Alexander Kristoff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexander Kristoff
Kristoff v roce 2020
Kristoff v roce 2020
Osobní informace
Datum narození5. července 1987 (34 let)
Místo narozeníOslo, Norsko[1]
StátNorskoNorsko Norsko
Výška181 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Týmové informace
Současný týmIntermarché–Wanty–Gobert Matériaux
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcesprinter
klasikář
Profesionální týmy
2006
2007–2009
2010–2011
2012–2017
2018–2021
2022–
Glud & Marstrand–Horsens
Maxbo–Bianchi
BMC Racing Team
Team Katusha[2]
UAE Team Emirates[3]
Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux[4]
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Olympijské hry
bronz 2012 Londýn silniční závod
Mistrovství světa
stříbro 2017 Bergen silniční závod
Mistrovství Evropy
zlato 2017 Herning silniční závod

Alexander Kristoff (* 5. července 1987) je norský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux.[5] V letech 2007 a 2011 se stal norským národním šampionem v silničním závodu.[6][7] Mezi jeho největší vítězství patří Milán – San Remo 2014 a Kolem Flander 2015.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

V 6 letech se s rodinou přestěhoval z Osla do Stavangeru. Jeho nevlastní otec v něm pěstoval zájem o cyklistiku namísto fotbalu. Kristoff začal jezdit za amatérský tým Stavanger SK. V 16 letech vyhrál juniorský silniční závod na národním šampionátu a získal 4. místo na Evropském olympijském festivalu mládeže. V roce 2006 se stal profesionálem s týmem Glud & Marstrand–Horsens. V roce 2007 se ve věku 19 let stal národním šampionem v silničním závodu, když ve sprintu čtyřčlenné skupiny porazil Thora Hushovda.[6]

Team Katusha (2012–2017)[editovat | editovat zdroj]

Na letních olympijských hrách 2012 v Londýně získal bronzovou medaili v silničním závodu.[8]

Sezóna 2014[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 Kristoff vyhrál monument Milán – San Remo, když ve sprintu o vítězství porazil Fabiana Cancellaru.[9] Později téhož roku Kristoff vyhrál 2 etapy na Tour de France, díky čemuž získal 2. místo v bodovací soutěži za Peterem Saganem.[10] V sezóně vyhrál Kristoff 2 německé jednodenní závody, v květnu Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz a v srpnu Vattenfall Cyclassics.[11] V sezóně celkem získal 14 vítězství, čímž se zařadil na 8. místo v žebříčku UCI World Tour 2014.

Sezóna 2015[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2015 Kristoff začal třemi etapovými triumfy a vítězstvím v bodovací soutěži na závodu Kolem Kataru. Další etapový triumf získal krátce poté na závodu Kolem Ománu. 1. března byl přesprintován Markem Cavendishem a získal 2. místo na klasice Kuurne–Brusel–Kuurne.[12] Další vítězství si připsal na závodu Paříž–Nice,[13] při němž se připravoval na obhajobu vítězství na Milán – San Remo. Ve sprintu o vítězství však získal 2. místo za vítězným Johnem Degenkolbem.[14] O pár dní později Kristoff získal 4. místo na klasice E3 Harelbeke.[15] Následně se zúčastnil etapového závodu Driedaagse van De Panne–Koksijde, kde se v 1. etapě dostal do šestičlenného úniku a díky pomoci týmového kolegy Svena Erika Bystrøma vyhrál sprint o vítězství.[16] Vítězství získal i následující den, tentokrát ze sprintu pelotonu.[17] Kristoff vyhrál i etapu 3a, když ve sprintu těsně porazil Andrého Greipela o pouhé 0,0003 sekundy.[18] Díky bonusovým sekundám a 3. místu v etapě 3b, individuální časovce, vyhrál celkové pořadí závodu.

Kristoff na Scheldeprijsu 2015.

