Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Šarlova ("Lisolette") Falcká
Arms of Élisabeth Charlotte of the Palatinate, Princess Palatine as Duchess of Orléans.png

Alžběta Šarlota Falcká, německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz, zvaná Liselotte (27. května 1652, Heidelberg - 8. prosince 1722, Saint-Cloud) byla původem Falcká princezna, sňatkem orléanská vévodkyně.

Biografie

Narodila se jako dcera falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého a jeho manželky Charlotty Hessensko-Kasselské. Jejími prarodiči byli z otcovy strany Fridrich Falcký ("zimní král") a jeho manželka Alžběta Stuartovna, z matčiny strany pak Vilém V. Hessensko-Kasselský a jeho manželka Amálie Alžběta Hanau-Münzenberg.

Manželství a potomci

Již v dětství ji začali nazývat "Liselotte", zkráceným spojením obou jejích jmen. Manželství jejích rodičů nebylo šťastné, otec se s manželkou rozvedl rok po dceřině narození v roce 1653 a oženil se znovu s Marií Luisou Degenfeld. Alžbětu i jejího bratra Karla vychovávala jejich teta Žofie Hannoverská. Liselotte se měla provdat za svého bratrance Viléma III. Oranžského, její otec se však postavil na stranu Francie a provdal svou dceru za ovdovělého vévodu orléanského Filipa I., bratra francouzského krále Ludvíka XIV..

Soubor:Jean Gilbert Murat, Louise de La Vallière et ses enfants (1837).jpg
Liselotte s dětmi, Filipem i Alžbětou Šarlotou

.

16. listopadu roku 1671 se v Metách konala svatba per procura. Sňatek byl podmíněn změnou Liselottiny víry z kalvinismu na katolické vyznání. Byl to již druhý sňatek Filipův, který se svou první manželkou Henriettou Annou Stuartovnou měl čtyři děti (v době sňatku Liselotte a Filipa však žily již jen dvě dcery). Všeobecně známy byly jeho homosexuální sklony, na jeho dvoře dlela řada jeho favoritů. Liselotte však na rozdíl od Filipovy první ženy hleděla na svého muže smířlivějším zrakem a třebaže i mezi nimi docházelo ke sporům, v zásadě bylo jejich manželství spokojené; nepanovala sice mezi nimi skutečná láska a vášeň, ale projevovali si vzájemnou úctu a uznání a jejich manželství bylo v rámci daných možností harmonické. Filip a jeho žena byli především přáteli a spojenci. Z jejich manželství vzešly tři děti; nejstarší syn však zemřel již v útlém věku:

Po narození třetího dítěte se dvojice dohodla na ukončení manželských styků. Liselottinou vášní se stalo psaní dopisů. Její obrovská korespondence obsahuje vynikající úvahy a postřehy o dvoru Ludvíka XIV.

Anekdoten vom Französischen Hofe, 1789.

Válka o falcké dědictví

Když zemřel bez potomků Liselottin bratr, kurfiřt Rýnské Falce Karel II. Falcký, měly jeho země přejít pod vládu katolické linie rýnských Wittelsbachů. Francouzský král však vystoupil jménem Liselotty s dědickými nároky na toto území; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Smrt

Alžběta Šarlota zemřela 8. prosince roku 1722 ve věku sedmdesáti let v zámku Saint-Cloud. Její ostatky byly pochovány v bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Šarlota Falcká na Wikimedia Commons