Alena Mášová
| Alena Mášová | |
|---|---|
| Narození | 26. května 1922 Ždánice |
| Úmrtí | 18. března 2006 (ve věku 83 let) Brno |
| Povolání | operní režisérka a hudební pedagožka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alena Mášová (26. května 1922 Ždánice – 18. března 2006 Brno) byla česká hudební pedagožka a operní režisérka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Její rodiče byli Oldřich Vincent[1] a Františka Vincentová, rozená Panáčková.
Maturovala na reálném gymnasiu v Bučovicích,[2] maturitní zkoušku složila dne 21. 5. 1941, absolvovala několik ročníků na Konzervatoři Brno a od roku 1956/1957 studovala operní režii na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU), studium dle archivních záznamů JAMU ukončila dne 20. 6. 1961 s vyznamenáním. Po absolutoriu byla jmenována asistentkou na JAMU.
Manžel Milan Máša byl klavírním virtuózem, uznávaným odborníkem na interpretaci klavírního díla Leoše Janáčka.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Zásluhou Miloše Wasserbauera[4] v roce 1957 bylo založeno Operní studio JAMU, které v roce 1961 získalo své sídlo v budově Husova sboru v Králově Poli a v roce 1967 se proměnilo do podoby Komorní opery. Za umělecký profil a chod divadla byla na přelomu století zodpovědná právě Mášová spolu s Alenou Vaňákovou.[5]
V Operním studiu JAMU se spolupracovnice Miloše Wasserbauera Alena Mášová v průběhu let 1959–1966 podílela na inscenacích oper jako režisérka a pomocná režisérka:
- Ludvík Podéšť, Tři apokryfy, premiéra 17. 12. 1959, pomocná režie
- Rudolf Karel, Tři vlasy děda Vševěda, premiéra 1. 1. 1961, režie
- Bedřich Smetana, Dvě vdovy, premiéra 1. 3. 1962, režie
- Ariadna – jedná se o tři pojetí Ariadny od Monteverdiho, Bendy a Martinů, premiéra 23. 10. 1962 (Claudio Monteverdi: Lamento d´Arianna, režie, Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu, režie) [6]
- Bedřich Smetana, Hubička, premiéra 9. 6. 1964, režie
- Antonín Dvořák, Rusalka, premiéra 3. 3. 1966, pomocná režie
Inscenace v Národním divadle Brno (NdB):
Inscenace v Národním divadle Brno (NdB):
- Otakar Ostrčil, Honzovo království, premiéra 19. 2. 1959, asistent režie
- Béla Bartók, Modrovousův hrad, premiéra 30. 12. 1960, asistent režie
- Carl Zeller, Ptáčník, premiéra 27. 5. 1962, asistent režie
- George Bizet, Carmen, premiéra 19. 10. 1962, asistent režie
- Bedřich Smetana, Dvě vdovy, premiéra 13. 12. 1962, asistent režie
- Bedřich Smetana, Čertova stěna, premiéra 1. 3. 1963, asistent režie
- Dmitrij Šostakovič, Katerina Izmajlova, premiéra 19. 4. 1964, asistent režie
- Leoš Janáček, Příhody lišky Bystroušky, premiéra 2. 10. 1965, 1. představení v nově otevřeném Janáčkově divadle, asistent režie
Inscenace v Komorní opeře JAMU (Operní studio JAMU; Komorní opera Miloše Wasserbauera)[7]
- Christoph Willibald Gluck, Orfeus a Eurydika, premiéra 8. 2. 1969, režie
- Wolfgang Amadeus Mozart, Únos ze Serailu, premiéra 18. 11. 1970, režie
- Claudio Monteverdi, Il combattimento di Tancredi e Clorinda, premiéra 26. 2. 1991, režie
Pedagogické vedení
- Jako pedagogické vedení se podílela na scénickém pásmu Zpěvy o lásce z oper Bedřicha Smetany – Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, premiéra v Komorní opeře JAMU 10. 6. 1968.
- V rámci pedagogické činnosti napsala pro studenty skripta Souhrn názorů K. S. Stanislavského na výchovu herce, Brno, JAMU, 1969, 43. s. Skripta se zabývají metodou výchovy herců, kterou uplatňoval Konstantin Sergejevič Stanislavskij.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MEDŘICKÝ, Josef. Významné osobnosti a rodáci Ždánic [online]. Ždánice: Město Ždánice, 2018 [cit. 2026-03-13]. S. 39. Dostupné online.
- ↑ KOUDELKA, Petr. Den, kdy výstavba Zemské vyšší reálné školy v Bučovicích dostala povolení. Vyškovský deník. 2020-04-19. Dostupné online [cit. 2026-03-26].
- ↑ SPÁČILOVÁ, Jana. Máša, Milan [online]. Český hudební slovník, 2006-03-20 [cit. 2026-03-13]. Dostupné online.
- ↑ WASSERBAUER Miloš [online]. Archiv NDB [cit. 2026-03-13]. Dostupné online.
- ↑ WEIMANN, Mojmír. Několikanásobné jubileum brněnské JAMU a její studentské operní scény. Opera Plus [online]. 2017-10-20 [cit. 2026-03-16]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. Režijně -scénografická pojetí jevištního díla Claudia Monteverdiho v brněnských inscenacích. S. 204,206 -207. Slovenské divadlo [online]. Ústav divadelný a filmový Slovenskej akadémie ved, 2022 [cit. 2026-03-16]. Čís. 2, s. 204,206 -207. Dostupné online.
- ↑ HOLÁ, Monika. Komorní opera JAMU [online]. Český hudební slovník, 2018-04-25 [cit. 2026-03-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Tvorba Aleny Mášové ve Virtuální studovně Divadelního ústavu
- Alena Mášová v archivu Národního divadla Brno