Alenka Župančičová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alenka Župančič
Narození1. dubna 1966 (58 let)
Lublaň
Alma materUniverzita v Lublani
Povolánífilozofka
ZaměstnavateléEuropean Graduate School
Univerzita v Lublani
Nábož. vyznáníateismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alenka Župančičová (Alenka Župančič Žerdin; * 1. dubna 1966, Lublaň, SFRJ) je slovinská filozofka, která se zabývá problematikou teorie psychoanalýzy. Spolu s Mladenem Dolarem a Slavojem Žižkem pomohla k popularizaci politicky interpretované lacanovské psychoanalýzy v Evropě a Severní Americe.

Župančičová zakončila své studium na Univerzitě v Lublani v roce 1990. Poté studovala postgraduální program na univerzitě v Nové Gorici. V současné době pracuje jako výzkumnice na Institutu filozofie SAZU.[1] Patří k tzv. Lublaňské psychoanalytické škole, která je známá klíčovým vlivem psychoanalýzy podle Jacquese Lacana. Její práce se zabývaly problematikou etiky, literatury, komedie[2] a lásky. Věnuje se rovněž i myšlenkám filozofů, mezi které patří např. Friedrich Nietzsche, Immanuel Kant, Georg Wilhelm Friedrich Hegel a další.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Ethics of the Real: Kant and Lacan (London: Verso, 2000).
  • The Shortest Shadow: Nietzsche's Philosophy of the Two (Cambridge, Mass.; London: The MIT Press, 2003). ISBN 978-0-262-74026-5
  • The Fifth Condition, [in:] Think Again. Alain Badiou and the Future of Philosophy (London: Continuum, 2004).
  • The Odd One In: on Comedy, preface by Slavoj Žižek (Cambridge, Mass.; London: The MIT Press, 2007).
  • Why Psychoanalysis: Three Interventions (Aarhus University Press, 2008)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alenka Župančič na anglické Wikipedii.