Kaíd Sibsí

Kaíd Sibsí
Kaíd Sibsí
	Kaíd Sibsí (2015)
Prezident Tuniska
	Ve funkci:; 31. prosince 2014 – 25. července 2019
Předchůdce	Munsif Marzúkí
Nástupce	Mohamed Ennaceur (prozatímní)
Stranická příslušnost
Členství	Call for Tunisia (2012–2019); Constitutional Democratic Rally (1988–1994); nezávislý (2011–2012)
Narození	29. listopadu 1926 ; Sidi Bou Said
Úmrtí	25. července 2019 (ve věku 92 let) ; Vojenská nemocnice v Tunisu
Příčina úmrtí	respirační selhání
Místo pohřbení	Jellaz cemetery
Choť	Chadlia Caid Essebsi
Děti	Hafedh Caïd Essebsi
Sídlo	Carthage Palace (2014–2019)
Alma mater	Právnická a ekonomická fakulta pařížské univerzity (1896–1971); Sadiki College
Profese	politik, advokát a diplomat
Náboženství	islám; sunnitský islám
Ocenění	velkokříž Řádu za občanské zásluhy (1969); Řád Serafínů (2015); rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2017); Národní řád za zásluhy (2019); Řád krále Abd al-Azíze (2019); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Béji Caïd Essebsi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaíd Sibsí (arabsky الباجي قائد السبسي‎, Al-Bádží Qáid as-Sabsí, DMG al-Bāǧī Qāʾid as-Sabsī, přepis francouzsky Béji Caïd Essebsi, případně el Sabsi; 29. listopadu 1926,^[1] Sidi Bou Said, Tunisko – 25. července 2019, Tunis^[2]) byl tuniský právník, politik a prezident.

Dne 27. února 2011 byl jmenován premiérem Tuniska. Po parlamentních volbách ho 24. prosince 2012 nahradil Hamadi Jebali. 22. prosince 2014 byl zvolen prezidentem Tuniska.

Narodil se v Sídí Bu Saíd v rodině zemědělce. Byl ženatý, měl dva syny a dvě dcery.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na právnické fakultě v Paříži se stal v roce 1952 právníkem v Tunisu. V roce 1956, kdy země získala nezávislost, se jako poradce připojil k premiérovi Habíbu Burgibovi, budoucímu prvnímu prezidentovi.

V letech 1957–1971 zastával různé funkce jako ředitel regionální správy, generální ředitel úřadu Národní bezpečnosti, ministr vnitra (od 5. července 1965 do 8. září 1969) a ministr obrany (od 7. listopadu 1969 do 12. června 1970). Poté byl velvyslancem v Paříži. V říjnu 1971 a lednu 1972 vystoupil s názorem, že by v Tunisku měla být větší demokracie, a následně odstoupil z funkce. Do Tunisu se vrátil v dubnu 1981.

Nastoupil do vlády premiéra Muhammada Mzálího jako ministr zahraničních věcí a resort spravoval do června 1986. V roce 1987 byl jmenován velvyslancem v Východním Německu. Mezi roky 1990 a 1991 byl předsedou Poslanecké sněmovny. Dne 27. února 2011 se stal po Muhammadu Ghannúším novým tuniským premiérem. Dne 22. prosince 2014 byl zvolen tuniským prezidentem.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Čestná medaile republiky – Alžírsko, 3. ledna 2013^[3]
velkostuha Nejvyššího řádu renesance – Jordánsko, 20. října 2015
rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 4. listopadu 2015^[3]
Řád šejka Isy bin Salmána al Chalífy – Bahrajn, 26. června 2016^[4]
Řád Turecké republiky – Turecko, 2017^[5]
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 8. února 2017^[6]
řetěz Řádu palestinské hvězdy – Palestina, 6. června 2017
velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 31. ledna 2018
Národní řád za zásluhy – Malta, 15. února 2019^[7]
Řád krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 29. března 2019^[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Sayed Mohamed Mahdi al Tajir, The International Who's Who of the Arab World (1978), page 137.
↑ Beji Caid Essebsi: Tunisian president dies aged 92. BBC News [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b State visit from Tunisia – day 1 - Sveriges Kungahus. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-19. (anglicky)
↑ بالصور.. العاهل البحريني يمنح الرئيس التونسي وسام الشيخ عيسى. بوابة فيتو [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
↑ Caïd Essebsi décore Erdogan des insignes de l’Ordre de la République. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
↑ Conferimento di onorifi cenze dell'Ordine Al merito della Repubblikca italiana. Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 10. května 2017, čís. 107, s. 130. Dostupné online.
↑ Government Notices published in Govt. Gazette No. 20,137 of 15th February 2019. www.gov.mt [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ King Salman, Tunisian president hold talks, oversee signing of two deals & confer medals. Saudigazette [online]. 2019-03-29 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (English)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaíd Sibsí na Wikimedia Commons
Tomáš Nídr: Diktátor po botoxu, Reportermagazin.cz, 21. ledna 2015

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Sayed Mohamed Mahdi al Tajir, The International Who's Who of the Arab World (1978), page 137.

[2] Beji Caid Essebsi: Tunisian president dies aged 92. BBC News [online]. 2019-07-25 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)

[#1-3] State visit from Tunisia – day 1 - Sveriges Kungahus. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-19. (anglicky)

[4] بالصور.. العاهل البحريني يمنح الرئيس التونسي وسام الشيخ عيسى. بوابة فيتو [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.

[5] Caïd Essebsi décore Erdogan des insignes de l’Ordre de la République. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.

[6] Conferimento di onorifi cenze dell'Ordine Al merito della Repubblikca italiana. Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana. 10. května 2017, čís. 107, s. 130. Dostupné online.

[7] Government Notices published in Govt. Gazette No. 20,137 of 15th February 2019. www.gov.mt [online]. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (anglicky)

[8] King Salman, Tunisian president hold talks, oversee signing of two deals & confer medals. Saudigazette [online]. 2019-03-29 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. (English)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Prezidenti Tuniska

Habíb Burgiba (1957–1987) • Zín Abidín bin Alí (1987–2011) • Fuád Mebazá (2011) • Munsif Marzúkí (2011–2014) • Kaíd Sibsí (2014–2019) • Mohamed Ennaceur (2019) • Kaís Saíd (od 2019)