Přeskočit na obsah

Álamgír Šáh II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Alamdžír Šáh II.)
Álamgír Šáh II. عالمگير ثانی
mughalský císař
Portrét
Portrétní miniatura Álamgíra Šáha II.
Doba vlády3. červen 175429. listopad 1759
Úplné jménoAzíz ad-Din Abul-Adl Muhammad Álamgír
Narození16. červen 1699
Multan, Burhanpur
Úmrtí29. listopad 1759
poblíž Dillí
PohřbenHumájúnova hrobka, Nové Dillí
PředchůdceAhmad Šáh Bahadur
NástupceŠáh Džahán III.
ManželkyZinat Mahal
Faiz Bakht Begum
Azizabadi Mahal
Latifa Begum
Zinat Afruz Begum
Potomci12 synů
DynastieTimúrovci
OtecDžahandár Šáh
MatkaAnup Bai
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Álamgír Šáh II. (v jazyce Urdu: عالمگير ثانی), celým jménem Azíz ad-Din Abul-Adl Muhammad Álamgír (16. června 1699 Multán ve státě Madhjapradéš, 29. listopadu 1759 poblíž Dillí) byl 14. indický císař severní Mughálské říše, který nastoupil na trůn 3. června 1754 a vládl převážně jen prostřednictvím svých regentů pět a půl roku, až do zavraždění v roce 1759.

Korunní princ Azíz ad-Din se narodil jako druhý syn císaře Džahandára Šáha, který vládl pouze krátce v letech 1712–1713, jeho matka se jmenovala Anup Bai. Álamgír II. nastoupil na trůn 2. června 1754 s podporou regenta Ghazíuddina Imad ul-Mulka, vnuka Nizáma z Haidarabádu, a přijal jméno Álamgír s odkazem na šáha Aurangzeba Álamgíra, jehož přísnou víru si vzal za vzor.

Imad ul-Mulk pořádá banket v císařském paláci

Imad ul-Mulk s pomocí Marathů předtím svrhl jeho předchůdce Ahmada Šáha Bahádura a jmenoval se předsedou vlády (wazir-i mamalik). Pevně držel správu státu ve svých rukou, zatímco Álamgír II. byl jen loutkovým vládcem a nesměl opustit svůj palác v Červené pevnosti v Dillí.

V lednu roku 1757 vpadl do země afghánský Ahmad Šáh Durrání s vojskem Durránské říše a podporou Paštúnů, vyhlásil Indům posvátnou válku džihád, cestou vyplenil posvátné místo Mathura ve státě Uttarpradéš a vstoupil do Dillí. Imad ul-Mulk uprchl, ale Álamgír Šáh II. si své místo udržel. Neměl však moc ani vojenskou sílu, aby mohl čelit sporu mezi afghánským předsedou vlády a Imadem ul-Mulkem, který se spojil s Maráthy, aby se mohl vrátit do Dillí. 29. listopadu 1759 Álamgír odmítl přijmout nadvládu Afghánců, a proto jej Imad ul-Mulk zajal a dal zavraždit. Jeho nástupcem se stal Aurangzebův pravnuk, princ Muhi-ul Millat (*1711). Na trůn nastoupil pod jménem Šáh Džahán III. a vládl necelý rok, od 10. prosince 1759 do 10. října 1760. Po jeho sesazení se vlády ujal Álamgírův nejstarší syn Alam Šáh II.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hans-Georg Behr: Die Moguln. Macht und Pracht der indischen Kaiser von 1369–1857. Econ Verlag, Wien-Düsseldorf 1979.
  • Lord Roberts of Kandahár: Ein und vierzig Jahre in Indien. Berlin 1904, I. díl (dostupné online[1] německy), II. díl

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]