Alžběta Žofie Braniborská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Žofie Braniborská
Alžběta Žofie Braniborská, 1691
Alžběta Žofie Braniborská, 1691
Manžel Fridrich Kazimír Kettler
Kristián Arnošt Braniborsko-Bayreuthský
Arnošt Ludvík I. Sasko-Meiningenský
Narození 5. dubna 1674
Cölln, Braniborsko-Prusko
Úmrtí 22. listopadu 1748 (74 let)
Romhild, Sasko-meiningenské vévodství
Potomci Fridrich Vilém Kuronský
Leopold Karel Kuronský
Dynastie Hohenzollernové
Otec Fridrich Vilém I. Braniborský
Matka Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Žofie Braniborská (5. dubna 1674, Cölln – 22. listopadu 1748, Römhild) byla sňatkem s Fridrichem Kazimírem Kettlerem kuronskou vévodkyní, sňatkem s Kristiánem Arnoštem braniborsko-bayreuthskou markraběnkou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem I. sasko-meiningenskou vévodkyní. Během nezletilosti svého syna Fridricha Viléma Kuronského vládla v letech 1698 až 1701 jako kuronská regentka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Žofie se narodila jako dcera kurfiřta Fridricha Viléma I. Braniborského a jeho manželky Žofie Doroty Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburské.

První manželství[editovat | editovat zdroj]

29. dubna 1691 se provdala za svého bratrance, vévodu Fridricha Kazimíra Kettlera. Manželství bylo uzavřeno jako spojenectví mezi dvěma rodinami; v roce 1703 se její bratr Albrecht Fridrich oženil s vévodovou nejstarší dcerou z prvního manželství, Marií Doroteou.

Když vévoda v roce 1698 zemřel, stala se Alžběta Žofie spolu se švagrem Ferdinandem regentkou. V roce 1701 Alžběta Žofie opustila Kuronsko, syna i nevlastní dceru a odjela na bratrův dvůr v Berlíně. V roce 1703 byla formálně zbavena regentství za svého syna. Později dostala od Anny Ruské rentu.

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

30. března 1703 se v Postupimi provdala za markraběte Kristiána Arnošta Braniborsko-Bayreuthského. Prý manžela zcela ovládla a namířila jeho politiku pro-pruským směrem. Dal jí palác Markgräfliches Schloss Erlangen, který byl pojmenován po ní. Byla popisována jako hrdá žena a milovnice okázalosti a obřadnosti. Její expanze neměly dobrý vliv na finance státu.

Třetí manželství[editovat | editovat zdroj]

20. května 1712 markrabě zemřel a Alžběta Žofie se 3. července 1714 v paláci Ehrenburg provdala za vévodu Arnošta Ludvíka I. Sasko-Meiningenského.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Žofie měla děti se svým prvním manželem, kuronským vévodou Fridrichem Kazimírem, dvě děti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margravine Elisabeth Sophie of Brandenburg (1674–1748) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Žofie Braniborská ve Wikimedia Commons

Kuronská vévodkyně
Předchůdce:
Žofie Amálie Nasavsko-Siegenská
16911698
Alžběta Žofie Braniborská
Nástupce:
Anna Ivanovna
Braniborsko-Bayreuthská markraběnka
Předchůdce:
Žofie Luisa Württemberská
17031712
Alžběta Žofie Braniborská
Nástupce:
Žofie Sasko-Weissenfelská
Sasko-Meiningenská vévodkyně
Předchůdce:
Dorotea Marie Sasko-Gothajsko-Altenburská
17141724
Alžběta Žofie Braniborská
Nástupce:
Šarlota Amálie Hesensko-Philippsthalská