. - d5) 7.Sd5! Jxf2 (vynucená oběť, která není plně kompenzována získanou poziční výhodou) 8.Kxf2 dxc3+ 9.Kg3? (kdyby bílý tušil, co ho čeká, zahrál by Ke1 a měl by malou výhodu. Těžko se ovšem divit, že přehlédl fantastickou kombinaci černého) cxb2 10.Sxb2 Je7 11. Jg5 Jxd5 12.Jxf7 (viz diagram. Na tento tah bílý spoléhal, po vynuceném Kxf7 vyšachuje figuru a bude v pohodě. Nebo ne?) 12. - 0-0!! 13.Jxd8 (dámu nelze odmítnout, ale ani její přijetí bílého nezachrání) Sf2+ 14.Kh3 d6+ 15.e6 Jf4+ 16.Kg4 Jxe6! (je to neuvěřitelné, ale černý si opravdu může dovolit přerušit šachování, aniž by dal bílému šanci na únik) 17.Jxe6 Sxe6 18.Kg5 Vf5+ 19.Kg4 h5+ 20.Kh3 Vf3 mat.





Vybrané studie[editovat | editovat zdroj]

abcdefgh
8
Chessboard480.svg
d8 černý jezdec
c7 černý pěšec
g7 černý pěšec
e6 černý pěšec
f6 černý věž
g6 bílý střelec
a5 černý jezdec
c5 bílý pěšec
a4 černý pěšec
c4 černý pěšec
d4 bílý pěšec
f4 černý věž
g4 černý pěšec
e3 černý střelec
b2 černý pěšec
c2 bílý pěšec
e2 bílý jezdec
f2 černý pěšec
h2 bílý král
b1 černý král
f1 bílý jezdec
h1 bílý dáma
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Diagram 2: Bílý táhne a 14. tahem matí na h8

Nejslavnější šachovou studií Petrova je nepochybně Napoleonův útěk z Moskvy do Paříže. Viz diagram 2.

Pole a1 zobrazuje Moskvu, h8 Paříž, černý král Napoleona, bílí jezdci ruskou kavalerii, diagonála h1 – a8 řeku Berezinu, bílý král cara Alexandra I.

Řešení: 1. Jd2+ Ka2 2. Jc3+ Ka3 3. Jdb1+ Kb4 4. Ja2+ Kb5 5. Jbc3+ Ka6, zde ve shodě s historií mohl být Napoleon při přepravě přes řeku Berezinu zajat (6. Da8 mat), ale ruská vojska tuto možnost nevyužila, 6. Jb4+ Ka7 7. Jb5 Kb8 8. Ja6+ Kc8 9. Ja7+ Kd7 10. Jb8+ Ke7 11. Jc8+ Kf8 12. Jd7+ Kg8 13. Je7+ Kh8 14. Kg2 mat (car odkryl svou dámu pro mat v Paříži)






Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]