V dubnu Kristoff vyhrál monument Kolem Flander, jeho hlavní jarní cíl. 30 km před cílem zaútočil Niki Terpstra a pouze Kristoff na něj zareagoval. Dvojice získala náskok 30 sekund a stíhací skupina nebyla schopná je dojet. Ve sprintu o vítězství Kristoff Terpstru porazil a získal tak své největší kariérní vítězství.[19] O 3 dny později Kristoff vyhrál sprinterskou semiklasiku Scheldeprijs, čímž se stal prvním jezdcem v historii, který vyhrál Driedaagse De Panne–Koksijde, Kolem Flander a Scheldeprijs v jedné sezóně.[20] Na Paříž–Roubaix pak získal 10. místo a dal si pauzu od závodění. Vrátil se na etapovém závodu Kolem Norska, kde dokončil na celkovém 8. místě a vyhrál 2 etapy.[21] Krátce poté se zúčastnil dalšího etapového závodu, Tour des Fjords, kde vyhrál 3 etapy a bodovací soutěž. V celkovém pořadí se umístil na 9. pozici.[22] Také vyhrál 7. etapu Tour de Suisse před Peterem Saganem. Sagan se pokusil dostat z Kristoffova zadního kola a přesprintovat ho, ale Kristoff byl v závěru silnější.[23]

Na konci srpna Kristoff vyhrál GP Ouest–France, když v cíli přesprintoval Simone Ponziho, a získal tak 20. sezónní vítězství.[24] Do silničního závodu na mistrovství světa Kristoff vstupoval jako jeden z hlavních favoritů na vítězství a byl určen jako lídr norského národního týmu. Jeho tým však nebyl schopen uhlídat Petera Sagana, jenž si osamocen dojel pro vítězství. Ve sprintu o 2. místo Kristoffovi chyběla síla a v závodu získal 4. místo.[25]

Sezóna 2017[editovat | editovat zdroj]

Svou sezónu Kristoff zahájil na etapovém závodu Étoile de Bessèges na začátku února. Podařilo se mu vyhrát 2. etapu a bodovací soutěž.[26] První WorldTourové vítězství sezóny získal 1. května na klasice Eschborn–Frankfurt, kde si ve sprintu pohodlně dojel pro vítězství. Skvělý den týmu završil ještě Kristoffův rozjížděč Rick Zabel, jenž dojel druhý.[27] V srpnu se stal Kristoff v dánském Herningu mistrem Evropy v silničním závodu.[28] Do mistrovství světa, konaném v Bergenu, znovu vstupoval jako jeden z favoritů. V cíli byl však těsně přesprintován Peterem Saganem a musel se tak smířit se stříbrnou medailí.[29]

UAE Team Emirates (2018–2021)[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2017 bylo potvrzeno, že Kristoff podepsal dvouletý kontrakt s týmem UAE Team Emirates od sezóny 2018. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[3]

Sezóna 2018[editovat | editovat zdroj]

Svou první sezónu s týmem Kristoff zahájil na Dubai Tour. Následně se zúčastnil dalších 2 závodů na Blízkém východě.[30] Na závodu Kolem Ománu vyhrál poslední, šestou etapu.[31] Druhé vítězství sezóny získal v úvodní etapě Abú Dhabí Tour.[32] Na Tour de France vyhrál poslední etapu ve sprintu na Champs-Élysées v Paříži.

Sezóna 2019[editovat | editovat zdroj]

Na konci března Kristoff získal další významné kariérní vítězství na klasikách, když ze sprintu pelotonu vyhrál belgickou jednorázovku Gent–Wevelgem.[33] V červnu Kristoff prodloužil svůj kontrakt s týmem UAE Team Emirates o další 2 roky, do konce sezóny 2021.[34]

Sezóna 2020[editovat | editovat zdroj]

V srpnu Kristoff vyhrál úvodní etapu Tour de France, díky čemuž získal žlutý dres pro lídra závodu.[35] Následujícího dne ho však musel po horské etapě předat Julianu Alaphilippovi.[36]

Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux (2022–)[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2021 bylo oznámeno, že Kristoff podepsal jednoletý kontrakt s týmem Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux od sezóny 2022. Společně s Kristoffem se do týmu přesunul i jeho týmový kolega Sven Erik Bystrøm.[4]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Kristoff si v říjnu 2014 vzal ve Stavangerské katedrále Maren Kommedalovou[37] a pár má nyní 4 děti.[38]

Hlavní výsledky[editovat | editovat zdroj]

