Alžběta Čihařová-Odehnalová
| Alžběta Čihařová-Odehnalová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Alžběta Odehnalová |
| Narození | 13. listopadu 1894 Brno |
| Úmrtí | srpen 1983 (ve věku 88 let) Brno |
| Povolání | vydavatelka, loutkářka a sběratelka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alžběta Čihařová-Odehnalová, roz. Odehnalová (13. listopadu 1894 Brno[1] – srpen 1983 Brno)[2] byla česká sběratelka lidové slovesnosti, autorka a redaktorka scénářů loutkových her.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodiče Alžběty Čihařové-Odehnalové, Anna Odehnalová (roz. Lipková) a Antonín Odehnal, pocházeli z Blanenska a Boskovicka, což patrně výrazně ovlivnilo budoucí směřování Alžběty Čihařové-Odehnalové jakožto sběratelky pověstí, neboť právě na tyto oblasti se zaměřila nejvíce. Otec Antonín Odehnal (5. ledna 1855 Bořitov – 11. července 1936 Bořitov) byl knihtiskařem – nejprve v Boskovicích, v 90. let 19. století se Odehnalova rodina přesunula do Brna, kde dále provozoval tiskárnu na ulici Veselá 39.[3] V letech 1906 a 1907 Alžběta navštěvovala dívčí školu Vesna.[4] Dne 8. září 1917 provdala v Brně v kostele sv. Jakuba za Josefa Čihaře.[5] Manželství bylo bezdětné.[3] V letech 1935 až 1948 působila Alžběta Čihařová v Lidových novinách jako administrativní pracovnice.[6] Dožila se 89 let a je pohřbena na Ústředním hřbitově v Brně.[7]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Alžběta Čihařová-Odehnalová měla dva hlavní kulturní zájmy – loutkové divadlo (byla členkou loutkářského spolku Alešova loutková scéna) a sbírání lidové slovesnosti, zejména pověstí, v Brně a okolí. V rámci loutkové scény vystupovala Alžběta pod jménem "Tulla Čihařová-Odehnalová". V rámci Alešovy loutkové scény působila A. Čihařová-Odehnalová jako pořadatelka a nakladatelka, přičemž brožury jednotlivých představení tiskla tiskárna jejího otce Antonína Odehnala. Vydávala loutkové hry převážně s historickou či folklorní tematickou od různých autorů, např. od Bedřicha B. Buchlovana, Josefa Jahody či Vojtěšky Baldessari Plumlovské.
Několik her také sama napsala. Námětem mnoha loutkových her, na jejichž přípravě se podílela, byly lidové pověsti.[3] Sběry jejích pověstí, pocházející převážně z 60. let 20. století, jsou dnes uložené v archivu brněnské pobočky Etnologického ústavu Akademie věd České republiky a posloužily již mnohým autorům knih pověstí jako zdroj informací (např. Brněnské kolo a drak. Pověsti z Brna od Oldřicha Sirovátky a Marty Šrámkové).
Loutkové hry:[3]
- Krásná Katarina (1919)
- Báj o slobode: kúzelná pohádka pre lútky (1919)
- Iskierka (1929)
Články v časopisech:
- Divé ženy a hastrmani na Boskovsku (Český lid, 1925)
- Nejkrásnější vzpomínka (Naše rodina, 1971)
- Houby v poezii (Časopis československých houbařů, 1971)
- Houby v poezii a lidové pranostice (Časopis československých houbařů, 1972)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika 17010, sn. 410 [online]. MZA [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Čihařová-Odehnalová, Tulla, 1894-1983 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VAŠEK, Leoš. Vzpomínka na loutkářku a sběratelku pověstí Alžbětu Čihařovou-Odehnalovou. Národopisná revue. 2013, roč. 23, čís. 2, s. 138–140. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv, G 426 Lidové noviny, karton 1, sloha BA-12, fol. 43.
- ↑ Matrika 16897, sn. 244 [online]. MZA [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Moravský zemský archiv, G 426 Lidové noviny, karton 62, fol. 96.
- ↑ Brněnské hřbitovy |. gis.brno.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SIROVÁTKA, Oldřich, et al. Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí. Brno: Akademie věd České republiky, 1963. 248 s. ISBN 80-85765-10-1.
