Africká unie
| Africká unie | |
|---|---|
 | |
 Reprezentační mise Africké unie ve Washingtonu, D.C. | |
.svg) Poloha AU na světě a členové (světle zeleně pozastavené členství) | |
| Zkratka | AU |
| Motto | A United and Strong Africa Spojená a silná Afrika |
| Předchůdce | Organizace africké jednoty (OAJ) |
| Vznik | 9. července 2002 |
| Sídlo | Addis Abeba, 378, Etiopie |
| Souřadnice | 9°0′3″ s. š., 38°44′31″ v. d. |
| Působnost | Afrika |
| Úřední jazyk | angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky) |
| Členové | 55 afrických států (všechny) |
| Předseda | Muhammad uld Ghazuání |
| Oficiální web | au |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.[1]
Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.
Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.[2][3]
Instituce[editovat | editovat zdroj]
Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:
- Shromáždění hlav států
- Výkonný výbor
- Panafrický parlament
- Komise Africké unie (Africká komise)
- Soudní dvůr
- Komise stálých zástupců
- zvláštní technické komise
- Hospodářská, sociální a kulturní rada
- finanční instituce
Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.
V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru. Do roku 2010 by měly vzniknout sbory sil rychlé reakce AU.
Rozpočet[editovat | editovat zdroj]
AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).
Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.
Členství[editovat | editovat zdroj]
Současná Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), již si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MATHEWS, K. The Organization of African Unity. India Quarterly. 1977, roč. 33, čís. 3, s. 308–324. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0974-9284.
- ↑ MAGLIVERAS, Konstantinos D.; NALDI, Gino J. The African Union: A New Dawn for Africa?. The International and Comparative Law Quarterly. 2002, roč. 51, čís. 2, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0020-5893.
- ↑ PACKER, Corinne A. A.; RUKARE, Donald. The New African Union and Its Constitutive Act. The American Journal of International Law. 2002, roč. 96, čís. 2, s. 365–379. Dostupné online [cit. 2021-09-16]. ISSN 0002-9300. DOI 10.2307/2693932.
- ↑ African Union decides to readmit Morocco. France24 [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Morocco rejoins the African Union after 33 years. Al Jazeera English [online]. 2017-01-31 [cit. 2017-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Maroko je po vyše 30 rokoch opäť členom Africkej únie. Aktuality.sk [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Africká unie na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Panafrický parlament
- Popis AU na stránkách BBC
- Organizace Africké Jednoty