2005
Národní šampionát
2. místo časovka juniorů
Mistrovství světa
10. místo silniční závod juniorů
2006
Grenland GP
vítěz etap 1 a 2
2007
Národní šampionát
MaillotNoruega.PNG vítěz silničního závodu
5. místo Poreč Trophy
6. místo Colliers Classic
2008
Národní šampionát
MaillotNoruega.PNG vítěz kritéria
Ringerike GP
vítěz 4. etapy
2. místo Rogaland Grand Prix
2. místo Poreč Trophy
2009
Národní šampionát
MaillotNoruega.PNG vítěz silničního závodu do 23 let
2. místo silniční závod
Ringerike GP
vítěz 3. etapy
2. místo Sandefjord Grand Prix
Tour de Bretagne
5. místo celkově
5. místo La Côte Picarde
Mistrovství Evropy
7. místo silniční závod do 23 let
7. místo Druivenkoers Overijse
9. místo Poreč Trophy
9. místo ZLM Tour
10. místo Kolem Flander U23
2010
3. místo Philadelphia International Championship
4. místo Vattenfall Cyclassics
5. místo Grand Prix de Fourmies
7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
8. místo Grote Prijs Jef Scherens
9. místo Paříž–Brusel
10. místo Scheldeprijs
10. místo Memorial Rik Van Steenbergen
2011
Národní šampionát
MaillotNoruega.PNG vítěz silničního závodu
2. místo Grand Prix de Fourmies
5. místo Grand Prix d'Isbergues
7. místo Scheldeprijs
7. místo Paříž–Brusel
7. místo London–Surrey Cycle Classic
7. místo Kampioenschap van Vlaanderen
2012
Driedaagse van De Panne–Koksijde
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etapy 3a
2. místo Grand Prix de Fourmies
Olympijské hry
Bronze medal olympic.svg 3. místo silniční závod
Národní šampionát
3. místo silniční závod
World Ports Classic
3. místo celkově
Jersey white.svg vítěz soutěže mladých jezdců
Danmark Rundt
4. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 4. etapy
6. místo Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
9. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
2013
Kolem Norska
vítěz etap 1, 2 a 5
Tour de Suisse
vítěz 5. etapy
Národní šampionát
2. místo silniční závod
Driedaagse van De Panne–Koksijde
2. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etapy 3a
3. místo Vattenfall Cyclassics
Tour des Fjords
4. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2 a 3 (TTT)
4. místo Kolem Flander
4. místo Brussels Cycling Classic
5. místo Scheldeprijs
8. místo Milán – San Remo
9. místo Paříž–Roubaix
2014
Tour des Fjords
Jersey gold.svg celkový vítěz
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2, 4 a 5
vítěz Milán – San Remo
vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
vítěz Vattenfall Cyclassics
Kolem Norska
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1 a 5
Tour de France
vítěz etap 12 a 15
Kolem Ománu
vítěz 2. etapy
Arctic Race of Norway
2. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2 a 4
5. místo Kolem Flander
Mistrovství světa
8. místo silniční závod
8. místo UCI World Tour
Driedaagse van De Panne–Koksijde
8. místo celkově
8. místo GP Ouest–France
2015
Driedaagse van De Panne–Koksijde
Jersey white.svg celkový vítěz
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1, 2 a 3a
vítěz Kolem Flander
vítěz Scheldeprijs
vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
Arctic Race of Norway
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 1. etapy
Paříž–Nice
vítěz 1. etapy
Tour de Suisse
vítěz 7. etapy
Kolem Ománu
vítěz 3. etapy
2. místo Milán – San Remo
2. místo Vattenfall Cyclassics
2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
Kolem Kataru
3. místo celkově
Jersey grey.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2, 4 a 5
3. místo Grand Prix Cycliste de Québec
4. místo UCI World Tour
Mistrovství světa
4. místo silniční závod
4. místo E3 Harelbeke
Kolem Norska
8. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1 a 2
Tour des Fjords
9. místo celkově
Jersey blue.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1, 2 a 3
9. místo Gent–Wevelgem
10. místo Paříž–Roubaix
2016
Tour des Fjords
Jersey gold.svg celkový vítěz
Jersey blue.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2, 3 a 5
vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
Kolem Ománu
vítěz etap 3 a 6
Arctic Race of Norway
vítěz 1. etapy
Tour of California
vítěz 7. etapy
Národní šampionát
2. místo silniční závod
Kolem Kataru
2. místo celkově
Jersey grey.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2, 4 a 5
Driedaagse van De Panne–Koksijde
2. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 1. etapy
2. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
3. místo Bretagne Classic
4. místo Kolem Flander
5. místo EuroEyes Cyclassics
6. místo Milán – San Remo
Mistrovství světa
7. místo silniční závod
2017
Mistrovství Evropy
European champion jersey 2016.svg vítěz silničního závodu
vítěz Eschborn–Frankfurt – Rund um den Finanzplatz
vítěz RideLondon–Surrey Classic
Kolem Ománu
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1, 4 a 6
Étoile de Bessèges
Jersey yellow.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 2. etapy
Tour of Britain
Jersey orange.svg vítěz bodovací soutěže
Mistrovství světa
Silver medal blank.svg 2. místo silniční závod
2. místo Bretagne Classic
Driedaagse van De Panne–Koksijde
3. místo celkově
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 2. etapy
Arctic Race of Norway
4. místo celkově
vítěz 2. etapy
4. místo Milán – San Remo
4. místo EuroEyes Cyclassics
5. místo Kolem Flander
7. místo Münsterland Giro
2018
vítěz Eschborn–Frankfurt
vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
Tour de France
vítěz 21. etapy
Abú Dhabí Tour
vítěz 1. etapy
Kolek Ománu
vítěz 6. etapy
3. místo EuroEyes Cyclassics
4. místo Milán – San Remo
6. místo Grand Prix de Fourmies
Dubai Tour
9. místo celkově
2019
Kolem Norska
Jersey yellow.svg celkový vítěz
Jersey dark blue.svg vítěz bodovací soutěže
vítěz 5. etapy
vítěz Gent–Wevelgem
vítěz Grosser Preis des Kantons Aargau
Kolem Ománu
vítěz 1. etapy
Okolo Slovenska
vítěz etapy 1a
Deutschland Tour
vítěz 2. etapy
3. místo Kolem Flander
3. místo Eschborn–Frankfurt
Mistrovství Evropy
4. místo silniční závod
4. místo EuroEyes Cyclassics
Mistrovství světa
7. místo silniční závod
7. místo RideLondon–Surrey Classic
7. místo Brussels Cycling Classic
2020
Tour de France
vítěz 1. etapy
lídr Jersey yellow.svg po 1. etapě
lídr Jersey green.svg po 1. a 2. etapě
2. místo Clásica de Almería
3. místo Kolem Flander
3. místo Kuurne–Brusel–Kuurne
2021
Arctic Race of Norway
Jersey green.svg vítěz bodovací soutěže
2. místo Trofeo Alcúdia – Port d'Alcúdia
Deutschland Tour
3. místo celkově
vítěz etap 2 a 4
3. místo Eschborn–Frankfurt
5. místo Trofeo Serra de Tramuntana
6. místo Dwars door Vlaanderen
2022
vítěz Scheldeprijs
vítěz Clásica de Almería
2. místo Grand Prix du Morbihan
3. místo Milán–Turín
3. místo Eschborn–Frankfurt
10. místo Kolem Flander

