Afirmace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Afirmace (lat. affirmo, česky tvrdit, ujišťovat) je ujištění, ubezpečení, kladné tvrzení, potvrzení pravdivosti, souhlasu, správnosti atp.[1][2] Pojem je využíván v mnoha oblastech lidské činnosti, například ve výrokové logice nebo v lingvistice a gramatice (zejména při definici negace).[3] Jde rovněž o významný pojem v psychologii, na kterém je založena teorie sebepotvrzení.[4]

Psychologie a psychoterapie[editovat | editovat zdroj]

Teorie sebepotvrzení je zjednodušeně založena na krátkých pozitivních větách (tj. vlastně prohlášeních), které záměrně po určitou dobu opakujeme buď nahlas nebo v myšlenkách, aby se uchytily v našem podvědomí a staly se pro nás skutečností a naším vnitřním přesvědčením. Tvoříme je v přítomném čase a s jedním záměrem. Například pro téma sebepotvrzení může afirmace znít „Jsem dobrý rodič.“ Pozor však na negativní afirmace, které člověku naopak sráží sebevědomí (například „Nic se mi nedaří!“).[5]

Jde vlastně o přeprogramování podvědomí a je na něm založena například metoda odvykání kouření od Allena Carra popsaná v knize Easy Way To Stop Smoking (1985, Snadná cesta jak přestat kouřit, česky jako Sbohem cigareto), kterou Carr také nazývá metodou radosti. Carr tvrdí, že drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá a dá se snadno překonat. Problém je v tom, že podvědomí kuřákovi neustále vyvolává chuť na cigaretu při činnostech, kde pravidelně kouřil (pití kávy, návštěva restaurace atp.) Tuto chuť je nutno z podvědomí vytěsnit, a to při všech možných příležitostech neustálým opakováním afirmačních vět (ačkoliv v knize není tento pojem použit), například „Cigarety jsou hnusné a odporné svinstvo a já mám radost, že nekouřím.[6]

Na afirmacích založil svou metodu psychoterapie a sebezdokonalování francouzský psycholog Émile Coué, který propagoval tzv. vědomou autosugesci, tj. rutinní opakování konkrétní věty podle určeného rituálu – nejlépe dvacetkrát denně, a to zejména na začátku a na konci každého dne. Jeho nejznámější afirmace byla „Každý den se cítím lépe a lépe.“[7]

Nicméně existuje také určitá možnost zneužití nebo chybného použití těchto technik.[8]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Afirmace či metody založené na afirmaci se historicky dlouhodobě vyskytují v různých náboženstvích. Náboženské hnutí Nové myšlení propaguje tzv. potvrzující modlitbu (affirmative prayer), která je zaměřena na pozitivní výsledek a ne na negativní situaci. Například člověk, který prožívá nějakou formu nemoci, by měl zaměřit svou modlitbu na požadovaný stav zdraví a potvrdit tento požadovaný záměr, jakoby se již stal, než aby žádal Boha, aby nemoc odstranil. Afirmace pak může znít „Nový den mi přináší dokonalé zdraví.“[9]

Naopak pro některá křesťanská hnutí není afirmace příliš vítanou technikou. Správně je sice zdůrazňován rozdíl mezi afirmací a modlitbou, protože afirmace je zaměřena na konkrétní přání konkrétního člověka, zatímco modlitba je prostorem, ve kterém se člověk setkává s Bohem,[10] ale existují i názory, že „afirmace je stokrát opakovaná nepravda (lidské přání), která se stává pravdou (realitou)“. Jako taková je tedy okultismem a pochází od ďábla.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠALING, Samo; IVANOVÁ-ŠALINGOVÁ, Mária; MANÍKOVÁ, Zuzana. Veľký slovník cudzích slov. 5. revidované a doplněné. vyd. Bratislava a Prešov: Samo, 2008. 1184 s. ISBN 978-80-89123-07-0. S. 30. (slovensky) 
  2. REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 3.. vyd. Praha: SPN, 1971. 416 s. cnb000144487. S. 23. 
  3. Modalita a negace) [online]. Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze [cit. 2023-01-25]. Dostupné online. 
  4. COHEN, G. L.; SHERMAN, D. K. Self-affirmation theory. In Roy F. Baumeister and Kathleen D. Vohs (Eds.) Encyclopedia of Social Psychology. [s.l.]: SAGE Publications, Inc,, 2007. ISBN 1412916704. S. 787-789. (anglicky) 
  5. ČAPOVEC, Jiří. Afirmace největší kompletní průvodce (krok za krokem) [online]. 2021-12-01 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  6. CARR, Allen. Sbohem cigareto (Nekuřákem snadno a rychle). Překlad Milada Slámová a Jiří Franěk. 1.. vyd. Praha: PeN Design & Publishing a Pragma, 1991. 115 s. ISBN 80-85213-11-7. 
  7. GREGORY, Richard L. Vědomá autosugesce. Překlad Petra Kudrnáčová. 1.. vyd. Hodkovičky (Praha): Pragma, 2014. 124 s. ISBN 978-80-7349-412-4. 
  8. Positive Affirmations Are Basically Bullshit. www.vice.com [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ALBANESE, Catherine L. A Republic of Mind and Spirit: A Cultural History of American Metaphysical Religion. 1.. vyd. New Haven: Yale University Press, 2007. 628 s. ISBN 978-0-300-11089-0. S. 313. 
  10. Modlitba x afirmace. www.vira.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  11. Co je afirmace?. krestanem.cz [online]. Společenství křesťanů Mělník [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZLATOHLÁVKOVÁ, Marcela. Afirmace: přeprogramujte svou mysl ke štěstí, zdraví a úspěchu. Praha: Eminent 2015. 187 s. ISBN 978-80-7281-493-0

Související články[editovat | editovat zdroj]