Alžběta Jugoslávská
| Princezna Alžběta | |
|---|---|
 | |
| Úplné jméno | česky: Alžběta Karađorđevićová anglicky: Elizabeth Karageorgevich srbsky: Јелисавета Карађорђевић (Jelisaveta Karađorđević) |
| Narození | 7. dubna 1936 (88 let) Bílý hrad, Bělehrad, Království Jugoslávie |
| Manželé | Howard Oxenberg (svatba 1960, rozvod 1966) Neil Balfour (svatba 1969, rozvod 1978) Manuel Ulloa Elías (svatba 1987, rozvod 1992) |
| Potomci | Catherine Oxenbergová Christina Oxenbergová Nicholas Augustus Balfour |
| Dynastie | Karađorđevićové |
| Motto | Služba je láska v akci |
| Otec | Pavel Karađorđević |
| Matka | Olga Řecká a Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princezna Alžběta Jugoslávská (srbsky: Jelisaveta Karađorđević/Јелисавета Карађорђевић; * 7. dubna 1936) je členka královské dynastie Karađorđevićů, aktivistka za lidská práva a bývalá kandidátka na prezidentku Srbska. Jugoslávie zrušila svoji monarchii v roce 1943 a od té doby se Jugoslávie rozpadla na mnoho republik.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta se narodila v Bílém paláci[1] v Bělehradě jako třetí dítě a jediná dcera prince Pavla Jugoslávského (jugoslávský princ regent v letech 1934 až 1941) a princezny Olgy Řecké a Dánské. Její starší bratři byli princ Nikolas a princ Alexandr Jugoslávský. První si vzal Marii Piu Savojskou a druhý princeznu Barboru z Lichtenštejna. Z otcovy strany je sestřenicí z druhého kolene španělské královny Sofie a Charlese, prince z Walesu, a z matčiny strany sestřenicí prince Edwarda, vévody z Kentu, a jeho sourozenců, prince Michaela z Kentu a princezny Alexandry, Lady Ogilvy. Je také sestřenicí z třetího kolene matky nizozemského krále Viléma Alexandra. Je zároveň prapravnučkou Karađorđa, který zahájil první srbské povstání proti Turkům v roce 1804.
Její kmotrou a jmenovkyní byla její teta z matčiny strany princezna Alžběta Řecká a Dánská.
Je podnikatelkou a spisovatelkou. Je autorkou čtyř pohádkových knih pro děti[2] a vytvořila dva parfémy jménem „Jelisaveta“ a „E“. Trvale se usadila v Bělehradě a žila ve vile „Montenegrina“, kterou vlastnila její matka, princezna Olga, manželka prince regenta Pavla.[3] Vila byla nedávno princeznou prodána.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta byla vzdělávána v Keni, ve Spojeném království a ve Švýcarsku, nakonec vystudovala dějiny výtvarného umění v Paříži. Mluví anglicky, francouzsky, španělsky, italsky a srbsky.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Princezna Alžběta byla vdaná za Howarda Oxenberga (1919–2010), amerického židovského[4] výrobce šatů a blízkého přítele rodiny Kennedyových. Vzali se 21. ledna 1961 a rozvedli se v roce 1966. Mají dvě dcery (a tři vnučky):
- Catherine Oxenbergová (* 22. září 1961) se v červenci 1998 krátce provdala za Roberta Evanse a o devět dní později nechala manželství anulovat. Dne 8. května 1999 se provdala za Caspera Van Diena. Měli dvě dcery a rozvedli se v roce 2015. Má také dceru z předchozího vztahu, narozenou v roce 1991.
- India Riven Oxenbergová (* 7. června 1991)
- Maya Van Dienová (* 20. září 2001)
- Celeste Alma Van Dienová (* 3. října 2003)
- Christina Oxenbergová (* 27. prosince 1962) se v květnu 1986 provdala za Damiana Elwese. Později se rozvedli.
