Přeskočit na obsah

Ahmadou Kourouma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ahmadou Kourouma
Narození24. listopadu 1927
Boundiali
Úmrtí11. prosince 2003 (ve věku 76 let)
Bron
Povoláníspisovatel
Významná dílaAllah n'est pas obligé
En attendant le vote des bêtes sauvages
Le soleil des indépendances
OceněníCena časopisu Études françaises (1968)
Cena Maillého-Latoura-Landryho (1970)
Velká cena Afriky (1990)
Tropická cena (1998)
Knižní cena Interu (1999)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ahmadou Kourouma (24. listopadu 1927, Boundiali, Francouzská západní Afrika11. prosince 2003, Lyon, Francie) byl frankofonní spisovatel z Pobřeží slonoviny. Jeho romány mají africké náměty, jsou společensko-politickou satirou afrických poměrů. Za celoživotní dílo dostal Cenu Jeana Giona.

Ahmadou Kourouma se narodil ve vesnici poblíž městečka Boundiali v dnešním Pobřeží slonoviny. Pocházel z etnika Malinké, jeho otec byl lovec, vychovával ho strýc. Po dokončení základní školy v Boundiali a Korhogu, nastoupil na střední technickou školu v Bamaku (dnes hlavní město Mali). Ze školy byl však vyhozen pro aktivní účast na studentských nepokojích v roce 1949. Ihned musel narukovat do francouzské armády a mezi lety 19501954 se účastnil války v Indočíně. Pak jel do Francie, kde studoval na univerzitě v Paříži a v Lyonu. V roce 1960 se Kourouma vrátil do Pobřeží slonoviny, které získalo nezávislost. Rychle se však stal nepohodlným režimu prezidenta Félixe Houphoueta-Boignyho. Po krátkém uvěznění odešel Kourouma do exilu, kromě pobytu ve Francii, strávil několik let i v Alžírsku (19641969), Kamerunu (19741984) a Togu (19841994). V polovině 90. let se vrátil do Pobřeží slonoviny. Když zde ale v roce 2002 propukla občanská válka, postavil se Kourouma proti válce i konceptu cotedivoranského nacionalismu, a byl obviněn prezidentem Laurentem Gbagbo z podpory rebelů ze severu země. Kourouma umírá na konci roku 2003 ve francouzském Lyonu.

Kourouma zaujal již svou prvotinou Slunce nezávislosti (Les soleils des indépendances) z roku 1968, která reflektuje dobu afrického kolonialismu, získávání nezávislosti a těžkostí nových států inklinující k vládě jedné strany. Druhým, a pravděpodobně nejoceňovanějším, Kouroumovým románem je Až bude volit divá zvěř (En attendant le vote des bêtes sauvages) z roku 1998, který vyšel v roce i v českém překladu v roce 2004. Jedná se o satiru afrického postkolonialsmu. Ve formě očistné řeči (tradičního rituálu) je zde vylíčena životní a politická cesta jednoho afrického diktátora (předlohou je Gnassingbé Eyadéma, prezident Toga. Ve zkratce jsou zde popsány i jiné africké režimy a jejich představitelé, i když se skrývají pod fiktivními (magickými) jmény. Kourouma byl za román oceněn Cenou Inter.

V roce 2000 pak napsal třetí román, Alláh není povinen (Allah n'est pas obligé), který vyšel v českém překladu v roce 2003 a Kourouma při té příležitosti navštívil Českou republiku. Jedná se o vyprávění sirotka, dětského vojáka, který prošel konflikty v Libérii a Sieře Leone. Český literární časopis A2 zařadil tento román mezi nejlepší světové prózy po roce 2000.[1]

Kouroumova díla jsou zajímavá svými netradičními, a přitom vysoce aktuálními, náměty, které jsou zpracovány autenticky, a inspirací v africké kultuře, mýtech a tradičních ústních formách. Zaujmou i lingvisticky, neboť Kourouma zavádí řadu neologismů odpovídající slovům v jazyce Malinků.

Seznam děl

[editovat | editovat zdroj]
  • Les soleils des indépendances, 1968
  • Le diseur de vérité, 1972
  • Monnè, 1990
  • En attendant le vote des bêtes sauvages, 1998 (česky Až bude volit divá zvěř, 2004, překlad Jana Karfíková, ISBN 80-7272-002-3)
  • Yacouba, chasseur africain, 1998
  • Allah n'est pas obligé, 2000 (česky Alláh není povinen, 2003, překlad Petr Komers, ISBN 80-204-1011-2)
  1. Nejlepší světové prózy od roku 2000. Advojka.cz [online]. [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]