Přeskočit na obsah

Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albrecht Liebsteinský z Kolowrat
Rodový erb
Rodový erb
Německý místokancléř Českého království
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceOtto z Nostitz
NástupceFrantišek Eusebius z Pöttingu
Královský místodržící v Čechách
Ve funkci:
1630 – 12. srpen 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
Císařský komorník
Ve funkci:
1630 – 1648 ?
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1629 – ?
PanovníkFerdinand II.

Narození15. září 1583
Innsbruck
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. srpna 1648 (ve věku 64 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníPraha
Choť(1616) Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684)
RodičeJan Libštejnský z Kolovrat a Kateřina z Boymontu a Payrsbergu
DětiFrantišek Karel I. (1620–1700)
Ferdinand Ludvík (1621–1701)
Jan Vilém (1625–1668)
Leopold Oldřich (1635–1690)
Příbuzníbratr: Ferdinand Vilém Libštejnský z Kolovrat (1581–1639)
bratr: Jan Jiří Libštejnský z Kolovrat (1584–?)
strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617)
strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646)
strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630)
strýc: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640)
bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650)
bratranec: Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659)
děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586)
babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
praděd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521)
prababička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht Libštejnský z Kolovrat, také Albrecht Liebsteinský z Kolowrat (německy Albrecht von Kolowrat-Liebsteinsky, 15. září 1583 Innsbruck12. srpna 1648 Praha)[1] byl zakladatel starší (rychnovské) větve českého šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat. Zastával úřad místokancléře Českého království.

Původ a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Jana Libštejnského z Kolovrat (1550–1616) a jeho manželky Kateřiny svobodné paní Boymund z Payersbergu (Bayersbergu; 1562–1618).

Albrecht zahájil kariéru u dvora jako císařský číšník (1605–1612), mezitím se v roce 1607 stal radou apelačního soudu a v roce 1613 byl jmenován císařským radou.[2] V roce 1622 získal hodnost císařského komořího[3] a v roce 1629 byl jmenován členem říšské dvorní rady.[1] Důležitější byl následující rok, kdy se stal německým místokancléřem v Čechách a českým královským místodržícím.[4] Po zavraždění Albrechta z Valdštejna a jeho stoupenců byl v roce 1634 jmenován členem komise zajišťující konfiskovaný majetek Trčků z Lípy.[5]

Zemřel na konci třicetileté války a byl pohřben v barnabitském kostele sv. Benedikta v Praze na Hradčanech.[6][pozn. 1]

V roce 1629 si koupil statky Přítoky a Čestín Kostel.[4] Později je však prodal. V roce 1640 koupil panství Rychnov nad Kněžnou, Zámrsk a Borohrádek za 120 tisíc zlatých od císařovny vdovy Eleonory Mantovské.[7][pozn. 2]

V Innsbrucku se 2. května 1616 oženil se Sabinou Viktorií svobodnou paní z Wolkenstein-Trostburgu (16. 3. 1596 Hohensaal b.M. – 27. 8. 1684 Chrudim, pohřbena v Chrudimi). Narodilo se jim 11 dětí.[1] Čtyři synové byli 20. července 1658 povýšeni do říšského hraběcího stavu a 8. listopadu 1660 českého hraběcího stavu.

  • 1. Anna Kateřina (4. 5. 1617 Innsbruck – 12. 4. 1669 Innsbruck), jeptiška v Innsbrucku
  • 2. Johanna Eleonora (14. 12. 1618 Innsbruck – 27. 1. 1702 Chrudim, pohřbena v Chrudimi)
    • ∞ (1649) Michael Alvernis-Saluzzo, markýz z Clavesana (19. 8. 1607 – 19. 8. 1678)
  • 3. František Karel I. (13. 5. 1620 Innsbruck – 5. 5. 1700, pohřben v Brně), prezident rady nad apelacemi (1651–1667)
    • 1. ∞ Magdalena Ludmila z Oppersdorfu (19. 5. 1625 Častolovice – 13. 4. 1672)
    • 2. ∞ (15. 11. 1673) Izabela Klára Cecílie z Nogaroly († 10. 2. 1691, pohřbena v Brně)
  • 4. Ferdinand Ludvík (12. 12. 1621 Innsbruck – 30. 9. 1701 Borohrádek, pohřben v Praze), 42. český velkopřevor maltézského řádu
  • 5. Leopold (18. 5. 1624 Innsbruck – 18. 4. 1630 Innsbruck)
  • 6. Jan Vilém (16. 9. 1625 Innsbruck – 30. 5. 1668 Brno, pohřben v Olomouci), kanovník v Olomouci, Brně a Vratislavi, papežem nepotvrzený 14. arcibiskup pražský (1667–1668)
  • 7. Albrecht (28. 9. 1627 Innsbruck – 1. 5. 1650 Namur)
  • 8. Lucie Viktorie (22. 11. 1630 Jindřichův Hradec – 30. 5. 1631 Jindřichův Hradec)
  • 9. Arnošt (pokřtěn 10. 3. 1632 Vídeň – 15. 6. 1632, pohřben ve Vídni)
  • 10. Marie Viktorie (pokřtěna 4. 5. 1633 Vídeň – 5. 2. 1635)
  • 11. Leopold Oldřich (pokřtěn 2. 2. 1635 Vídeň – 4. 5. 1690, pohřben v Praze)
  1. Tischerová však mylně uvádí, že se jednalo o Vojtěcha Libštejnského z Kolovrat.[6] Místokancléř s takovýmto křestním jménem tehdy v seznamech nefiguruje.
  2. Podle Kolowratové. Věrně a stále, s. 34 zakoupil tyto tři statky až v roce 1647.
  1. a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  2. BORŮVKA, Vlastimil. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. 2. vyd. Praha: Onyx, 2000. ISBN 80-85228-61-0. S. 53–54. 
  3. Kaiser und Höfe: Kolowrat, Albrecht (1583–1648), Reichshofrat [online]. Ludwig-Maximilians-Universität München [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 
  5. BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. 2. vyd. Brno: PhDr. Ivo Sperát, 2021. ISBN 978-80-87542-36-1. S. 686–687. Reprint vydání Praha, 1882. 
  6. a b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 147. 
  7. ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (6): Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 49, 431. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 33–34. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]