Ag Apolloni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. Dr. Ag Apolloni
AgApolloni.jpg
Narození 13. června 1982 (38 let)
Kačanik
Povolání spisovatel, básník, dramatik, esejista a učenec
Národnost kosovský Albánec
Témata albánská literatura
Významná díla Ulurima e ujkut
Zazen
Hamleti simbas Horacit
Ocenění Cena Rexhaie Surroie (2013)
Cena Katariny Josipiové (2016)
Vlivy Ismail Kadare
Rexhep Qosja
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ag Apolloni (* 13. června 1982 Kačanik) je albánský spisovatel, básník, dramatik, esejista a pedagog narozený v Kosovu. Na Prištinské univerzitě se stal docentem literární vědy. Jeho díla se vyznačují dramatickým rozměrem, filosofickým přesahem a kritickým přístupem k historii, politice a společnosti.

Vzdělání a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1982 v kosovském Kačaniku, tehdejší součásti jugoslávské Socialistické republiky Srbsko. Po ukončení gymnázia v rodném městě vystudoval dramaturgii a literaturu na Prištinské univerzitě, kde promoval v roce 2005. Z finančních důvodů ukončil studium filosofie a do úmrtí otce roku 2007 o něj pečoval v prištinské nemocnici. V roce 2008 získal magisterský titul a o čtyři roky později doktorát z jazykovědy. Na Prištinské univerzitě, kde se habilitoval, začal přednášet v roce 2008.[1]

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Působil jako novinář, editor a šéfredaktor v prištinských denících, literárních a kulturních časopisech. V roce 2010 obnovil a tři roky vedl nejstarší kosovský literární magazín Jeta e Re (Nový život), jenž byl založen v roce 1949[2] a původně ukončen roku 2006. Časopis o kultuře nazvaný Symbol pak založil v roce 2013. Přispíval do něj rozhovory s osobnostmi včetně kanadské akademičky Lindy Hutcheonové, literárního teoretika Jonathana Cullera, americké básnířky Rity Doveové,[3] umělce Gottfrieda Helnweina, německého jazykovědce a kritika Andrease Huyssena, nizozemské literární teoretičky a umělkyně Mieke Balové, britského spisovatele D. M. Thomase či španělského spisovatele Javiera Cercase.[4] Apolloniho práce a knihy byly z albánštiny přeloženy do angličtiny, němčiny, italštiny, češtiny, makedonštiny, srbštiny a dalších jazyků.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literárně činný začal být v roce 2003. V kavárně vyslechl válečný příběh zločince, který sbíral oči svých obětí, což jej natolik šokovalo, že přes noc napsal monodrama. Později byl tento příběh otištěn v rakouském časopise Lichtungen pod názvem Stephen, aneb příběh sběratele očí.[5] Během studií si vedl básnický deník, jenž publikoval roku 2009 pod názvem Zomb. O čtyři roky později vydal románovou prvotinu Ulurima e ujkut (Vytí vlka, vlka vytí), v postmoderním stylu kombinujícím témata bolesti a vzteku.

Věnuje se také literárním studiím.[6] V této oblasti napsal knihu Parabola postmoderne (Postmoderní parabola), kde rozvinul téma své diplomové práce, monografii o prvním albánském postmoderním spisovateli Rexhepu Qosjovi. Ve druhé studii Paradigma e Proteut (Proteovo paradigma) navázal na disertaci o nejpřekládanějším albánském románu Generál mrtvé armády od Ismaila Kadareho. V roce 2016 vydal knihu Koferi i Konicës (Konicovy kufry), s odkazem na albánského spisovatele a diplomata Faika Konicu, která je sbírkou esejů nahlížejících různé aspekty albánské literatury, jakými jsou jazyk, hodnoty, témata, její role v propagandě a v historickém, politickém či náboženském diskursu.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básně[editovat | editovat zdroj]

  • Zomb (2009)

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Ulurima e ujkut (Vytí vlka, vlka vytí, 2013)
  • Zazen (2014)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Stephen, Halloween, Judith, Mat (2010)
  • Hamleti simbas Horacit ([Hamlet podle Horatia], 2017)
  • Skenderbeu, manuskripti i Marlout (česky: [Skanderbeg, rukopis Marlowea], 2018)

Studie, eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Parabola postmoderne ([Postmoderní parabola], 2010)
  • Paradigma e Proteut ([Proteovo paradigma], 2012)
  • Koferi i Konicës ([Konicovy kufry], 2016)
  • Commentum (2019)

Životopis[editovat | editovat zdroj]

  • Mesjeta ime (česky: [Můj středověk], 2019)

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Vytí vlka, vlka vytí (Kniha Zlín, Plus, 2019)

Výběr ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 – Básnícká sbírka roku, Ministerstvo kultury, mládeže a sportu Kosova[7]
  • 2013 – Cena Rexhaie Surroie[8]
  • 2016 – Cena Katariny Josipiové[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ag Apolloni na anglické Wikipedii.

  1. Fakulteti i Filologjisë - Dr. Ag Apolloni [online]. Fakulteti i Filologjisë Universiteti i Prishtinës [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (albánsky) 
  2. "Plot shtatë dekada, kjo është revista më e vjetër letrare në hapësirat shqiptare". Gazeta e re. 2019-06-08. Dostupné online [cit. 2019-09-01]. (albánsky) 
  3. "Poetry is a kind of dance". Eurozine. 2017-02-14. Dostupné online [cit. 2019-09-01]. (anglicky) 
  4. "The freedom of the novel". Eurozine. 2019-02-21. Dostupné online [cit. 2019-09-01]. (anglicky) 
  5. "Stefan" [online]. Lichtungen Zeitschrift für Literatur, Kunst und Zeitkritik, 2011-06-20 [cit. 2019-09-01]. Dostupné online. (německy) 
  6. Ag Apolloni. "The end of the era of endings". Eurozine. 2017-06-26. Dostupné online [cit. 2019-09-01]. (anglicky) 
  7. Zyra për publikime - Ministria e Kulturës, Rinisë dhe Sportit [online]. Ministria e Kulturës, Rinisë dhe Sportit [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (albánsky) 
  8. Ag Apolloni fitoi çmimin “Rexhai Surroi” për letërsi | ILLYRIA. ILLYRIA Press [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (albánsky) 
  9. "Katarina Josipi" for 2016 was awarded to Ag Apolloni for the drama "My Hamlet" - News - Ministry of Culture, Youth and Sport [online]. Macedonian Ministry of Culture, Youth and Sport [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]