Aféra Špegelj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Aféra Špegelj (srbochorvatsky Afera Špegelj) vypukla v Jugoslávii počátkem roku 1991, nedlouho přede jejím rozpadem a před vypuknutím války v Chorvatsku. Aféru inicioval film Zastava, který vznikl na základě uniklých dokumentů jugoslávské kontrarozvědky o nelegálním ozbrojování členů politické strany HDZ (Chorvatské demokratické společenství). Film odvysílala bělehradská televize 21. ledna 1991. Autentičnost dokumentů, na základě nichž byla zpochybněna jednota jugoslávské armády, je sporná.[zdroj?]

Dle dokumentu byl generálplukovník Jugoslávské lidové armády Martin Špegelj zapleten do několika kauz ztrát armádního majetku a vybavení. Jednalo se např. o 980 m3 dřeva, ale i o další věci. O této skutečnosti představitelé armády věděli, nicméně na ni žádným způsobem nereagovali. Cílem tajně vyrobených videozáznamů nicméně nebylo pouze odhalit případné krádeže majetku, nýbrž přimět Špegelje k sdělení plánu na ozbrojení členů HDZ a případného ozbrojeného povstání proti Jugoslávské lidové armádě. Rozhovor mezi Špegeljem a Josipem Boljkovacem připravila v Záhřebu jugoslávská kontrarozvědka a byl natáčen tajně.[1] Natáčení generála trvalo celkem 2 měsíce a bylo vyrobeno přes 19 hodin záznamu.[2]

Plán počítal s bezplatnou pomocí USA v boji proti Jugoslávské lidové armádě a se získáním zbraní z území bývalého Východního bloku. Měly být sestaveny seznamy lidí určených k likvidaci, neměl být brán ohled na ženy a děti a měly být prováděny teroristické akce.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Samotný obsah filmu šokoval jugoslávskou veřejnost. Chorvatské politické vedení odmítlo celý dokument jako lživý a vyjádření, která v něm zazněla, jako dabovaná. Sama skutečnost, že by vysoce postavený představitel armády sdělil tak závažná prohlášení, vzbuzovala nicméně pochybnosti o tom, nakolik je daný dokument pravý. V lednu 1991, v atmosféře vypjatých mezietnických vztahů mezi Srbskem a Chorvatskem v rámci Jugoslávie sloužil nicméně dokument jako přímý útok srbského politického vedení proti chorvatské reprezentaci a případně měl (nebo mohl) legitimizovat akci, při které by jugoslávské vedení sesadilo politické vedení Chorvatska. Celá akce se navíc odehrála nedlouho po tzv. mítincích pravdy, které byly na území Slovinska a Chorvatska zakázány. Špegelj byl nicméně odvolán z pozice ministra obrany Chorvatska.[3]

Dodnes je v Chorvatsku dokument považován za provokaci jugoslávské armády snažící se zastavit demokratizační procesy na území Chorvatska,[4] zatímco v Srbsku byl vnímán jako předzvěst blížící se války a důkaz o nelegálním ozbrojování v republice Chorvatsko. Materiály z tohoto filmu byly použity např. v srbském dokumentárním pořadu Težina lanaca (Weight of Chains) o válce v Jugoslávii. O aféře mluvil během svého procesu také bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević.[5]

Po zveřejnění filmu začalo vedení Jugoslávské lidové armády žádat, aby byl Špegelj souzen za velezradu. Soudní proces se však nikdy neuskutečnil. Špegelj sám odešel na několik měsíců do Rakouska a nakonec se vrátil zpět do Chorvatska poté, co vyhlásilo nezávislost na SFRJ.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu kurir.rs (srbsky)
  2. Článek na portálu direktno.hr (chorvatsky)
  3. Článek na portálu Slobodna Dalmacija (chorvatsky)
  4. Článek na portálu chorvatské televize HRT (chorvatsky). daniponosa.hrt.hr [online]. [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-28. 
  5. Přepis vystoupení S. Miloševiće na webu ICTY (anglicky)