Výsledky na Grand Tours[editovat | editovat zdroj]

Grand Tour 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Jersey pink.svg Giro d'Italia 157 149
Jersey yellow.svg Tour de France 147 125 130 149 130 114 139 132
Jersey red.svg Vuelta a España

Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]

Monument 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Milán – San Remo 131 8 1 2 6 4 4 14 83 89 26
Kolem Flander 15 4 5 1 4 5 16 3 3 18 10
Paříž–Roubaix DNF DNF 57 9 DNF 10 48 DNF 57 56 NS 14 12
Lutych–Bastogne–Lutych Nezúčastnil se během své kariéry
Giro di Lombardia
Klasika 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Omloop Het Nieuwsblad 101 138 77 11 101 DNF DNF 58 60
Kuurne–Brusel–Kuurne DNF 9 NS 11 2 2 21 3 40 11
Dwars door Vlaanderen 112 20 13 76 12 NS 6 31
E3 Harelbeke 94 4 53 27 40 21 66
Gent–Wevelgem DNF 57 14 11 9 DNS 73 25 1 19 28 11
Scheldeprijs 10 7 17 5 15 1 15 13 33 1
Eschborn–Frankfurt 6 1 NS 1 1 1 3 NS 3 3
Hamburg Cyclassics 4 14 11 3 1 2 5 4 3 4 NS
Bretagne Classic DNF 8 1 3 2 11
Legenda
Nezúčastnil se
DNF Nedokončil
JS Jede se
NS Nejelo se

