Aigrette (ozdoba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Francouzka v tureckém módním oděvu, kolem 1790
Kresba turecké aigrette

Aigrette (francouzsky, ž. rod, mn. č. aigrettes, počeštěně egret nebo aigretty) je šperková ozdoba účesu, čepice, klobouku nebo přílby, původně chochol z peří, upevněný na šperku. (Původní francouzské slovo aigrette znamená česky volavka.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně to byla ozdoba hlavy ve tvaru chocholu z peří volavky bílé, která byla ukotvena ve zlaté nebo stříbrné obroučce či broži. Na přilbách římských vojáků je doložena od 5. století př. n. l., také v podobě kartáče z chlupů nebo štětin. Od 14. století se objevuje na orientálních turbanech, nosili ji perští a indičtí hodnostáři, osmanští Turci přinesli tuto módu do Evropy, již kolem roku 1600 ji nosili také evropští muži, stala se součástí uniformy polské či uherské armády.

Nová módní vlna se objevila v evropském odívání v období rokoka. Kromě volavčího, kajčího nebo pštrosího peří se nosilo peří paví, papouščí, a šperkové napodobeniny. Aigrette se od sklonku 18. století nosila rovněž na klobouku vojenské uniformy, rozšířila se během napoleonských válek po celé Evropě, zejména na čepicích husarů. Návrat obliby aigretty nastal v období "Tango" módy v desátých až dvacátých letech 20. století. Ottův slovník naučný definuje: …nyní aigrette sluje každá chocholovitá ozdoba hlavy dámské, složená ze skvostných per, umělých okras ozdobných, perel, drahokamů aj.[1]

Typy[editovat | editovat zdroj]

  • dámský šperk – peří může být nahrazeno kovovým rámečkem se vsazenými drahokamy;
  • ozdoba orientálního turbanu
  • součást biretu francouzského rytíře období druhého císařství
  • ozdoba přilby vojenské uniformy 19. století, do konce 1. světové války, např. rakousko-uherský fedrpuš (z něm. Federpusch), také armády čínské

Aigretta v češtině[editovat | editovat zdroj]

Počeštěný výraz aigretta se v českém tisku používal počátkem 20. století pro ozdoby dámských klobouků.[2] Současně byla tato móda, v jejímž důsledku hrozilo volavkám vyhubení, kritizována.[3] Čeština užívala výraz aigretta i pro ozdoby z jiných materiálů, než z volavčího peří; se změnou módy slovo z češtiny vymizelo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný I, 1897, s. 531
  2. Např. Pařížské modely jarních klobouků a toilett. S. 20. Český svět [online]. 1914-03-20 [cit. 2020-12-23]. S. 20. Dostupné online. 
  3. Moda a zvířectvo. S. 209. Lovecký obzor [online]. 1913-1914 [cit. 2020-12-23]. S. 209. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ingrid Loschek: Reclams Mode- und Kostümlexikon. 5. vydání, Reclam: Stuttgart 2005, ISBN 3-15-010577-3, s. 100

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]