Druhé manželství princezny Alžběty bylo s Neilem Balfourem z Dawycku (* 1944). Vzali se dne 23. září 1969 a rozvedli se v listopadu 1978. Mají jednoho syna (a čtyři vnučky):
- Nicholas Augustus Roxburgh Balfour (* 6. června 1970) se v roce 2000 oženil s Jonkvrouw Stéphanie de Brouwerovou (nar. 1971). Mají čtyři dcery:
- Indie Lily Balfourová (* 17. října 2002)
- Gloria Elizabeth Balfourová (* 11. listopadu 2005)
- Olympia Rose Balfourová (* 27. června 2007)
- Georgia Veronika Stefania Balfourová (* 10. září 2010)
Princezna Alžběta se potřetí vdala za bývalého peruánského premiéra Manuela Ulloa Elíase (1922–1992). Svatba proběhla dne 28. února 1987. Rozešli se v roce 1989, ačkoli manželství nebylo nikdy oficiálně rozvedeno. V roce 1992 Ulloa Elías zemřel, což z princezny oficiálně udělalo vdovu.
Erb[editovat | editovat zdroj]
Princezně Alžbětě byl udělen erb dne 20. června 2008.[5] Její motto se do češtiny překládá jako Služba je láska v akci.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Rozhodla se kandidovat na srbského prezidenta v srbských prezidentských volbách v roce 2004, přestože její bratranec Alexandr namítal, že by se královská rodina měla politiky stranit. Po skončení druhé světové války byla královská rodina ze země vykázána a jejich majetek zabaven. „V případě vítězství,“ prohlásila, „mojí prioritou nebude návrat monarchie, ale vytvoření skutečného státu.“ Získala 63 991 hlasů nebo 2,1 %, čímž skončila na 6. místě z patnácti kandidátů.[6]
Předkové[editovat | editovat zdroj]
| 16. Karađorđe Petrović | ||||||||||||
| 8. Alexandr Karađorđević | ||||||||||||
| 17. Jelena Jovanovicová | ||||||||||||
| 4. Arsen Karađorđević | ||||||||||||
| 18. Jevrem Nenadović | ||||||||||||
| 9. Persida Nenadović | ||||||||||||
| 19. Jovanka Milovanovićová | ||||||||||||
| 2. Pavel Karađorđević | ||||||||||||
| 20. Pavel Nikolajevič Demidov | ||||||||||||
| 10. Pavel Pavlovič Demidov | ||||||||||||
| 21. Aurora Karamzinová | ||||||||||||
| 5. Aurora Pavlovna Demidova | ||||||||||||
| 11. Elena Petrovna Troubetzkaya | ||||||||||||
| 1. Alžběta Jugoslávská | ||||||||||||
| 24. Kristián IX. | ||||||||||||
| 12. Jiří I. Řecký | ||||||||||||
| 25. Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| 6. Mikuláš Řecký a Dánský | ||||||||||||
| 26. Konstantin Nikolajevič Ruský | ||||||||||||
| 13. Olga Konstantinovna Romanovová | ||||||||||||
| 27. Alexandra Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| 3. Olga Řecká a Dánská | ||||||||||||
| 28. Alexandr II. Nikolajevič | ||||||||||||
| 14. Vladimír Alexandrovič Ruský | ||||||||||||
| 29. Marie Alexandrovna | ||||||||||||
| 7. Jelena Vladimirovna Ruská | ||||||||||||
| 30. Fridrich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| 15. Marie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| 31. Augusta Reuss Köstritz | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Elizabeth of Yugoslavia na anglické Wikipedii.
- ↑ A royal quest. The Economist. 2013-03-13. Dostupné online [cit. 2021-08-03]. ISSN 0013-0613.
- ↑ Knjige bajki princeze Jelisavete [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MILANOVIC, Stefan. Crown Prince congratulates Princess Elizabeth moving to Villa “Montenegrin” [online]. 2014-07-01 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LLC, New York Media. New York Magazine. [s.l.]: New York Media, LLC 100 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: SugCAAAAMBAJ.
- ↑ Њено Краљевско Височанство Кнегиња Јелисавета Карађорђевић. www.czipm.org [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-15.
- ↑ Centar za slobodne izbore i demokratiju | CeSID.rs. CeSID [online]. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. (srbsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Jugoslávská na Wikimedia Commons