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Kristoff na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alexander Kristoff » Intermarché - Wanty - Gobert Matériaux [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kristoff signs for Katusha [online]. cyclingnews.com, 2011-08-20 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Bystrom joins Kristoff in move to UAE Team Emirates - News shorts [online]. cyclingnews.com, 2017-08-28 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Kristoff, Bystrøm sign with Intermarché-Wanty-Gobert Matériaux [online]. cyclingnews.com, 2021-08-04 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. INTERMARCHÉ - WANTY - GOBERT MATÉRIAUX [online]. UCI, 2022-01-01 [cit. 2022-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-07. (anglicky) 
  6. a b National Championships Norway - Road Race [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. National Championships Norway - Road Race [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Mark Cavendish's Olympic bid fails as Alexandre Vinokourov wins gold [online]. bbc.co.uk, 2012-07-28 [cit. 2022-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-28. (anglicky) 
  9. Kristoff wins Milan-San Remo [online]. cyclingnews.com, 2014-03-23 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. 2014 » 101st Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. 2014 » 19th Vattenfall Cyclassics (1.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BENSON, Daniel. Cavendish sprints to Kuurne-Brussel-Kuurne [online]. cyclingnews.com, 2015-03-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. WESETMEYER, Susan. Paris-Nice: Kristoff wins bunch sprint in Contres [online]. cyclingnews.com, 2015-03-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. RYAN, Barry. Degenkolb wins Milan-San Remo [online]. cyclingnews.com, 2015-03-22 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Thomas solos away from Stybar to win E3 Harelbeke [online]. cyclingnews.com, 2015-03-27 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Kristoff wins Driedaagse De Panne opener in Zottegem [online]. cyclingnews.com, 2015-03-31 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Kristoff wins second stage of Driedaagse De Panne [online]. cyclingnews.com, 2015-04-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Kristoff strikes again at Driedaagse De Panne [online]. cyclingnews.com, 2015-04-02 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. WYNN, Nigel. Alexander Kristoff wins Tour of Flanders [online]. cyclingweekly.co.uk, 2015-04-05 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. BENSON, Daniel. Kristoff wins yet again in Scheldeprijs [online]. cyclingnews.com, 2015-04-08 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. QUÉNET, Jean-François. Tour of Norway: Kristoff wins Stage 2 [online]. cyclingnews.com, 2015-05-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. QUÉNET, Jean-François. Three in a row for Kristoff at Tour des Fjords [online]. cyclingnews.com, 2015-05-29 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. FLETCHER, Patrick. Tour de Suisse: Kristoff pips Sagan to win stage 7 in Düdingen [online]. cyclingnews.com, 2015-06-19 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. QUÉNET, Jean-François. Kristoff wins GP Ouest France Plouay [online]. cyclingnews.com, 2015-08-30 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. BENSON, Daniel. Kristoff narrowly misses Worlds podium and defends team tactics [online]. cyclingnews.com, 2015-09-28 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Etoile de Besseges: Kristoff opens his 2017 account with stage 2 victory [online]. cyclingnews.com, 2017-02-02 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Kristoff wins Eschborn-Frankfurt [online]. cyclingnews.com, 2017-05-01 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. 2017 » 2nd European Continental Championships - Road Race (CC) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. BENSON, Daniel. Kristoff: I thought I'd be world champion with 150m to go [online]. cyclingnews.com, 2017-09-24 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. FARRAND, Stephen. Kristoff plans a February 'Grand Tour' for UAE Team Emirates debut [online]. cyclingnews.com, 2018-01-24 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. WESETMEYER, Susan. Lutsenko secures overall victory for Astana at Tour of Oman [online]. cyclingnews.com, 2018-02-19 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. Abu Dhabi Tour: Kristoff wins opening stage [online]. cyclingnews.com, 2018-02-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. DECALUWÉ, Brecht; OSTANEK, Daniel. Kristoff wins Gent-Wevelgem [online]. cyclingnews.com, 2019-03-31 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Kristoff extends contract with UAE Team Emirates [online]. cyclingnews.com, 2019-06-21 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. Kristoff: I know it's only for a day but I'll enjoy the yellow jersey at the Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2020-08-29 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Tour de France: Julian Alaphilippe wins stage 2 [online]. cyclingnews.com, 2020-08-30 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. GILJE GRØNDAL, Kjell-Ivar. Kristoff: - Det største jeg har opplevd [online]. cyclingnews.com, 2014-10-04 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (norsky) 
  38. LONG, Jonny. Alexander Kristoff: 'I'm 33 and have four kids but still managed to win' [online]. cyclingweekly.com, 2020-08-20 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]