Alžběta Johana Vestonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Johana Vestonie
Elizabeth Jane Weston.png
Narození2. října 1581 nebo 2. listopadu 1582
Velký Londýn
Úmrtí23. října 1612 nebo 28. listopadu 1612
Praha
Příčina úmrtíhorečka omladnic
Místo pohřbeníPraha
Povoláníspisovatelka a básnířka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alžbětin náhrobek v klášteře obutých augustiniánů na Malé Straně v Praze

Alžběta Johana Vestonie, též Westonia či Elizabeth Jane Weston, (2. listopadu 1581 Chipping Norton, Anglie23. listopadu 1612, Praha) byla latinsky píšící básnířka anglického původu žijící v Čechách, představitelka tzv. neolatinské poezie. Je považována za první autorku působící na území dnešního Česka.[1]

Život a tvorba[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve městečku Chipping Norton v anglickém hrabství Oxfordshire jako dcera Jane Cooperové. Otec John Weston, o němž není nic známo, zemřel, když jí nebyl ani rok. Matka se záhy provdala za alchymistu anglického původu Edwarda Kelleyho a novomanželé se přestěhovali do Čech, kde Kelley působil na dvoře Rudolfa II. Elizabeth a její starší bratr John Francis se zanedlouho přestěhovali za matkou do Čech, kde si v Mostě jejich matka koupila dům a zemědělskou usedlost. Část dětství Alžběta prožila snad v Třeboni.[2] Nevlastní otec zajistil oběma dětem vynikající vzdělání, k jejím učitelům patřil latiník Johann Hammon. Elizabeth údajně mluvila plynně česky, anglicky, německy, italsky a latinsky. Když Kelley upadl u císaře v nemilost, a posléze v roce 1597 zemřel, finanční situace rodiny se zhoršila. Bratr na studiích v Ingolstadtu se netěšil dobrému zdraví a zemřel v roce 1600.

Elizabeth rozesílala prosebné dopisy vlivným lidem ve snaze získat pro sebe a matku finanční podporu. Určitou podporu a kontakty na císařský dvůr Rudolfa II. jim poskytl humanista a kněz Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka. Stýkala se osobně nebo prostřednictvím korespondence s básníky (Jiří Carolides z Karlsperka, Julius Caesar Scaliger, Paulus Melissus), hudebníky (Philippe de Monte, kapelník Mikuláš Maius), politiky (místokancléř Jindřich Domináček z Písnice) i filozofy (Justus Lipsius). Její tvorby si všiml slezský básník Georg Martinius von Baldhoven a v roce 1602 jí vydal první sbírku latinských básní Poemata ve dvou svazcích. Šest let nato vyšla druhá sbírka Parthenica. Obsahuje mimo jiné i verše věnované dobrodinci, císařskému agentovi a právníkovi Johannu Leovi. V roce 1603 se za něj Elizabeth provdala a postupně mu porodila tři dcery a čtyři syny, ti však zemřeli v útlém dětství. Některé básně jsou věnovány Praze, jedna popisuje i záplavy v Praze.

Elizabeth se provdala za Jana Leona z Eisenachu a během devíti let porodila sedm děti. Zřejmě následkem častých porodů zemřela v 31 letech, v roce 1612.[3]. Byla pochována v ambitu kláštera obutých augustiniánů při kostele sv. Tomáše na Malé Straně.

Soubor jejích textů vyšel česky prvně až v roce 2003 pod názvem Proměny osudu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Poemata
  • Parthenicon

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Znáte první českou básnířku? Westonia zemřela před 400 lety | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2012-11-20 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. První českou básnířkou byla Alžběta Johana Vestonia. Radio Prague International [online]. 2012-11-24 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. Psala básně plné citů, ale i dopisy nejmocnějším mužům své doby. Osudové ženy: první česká básnířka Vestonie

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • kolektiv autorů, Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě, V. díl, Praha 1982, s. 470-471.
  • Ivan Sviták, Malostranská Sapho. Opožděná recenze díla Elisabethy Johanny Westonové (1582-1612), Praha 1994.
  • Alžběta Johanna Westonia, Proměny osudu. Brno 2003, ISBN 80-7108-241-4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]