Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny (Aegidius Sadeler)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny je mědiryt Aegidia Sadelera z roku 1600, který věnoval jako epitaf Christiny Müllerové svému příteli, malíři Bartholomeu Sprangerovi. Rytina je jedním z nejproslulejších děl rudolfinského manýrismu.[1] Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze.

Aegidius Sadeler, Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny, Národní galerie v Praze

Popis a zařazení

Mědiryt 290 x 411 mm, II. stav. Pochází ze sbírek Dietrichsteinů na zámku Libochovice, Inv. č. R 155116

V listu je vepsáno věnování Aegidiuse Sadelera[2], ze kterého lze vyvozovat, že jeho autorským vkladem nebylo pouhé převedení malířské předlohy Bartholomea Sprangera do mědirytu.[3] V kompozici, která má prostorovou hloubku, vyryl alegorické postavy, reprezentující různé druhy umění a slávu, které smrt ani neúprosný čas nemohou zničit.[4]

Na pravé straně je realistický portrét Sprangerovy zemřelé ženy Christiny Müllerové v mladistvém věku na zdobeném sarkofágu, umístěný pod kartuší s nápisem[5] . Odpovídá její podobizně na Epitafu pražského zlatníka Mikuláše Müllera, který Spranger namaloval počátkem 90. let. O jejích vynikajících vlastnostech vypovídají ženské postavy zastupující Zbožnost a bohyni Minervu, zosobnění moudrosti a ctnosti. Malý chlapec s obrácenou uhašenou pochodní, který odhaluje lebku v náručí jako Memento mori, představuje boha smrti Thanatose. Nápisem na přední straně sarkofágu[6] a odhozenou paletou s málštokem se malíř obrací k zemřelé s vědomím, že žádné jeho síly ani obětování vlastního umění ji nemohou navrátit do života.

Bartholomeus Spranger na levé straně epitafu hledí na diváka a prstem ukazuje ke své zesnulé manželce. Opírá se o sokl, na kterém nápis[7] sděluje Boží vůli, aby malíř ještě žil a vytvořil slavná díla. Smrt, která na něj míří šípem, se ohlíží na boha Chronose, který v ruce drží přesýpací hodiny, kde ještě čas běží. K alegorickým postavám Malířství, Sochařství a Architektury za malířovými zády se obrací letící bohyně Fáma, která nese nápis VIVIT NUMINE ET NOMINE (Žije s Boží vůlí a svým jménem).

Celá ikonografie grafického listu je nadčasovým poselstvím, které vybízí k úvahám nad smrtelností člověka, významu vzájemné lásky a umělecké tvorby v lidském životě.

Grafický list se nachází také ve sbírce Muzea hlavního města Prahy.

Reference

  1. Petra Zelenková, 2012, s. 48
  2. Privatas lacrymas Bart. Sprangeri Egid. Sadeler miratus artem et amantem redamans, publicas fecit: et eidem promutua benevolentia dedicavit (Egidius Sadeler, obdivující umění a lásku opětující milujícímu /Spangerovi/, zveřejnil soukromé slzy Bartholomea Sprangera a jemu pro vzájemnou náklonnost věnoval /tento list/)
  3. Petra Zelenková, 2008, s. 110
  4. Eliška Fučíková, 2014, s. 137
  5. MORS INIQVA, QVID TANTVM DECVS RAPID? PIETAS AEQVA, QVAE ET MORVAM SERVAS
  6. ANIMUS MARITI ANIMAM TVAM ASSEQVITVR (Duše manželova následuje duši Tvou), ET LICET SECVM SVA ABIICAT: TE NON RECOLLIGIT (Spranger by rád následoval její duši, jeho čas však dosud nenastal)
  7. QUID ANTE DIEM VVLTIS? TE TEMPUS VETAT OCCIDERE. TE ARTES VOLV(N)T CLARAE CLARIOREM

Literatura

  • Eliška Fučíková, Rudolfinští mistři, Muzeum hlavního města Prahy 2014, ISBN 978-80-87828-12-0, s. 136-137
  • Petra Zelenková, Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny Müllerové, in: Alena Volrábová, Blanka Kubíková (eds.), Rudolf II. a mistři grafického umění, Národní galerie v Praze 2012, ISBN 978-80-7035-515-2, s. 48-49
  • Petra Zelenková, Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, ISBN 978-807035-385-1, s. 110-11
  • Eva Schuster (ed.), Totentanz - vom Spätmittelalter bis zur Gegenwart: Eine Ausstellung ausgewählter Werke der Graphiksammlung "Mensch und Tot" der Heirich-Heine-Universität Düsseldorf, Tokyo 2000 - Ulm 2001, Tokyo 2000
  • Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Správa Pražského hradu, Praha, Londýn, Milán 1997, ISBN 80-902051-6-X, s. 110
  • Dorothy Limouze, Aegidius Sadeler (c. 1570-1629): Drawings, prints and art theory, Dissertation, Princeton university 1990, pp. 152-154
  • Petra Kruse (ed.) Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II, Kunsthistorisches Museum Wien, Luca Verlag, Essen, Wien 1988, s. 420-421
  • Gregor Martin Lechner, Künstlerporträts: Der Bestand der Göttweiger Sammlung, Gottweig 1987, s. 88-89
  • Hans Mielke, Manierismus in Holland um 1600: Kuppferstiche, Holzschnitte und Zeichnungen aus dem Berliner Kupferstichkabbinett, Berlin 1979, s. 42-43